Zástupci největších domácích zaměstnavatelských svazů připravili analýzu SWOT, která je jakýmsi kompasem kroků pro ČR v následujících 10 až 30 letech. V živém vysílání ČTK Protext představili šéfové zapojených svazů hlavní teze tohoto projektu a apelovali na vládu, aby začala neuspokojivě se vyvíjející situaci české ekonomiky urychleně řešit.
Pozvání k diskuzi u kulatého stolu ohledně vize pro Českou republiku na příštích deset až třicet let přijali prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, který debatu svolal.
Přítomní úvodem zdůraznili, že se Česko nachází na pomyslné křižovatce a stojí před nějakým zásadním rozhodnutím. „Analýzu jsme předložili vládnímu výboru pro strategické investice. Identifikujeme, že pokud republika v dohledné době neudělá strategické investice ve vyjmenovaných oblastech, o kterých se tady asi určitě budeme ještě bavit, budeme zesilovat hrozby a míjet příležitosti, které naše hospodářství má,“ nadnesl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Záznam celého pořadu je k vidění na kanálu YouTube
Potřebné strategické investice rozdělil na tvrdé a měkké. „Mezi tvrdé řadíme investice do energetické, dopravní, datové a bytové infrastruktury. A zároveň říkáme, že strategické investice pro nás jsou vzdělávání, trh práce, věda, výzkum, inovace,“ vypočetl.
Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner v této souvislosti upozornil, že „přešlapujícímu“ Česku ujíždí vlak, což může výrazně ohrozit jeho konkurenceschopnost. „Dneska už je to dost problematické, poněvadž vidíme ze statistiky třeba Polsko, vidíme dokonce Rumunsko, jak stoupá a u nás prakticky je nějaká stagnace. Musíme to rychle otočit, abychom prostě s tou ekonomikou šli dopředu a ten svůj post uhájili,“ apeloval.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj shrnul úspěchy, jichž republika od ekonomické transformace dodala. A připojil varování. „Máme za sebou 34 let od revoluce, a já bych řekl, že v mnoha ohledech úspěšných. Máme tady úspěšnou obnovu tradičních značek firmy Wikov, máme tady firmu Petrof a mnohé další. Máme tady nové firmy, které vznikly úplně nově od revoluce a mají vysoké marže, dobrou přidanou hodnotu, jako je firma Linet, Frentech a mnohé další. Nicméně mám pocit, že jsme usnuli na vavřínech. Kolem nás probíhá velmi dramatická soutěž nejenom v rámci Evropy, soupeří se mezi Evropou a Amerikou. Vidíme Čínu, probouzí se celá Asie. Musíme soutěžit. A mám pocit, že jsme zůstali v mnoha věcech ještě tradiční a že ta transformace neproběhla.“
Za minusy pokládá obrovskou síť obcí, velmi širokou veřejnou správu a nefunkční infrastrukturu. „Hrozí, že například rychlodráhy půjdou mimo Českou republiku. Velmi brzo může nastat nedostatek energií. Hovoříme o tom, že bychom chtěli být úspěšní z hlediska vzdělaných lidí, ovšem nemáme takový tlak na vzdělávání, aby produkoval lidi připravené na trh práce. Produkujeme více než 50 procent studentů, kteří vystudují obor, který nikdy potom nevykonávají,“ shrnul Rafaj.
Šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza je přesvědčen, že zemi schází dlouhodobá vize. „Deset (let) je absolutní minimum. Musíme zahodit nesváry a jít zase jedním společným směrem. Jako se to dělalo po revoluci. Není možné, abychom každé čtyři roky měnili hospodářskou strategii, abychom přijímali absolutně nové zákony, abychom prostě všechno, co bylo za čtyři roky, ať byl u vlády kdokoliv, aby bylo všechno špatně. Touto cestou nepůjdeme dopředu, ale zůstaneme na místě, a všichni kolem nás budou utíkat,“ uvedl.
Sestřih počátečního bloku kulatého stolu si prohlédněte ZDE:
Příkladů, v čem jsou jiné země napřed, respektive odkud bychom se měli učit, zazněla celá řada. „Máme tady Estonsko v oblasti digitalizace, máme tady probuzené Norsko, které dostalo finanční injekci díky těžbě ropy a plynu. Tato země se velice soustředila na výkon, aby šla kupředu. Na Evropskou unii se často hází špína, že se v ní moc reguluje. Na druhé straně je tady pořád velký prostor, a my neumíme využívat základní pravidlo hry, že co není zakázáno, je dovoleno. Právě to je důvod, proč se třeba v Polsku rychle staví. Využili možnosti, co není zakázáno, je dovoleno. Byli chytří, jdou na hranu, jsou odvážní,“ konstatoval Jan Rafaj.
Zdeněk Zajíček z Hospodářské komory poukázal na prospěšné změny, jež vyplynuly z turbulencí v energetice. „Nastala cenová krize. Nevěděli jsme, kolik bude stát kilowatt hodina na odebrané elektrické energii. A podívejte se, co se v Evropě stalo. Terminály na zkapalněný plyn se postavily na pobřeží Atlantiku a Severního moře v řádech měsíců. Najednou byla EU, která se řídí společným právním rámcem a regulací, schopna povolit a postavit takové věci v řádu měsíců. My jsme na tom v energetice velmi podobně. Víme, že kvůli ekonomickým důvodům nebudeme moci provozovat hnědouhelné elektrárny. Kdybychom teď napsali větu do zákona, že ten, kdo má k dispozici uhelnou elektrárnu a vedle ní postaví plynovou nebo paroplynovou a začal by stavět hned, tak zhruba do tří let je schopen tu elektrárnu postavit. Bez energie vyrobené na našem území se neobejdeme, jinak budeme závislí na dovozu. To je krásný příklad odvahy, kterou bychom potřebovali projevit.“
Za možné finanční zdroje označil evropské fondy a nastínil možnost vytvoření zvláštního strategického rozpočtu, který by byl oddělený od klasického státního rozpočtu a hrál roli národního fondu pro systematické dlouhodobé financování klíčových dopravních, energetických, bytových a jiných projektů.
Jan Rafaj rovněž nastínil riziko v podobě nedostatku lidí. „Já jsem ze severní Moravy, kde máme krásné letiště v Mošnově, které mělo svou ranvejí a infrastrukturou daleko předběhnout polská letiště. Jenže my jsme to nezvládli. Proces cestování se překlopil do Katowic, do Krakova a vlastně nás to obchází. Má to i širší důsledky, protože se nejrůznější centra firem stěhují právě blíž k těm letištím. To stejné bude ve vzdělávání. Pokud tady budeme vidět, že tady máme kvalitní školství a budeme tady umět přilákat kvalