Ve čtvrtek 2. března, pár dní před druhým čtením novely stavebního zákona, se v Kongresovém centru Praha odehrál kulatý stůl Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) na téma Dočká se Česko stavebního zákona pro 21. století? Jisté je, že pravidlo "jeden úřad, jedno razítko“ zatím platit nebude.
V pětičlenné sestavě, bez pozvaných ministrů pro místní rozvoj a dopravy a před kamerami ČTK Protext, probrali přítomní hosté trnitou cestu k modernizaci stavebního zákona, který je klíčový pro samotný obor i konkurenceschopnost české ekonomiky, stejně jako možnosti, jak jednání v dolní parlamentní komoře zřejmě dopadne.
„My už stavební zákon máme, je v platnosti od srpna 2021. Bohužel volební cykly jsou volební cykly, a nová vládnoucí garnitura rozhodla, že tento zákon změní. Bavíme se o změně, novele nového stavebního zákona,“ shrnula momentální stav místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Zároveň konstatovala, že z novely vypadnou vymoženosti jako jsou zastupitelnost úředníků, vymahatelnost lhůt a jednotné metodické prostředí. „Projde naopak důležitá integrace dotčených orgánů,“ doplnila.
Předseda České komory architektů Jan Kasl zdůraznil, že ponechání uzákoněné stavební normy bylo pro současnou vládu politicky nepřijatelné, proto se celý model otočil. „Zůstávají prvoinstanční úřady, zůstávají krajské úřady a nebuduje se nejvyšší stavební úřad. Místo toho budeme mít dopravní a energetický stavební úřad,“ uvedl. Přesto se podle něj dá v tomto modelu fungovat a stavební řízení se může zrychlit, a to díky zmíněnému principu integrace zapojených subjektů do celého systému. Za chybu považuje, že se nezmění územní plánování.
S touto výhradou souhlasí zástupce Iniciativy CityDeal Ondřej Boháč. „Územní plánování je u nás velmi zastaralé. Politici deklarují, že by mohla následovat úprava, která by se územního plánování týkala. Všechny evropské modely, které umožňují vydání potřebného razítka do 60 dnů, stojí právě na kvalitních modelech územního plánování,“ upozornil Boháč.
Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR, připomněl velkou roztříštěnost procesů a jednotlivých úřadů. „Zlepšení se dá dosáhnout tím, že se to spojí. To je to, čemu říkáme integrace. Předchozí zadání, od tehdejší vládní garnitury zcelovalo na státní úrovni a některé procesy se opravdu podařilo spojit. Dneska řešíme, že nové politické zadání si na tu roztříštěnost přeje nesahat a zachovat strukturu stavebních úřadů, jak je,“ dodal s tím, že předchozí model řešil situaci lépe.
Viceprezident SPS Zdeněk Soudný si přeje, aby nový návrh, který projde Sněmovnou, byl už stabilní. „Posledních sedm let se celý stavební sektor stále připravuje na novou legislativu, přičemž připravit stavbu není tak rychlé. Když musíte stále předělávat plány a projekty, je to prostředí, v němž ztrácí Česká republika konkurenceschopnost,“ podtrhl.
Videosestřih ke konkurenceschopnosti ZDE.
V dalším průběhu debaty, vysílané současně na několika webech a kanálu YouTube, mimo jiné zaznělo, že opozice připravuje souhrnný pozměňovací návrh. Ten by posunul účinnost novely stavebního zákona z poloviny letošního roku na 1. leden 2024. Přítomní ocenili snahu o politický konsensus, zmínili následováníhodné příklady ze zahraničí a přidali důležité souvislosti, které současná bitva o podobu změny stavebního zákona má. Za stěžejní považují závažné přetrvávající nedostatky v českém územním plánování, které se musí zásadním způsobem změnit, přičemž prvořadý je opět požadavek stability.
Podle žebříčku Doing Business, kterým hodnotí Světová banka délku stavebního řízení ve 190 zemích světa, se Česko opakovaně umisťuje na spodních místech. Z výpočtů výzkumníků vyplynulo, že vyřízení stavebního povolení trvá průměrně 246 dní. Realita je však podle tuzemských expertů ještě horší. V Praze developeři dokonce hovoří až o deseti letech.
