Protext ČTKŽivě o rychlotratích a železničním uzlu Praha: Souhrn slovem a obrazem

Živě o rychlotratích a železničním uzlu Praha: Souhrn slovem a obrazem

Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. V diskusích o podobě plánovaných železničních tunelů pod Prahou nazývaných Nové spojení II nebo metro S, což bylo druhé hlavní téma debaty, zatím vítězí nejúspornější varianta.

Zaznělo na pátečním kulatém stolu Svazu podnikatelů ve stavebnictví, jehož se zúčastnili ministr dopravy Martin Kupka (ODS), prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví a další hosté. Moderovala Zuzana Hodková. Celý pořad je vidění ZDE.

O výstavbě vysokorychlostních tratí se v Česku hovoří už od 90. let, přípravy však začaly až v posledních letech, připomněl ministr Kupka. Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. „Celkově by výstavba základní VRT infrastruktury v Česku měla vyjít na 800 miliard korun,“ vypočetl šéf rezortu dopravy. Dodal, že Česko si tuto investici musí dovolit, protože pokud se peníze na vysokorychlostní tratě nenajdou, zůstane domácí ekonomika pozadu za těmi, které už tuto infrastrukturu mají.

Zmíněným nákladům by měla ulehčit spolupráce s privátním sektorem (PPP projekty). „Začneme spojením mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla. Kouzlo spočívá v tom, že do dofinancování těchto záměrů zapojíme soukromý kapitál,“ zdůraznil Kupka. Za vzor označil Polsko. „Tam významně investovali do dálniční sítě, a HDP meziročně vzrostlo o 24 procent. V Česku to bylo pouze 14 procent,“ porovnal ministr oba sousední státy.

Petr Hlaváček, architekt a náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje, označil případné průtahy v budování VRT za význačný limit pro rozvoj země. „Trendem je budování měst krátkých vzdáleností, a my bychom takto mohli vybudovat celou republiku krátkých vzdáleností. To je fascinující představa.“

Prezident SPS Jiří Nouza by se u VRT nebránil ani případnému zadlužení. „V okamžiku, kdybyste si na tuto investici půjčili korunu, tak se do HDP vrátí skoro 70 haléřů, čili zadlužení je 30 haléřů. Polsko dokládá, že se to vyplatí,“ podotkl.

Pokud půjde všechno dobře, výstavba pražské části vysokorychlostní infrastruktury začne nejspíš v roce 2030, uvedl dále ministr. V Praze bude Správa železnic (SŽ) stavět budovu pro centrální dispečerské pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v Čechách za 39,9 milionu korun. Nová budova vznikne v blízkosti stávajícího centrálního dispečinku na pražské Balabence. Zahájení stavebních prací správa plánuje na rok 2027.

SŽ také sbírá podněty pro výstavbu VRT od veřejnosti prostřednictvím takzvaných pocitových map. Téměř 700 obyvatelů Prahy podalo více než 2000 podnětů k přípravě projektu VRT v Praze. „Praha potřebuje vysokorychlostní tratě jako součást systému veřejné dopravy, které jsou zároveň nástrojem udržitelné a spolehlivé dopravy,“ řekl za SŽ Martin Švehlík, náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí, a ocenil, že dosavadní reakce veřejnosti na předkládané podněty je vesměs pozitivní.

V Praze, dodává ČTK, by VRT měla vést územím Prahy 10, Prahy 15, Dolních Měcholup, Prahy-Dubče, Dolních Počernic, Kyjí a Prahy 9. V současnosti se debatuje také o možné výstavbě na území Prahy 2 a napojení VRT na současnou železniční síť a na městskou hromadnou dopravu.

Sestřih diskuse k VRT si můžete prohlédnout a poslechnout ZDE.

V diskusích o podobě plánovaných železničních tunelů pod Prahou nazývaných Nové spojení II nebo metro S zatím vítězí nejúspornější varianta, která zahrnuje nejmenší délku a hloubku ražeb. Ve stejném pořadu pořádaném Svazem podnikatelů ve stavebnictví to sdělil ministr dopravy Martin Kupka. „Je to varianta, která je také nejefektivnější z hlediska celé řady důležitých faktorů, jako jsou například délky přestupních vazeb. Záleží na tom, jestli přestupní cesta trvá tři minuty, nebo šest minut. Je to důležité pro cestující, jakou trasu si vyberou. Zmíněná N2 zajistí také nejlepší propojení mezi rychlíky, expresy a regionálními vlaky, a perspektivně spojení z centra Prahy na letiště Václava Havla a do Kladna,“ vysvětlil ministr. Variantě 2 vyjádřil podporu rovněž ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. „Stavíme i metro D, které dneska končí na Pankráci a výhledově má pokračovat přes Náměstí Míru na Hlavní nádraží, které tato trasa doplní,“ nastínil Boháč.

Finálně bude podle Kupky o výsledné variantě rozhodnuto v září, samotná výstavba prvního úseku by mohla začít – jak už bylo řečeno v prvním bloku kulatého stolu – po roce 2030.

Plánovaná nová tunelová spojení mají propojit východ metropole přes hlavní nádraží se Smíchovem a Vršovicemi. Cílem je zvýšit kapacitu železniční sítě v hlavním městě pro příměstské vlaky.

Správa železnic (SŽ) si nechala k možným variantám tunelů pod Prahou zpracovat studii projekční společností Mott MacDonald, která identifikovala tři možné varianty. Ve všech mají vzniknout dvě nové trati určené pro regionální vlaky, a to mezi Smíchovem a Karlínem a Negrelliho viaduktem a Vršovicemi. Zatímco varianta označovaná jako N1 počítá s asi 17,5 kilometry tunelů, možnost N2 zahrnuje zhruba 10,6 kilometru ražeb a N3 zhruba 16,5 kilometru. První varianta je nejrozsáhlejší a vzniklo by na ní šest podzemních zastávek, na druhé pouze tři a na třetí pět včetně centrální podzemní stanice Opera umístěné pod Státní operou.

Předpokládá se, že právě Hlavní nádraží bude sloužit jako centrální dopravní terminál. S tím souvisí plánovaná výstavba a zastřešení kolejiště, kterou plánuje společnost CR-City, ve které jsou zastoupeny mimo jiné České dráhy a Penta. K té město zahájilo proces pořizování změny územního plánu a k úpravám by měla vzniknout urbanistická studie. „Náš úkol je vytvořit dobré podmínky pro dopravní a pochopitelně urbanistický rozvoj,“ podtrhl Kupka.

Nejzajímavější momenty z druhé části vysílání o záměrech v Praze jsou k vidění ZDE.

Nové spojení II představuje spíše dlouhodobý plán, podle ministra nebude pravděpodobně hotovo před rokem 2050. První část mezi Negrelliho viaduktem a Hlavním nádražím by se mohla začít stavět po roce 2030, po dokončení modernizované trati do Kladna s odbočkou na letiště. Pokud jde o náklady, Kupka je odhaduje v řádu stamilionů korun. „Zásadní je co nejdříve zahájit přípravu, protože podle prognóz bude dále růst počet lidí dojíždějících ze Středočeského kraje do metropole za prací,“ řekl.

Přímý přenos vysílala ČTK Connect na YouTube, ceskenoviny.cz, FB ČTK Connect, iDNES.cz, HN.cz, e15.cz, aktualne.cz a reflex.cz.

Doporučujeme

Rusko zasáhlo panelový dům u Kyjeva, pod jeho troskami mohou být lidé

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

KOMENTÁŘ: Je to jen „kašlíček“, zní k panice na trhu z JPMorgan. Proč akcie letí dolů?

Americký vlajkový akciový index S&P 500 prožívá nejdelší krizi od roku 2020. Ukazatel smazal prakticky veškeré své letošní zisky. Vybrané technologické akcie padají dolů o desítky procent, strach zasáhl i bitcoin. Příčin pádu je mnoho. V JPMorgan si ale myslí, že jde jen o drobné zaškobrtnutí.

Bývalý šéf italské policie De Gennaro spáchal sebevraždu, čelil vyšetřování

Bývalý šéf italské policie Gianni De Gennaro, který byl vyšetřován pro podezření ze snahy mařit nové vyšetřování vraždy známého soudce Paola Borsellina z roku 1992, spáchal sebevraždu. Podle agentury Reuters to včera uvedl nejmenovaný italský činitel.

Dánsko vyhostí ruského diplomata. Moskvu podezírá z plánování vraždy ukrajinského rappera

Dánsko vyhostí ruského vojenského atašé kvůli údajnému pokusu ruských tajných služeb zavraždit ukrajinsko-amerického rappera Kyivstonera. Útok se měl odehrát během zářijového koncertu nedaleko Kodaně, policie mu však zabránila. Dva podezřelí nyní čelí obvinění z pokusu o vraždu a napomáhání zahraniční rozvědce.

Costa navrhuje, aby rozpočet EU podpořily daně z velkých technologických firem

Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Vyplývá to z přepracovaného vyjednávacího rámce budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který Costa představil.

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.

Mladí lidé v Německu demonstrovali za lepší školství či proti vojenské službě

Za lepší školství a ochranu klimatu či proti povinné vojenské službě a rostoucím životním nákladům dnes demonstrovali mladí lidé po celém Německu. Demonstrace organizovaly různé mládežnické organizace, neměly centrálního pořadatele. Jedna z hlavních pořádajících organizací Gen Z regelt (Generace Z to zařídí) večer uvedla, že se jejích protestů zúčastnilo 87.000 lidí. Úřady vlastní odhad nezveřejnily. Policie byla připravená i na případné násilnosti v ulicích, především v Berlíně či Frankfurtu nad Mohanem. Vodní děla použila v Lipsku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama