Protext ČTKŽivě o akceleraci české ekonomiky a posílení prosperity a stability země: Souhrn...

Živě o akceleraci české ekonomiky a posílení prosperity a stability země: Souhrn slovem a obrazem

Zástupci největších domácích zaměstnavatelských svazů připravili analýzu SWOT, která je jakýmsi kompasem kroků pro ČR v následujících 10 až 30 letech. V živém vysílání ČTK Protext představili šéfové zapojených svazů hlavní teze tohoto projektu a apelovali na vládu, aby začala neuspokojivě se vyvíjející situaci české ekonomiky urychleně řešit.

Pozvání k diskuzi u kulatého stolu ohledně vize pro Českou republiku na příštích deset až třicet let přijali prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, který debatu svolal.

Přítomní úvodem zdůraznili, že se Česko nachází na pomyslné křižovatce a stojí před nějakým zásadním rozhodnutím. „Analýzu jsme předložili vládnímu výboru pro strategické investice. Identifikujeme, že pokud republika v dohledné době neudělá strategické investice ve vyjmenovaných oblastech, o kterých se tady asi určitě budeme ještě bavit, budeme zesilovat hrozby a míjet příležitosti, které naše hospodářství má,“ nadnesl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Záznam celého pořadu je k vidění na kanálu YouTube

Potřebné strategické investice rozdělil na tvrdé a měkké. „Mezi tvrdé řadíme investice do energetické, dopravní, datové a bytové infrastruktury. A zároveň říkáme, že strategické investice pro nás jsou vzdělávání, trh práce, věda, výzkum, inovace,“ vypočetl.

Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner v této souvislosti upozornil, že „přešlapujícímu“ Česku ujíždí vlak, což může výrazně ohrozit jeho konkurenceschopnost. „Dneska už je to dost problematické, poněvadž vidíme ze statistiky třeba Polsko, vidíme dokonce Rumunsko, jak stoupá a u nás prakticky je nějaká stagnace. Musíme to rychle otočit, abychom prostě s tou ekonomikou šli dopředu a ten svůj post uhájili,“ apeloval.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj shrnul úspěchy, jichž republika od ekonomické transformace dodala. A připojil varování. „Máme za sebou 34 let od revoluce, a já bych řekl, že v mnoha ohledech úspěšných. Máme tady úspěšnou obnovu tradičních značek firmy Wikov, máme tady firmu Petrof a mnohé další. Máme tady nové firmy, které vznikly úplně nově od revoluce a mají vysoké marže, dobrou přidanou hodnotu, jako je firma Linet, Frentech a mnohé další. Nicméně mám pocit, že jsme usnuli na vavřínech. Kolem nás probíhá velmi dramatická soutěž nejenom v rámci Evropy, soupeří se mezi Evropou a Amerikou. Vidíme Čínu, probouzí se celá Asie. Musíme soutěžit. A mám pocit, že jsme zůstali v mnoha věcech ještě tradiční a že ta transformace neproběhla.“

Za minusy pokládá obrovskou síť obcí, velmi širokou veřejnou správu a nefunkční infrastrukturu. „Hrozí, že například rychlodráhy půjdou mimo Českou republiku. Velmi brzo může nastat nedostatek energií. Hovoříme o tom, že bychom chtěli být úspěšní z hlediska vzdělaných lidí, ovšem nemáme takový tlak na vzdělávání, aby produkoval lidi připravené na trh práce. Produkujeme více než 50 procent studentů, kteří vystudují obor, který nikdy potom nevykonávají,“ shrnul Rafaj.

Šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza je přesvědčen, že zemi schází dlouhodobá vize. „Deset (let) je absolutní minimum. Musíme zahodit nesváry a jít zase jedním společným směrem. Jako se to dělalo po revoluci. Není možné, abychom každé čtyři roky měnili hospodářskou strategii, abychom přijímali absolutně nové zákony, abychom prostě všechno, co bylo za čtyři roky, ať byl u vlády kdokoliv, aby bylo všechno špatně. Touto cestou nepůjdeme dopředu, ale zůstaneme na místě, a všichni kolem nás budou utíkat,“ uvedl.

Sestřih počátečního bloku kulatého stolu si prohlédněte ZDE:

Příkladů, v čem jsou jiné země napřed, respektive odkud bychom se měli učit, zazněla celá řada. „Máme tady Estonsko v oblasti digitalizace, máme tady probuzené Norsko, které dostalo finanční injekci díky těžbě ropy a plynu. Tato země se velice soustředila na výkon, aby šla kupředu. Na Evropskou unii se často hází špína, že se v ní moc reguluje. Na druhé straně je tady pořád velký prostor, a my neumíme využívat základní pravidlo hry, že co není zakázáno, je dovoleno. Právě to je důvod, proč se třeba v Polsku rychle staví. Využili možnosti, co není zakázáno, je dovoleno. Byli chytří, jdou na hranu, jsou odvážní,“ konstatoval Jan Rafaj.

Zdeněk Zajíček z Hospodářské komory poukázal na prospěšné změny, jež vyplynuly z turbulencí v energetice. „Nastala cenová krize. Nevěděli jsme, kolik bude stát kilowatt hodina na odebrané elektrické energii. A podívejte se, co se v Evropě stalo. Terminály na zkapalněný plyn se postavily na pobřeží Atlantiku a Severního moře v řádech měsíců. Najednou byla EU, která se řídí společným právním rámcem a regulací, schopna povolit a postavit takové věci v řádu měsíců. My jsme na tom v energetice velmi podobně. Víme, že kvůli ekonomickým důvodům nebudeme moci provozovat hnědouhelné elektrárny. Kdybychom teď napsali větu do zákona, že ten, kdo má k dispozici uhelnou elektrárnu a vedle ní postaví plynovou nebo paroplynovou a začal by stavět hned, tak zhruba do tří let je schopen tu elektrárnu postavit. Bez energie vyrobené na našem území se neobejdeme, jinak budeme závislí na dovozu. To je krásný příklad odvahy, kterou bychom potřebovali projevit.“

Za možné finanční zdroje označil evropské fondy a nastínil možnost vytvoření zvláštního strategického rozpočtu, který by byl oddělený od klasického státního rozpočtu a hrál roli národního fondu pro systematické dlouhodobé financování klíčových dopravních, energetických, bytových a jiných projektů.

Jan Rafaj rovněž nastínil riziko v podobě nedostatku lidí. „Já jsem ze severní Moravy, kde máme krásné letiště v Mošnově, které mělo svou ranvejí a infrastrukturou daleko předběhnout polská letiště. Jenže my jsme to nezvládli. Proces cestování se překlopil do Katowic, do Krakova a vlastně nás to obchází. Má to i širší důsledky, protože se nejrůznější centra firem stěhují právě blíž k těm letištím. To stejné bude ve vzdělávání. Pokud tady budeme vidět, že tady máme kvalitní školství a budeme tady umět přilákat kvalitní vzdělanou pracovní sílu mladé lidi, tak se to projeví,“ řekl.

Poukázal také na důsledný postup v Chorvatsku. „Jenom za první měsíc a půl prázdnin jim tam projelo 41 milionů aut. Vzpomínám, jak jsme tam kdysi jezdili ještě po stezkách, kde běhal Vinnetou. Za pár let tam měli skutečné dálnice. Dneska zjistili, že úzkým hrdlem jsou mýtné brány a rozhodli, že za rok a půl je budou mít vyřešené. Ještě se sice neví detaily, ale už to schvalují. A tohle chceme vidět: že politika reaguje na potřebu.“

Sestřih příkladů, které by Česko mohly povzbudit k získání potřebné strategické odvahy, najdete ZDE.

Vypracovanou SWOT analýzu chápou autoři a jejich týmy jako identifikaci hrozeb, rizik a příležitostí. „Pojďme najít možný průsečík, jak to cítíme, ať už jsme na podnikatelském nebo politickém břehu. Bez takového společného jmenovatele se Česko nepohne dopředu, nenastartuje ekonomický růst. Nebudeme do budoucna konkurenceschopní. Z naší strany budou mít politické subjekty maximální podporu,“ ujistil Zdeněk Zajíček za Hospodářskou komoru.

Jako první zpětnou vazbu na analýzu zmínil reakce z některých ministerstev. „Ta odezva je pozitivní. Je tady dohoda, že dvacátého prvního září by mělo být druhé zasedání toho vládního výboru. Rádi bychom do konce roku přijali některá klíčová rozhodnutí i na parlamentní úrovni. Jde o změny zákonů, které potřebujeme pro to, abychom to mohli nastartovat, anebo na exekutivní úrovni, protože třeba k tomu má oprávnění vláda, aby některé exekutivní kroky udělala.“

Jan Rafaj závěrem podtrhl, že ačkoli analýza cílí na časový horizont deseti let a více, některé věci se musí rozjet okamžitě. „Pokud začneme některé věci budovat, jde o přípravné práce, které se musí projevit ve státním rozpočtu. Pokud budeme něco dělat s migrační politikou, musí se to projevit okamžitě. Vidíme, že o tom mluví. A my to musíme hlídat. Určitě je to o rozpočtu 2024 a měla být tam být debata i ta odvaha, aby se ten investiční rozpočet se oddělil od státního rozpočtu. Nový rozpočet by neměl být důvodem pro to, aby se dobré věci odkládaly,“ řekl.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama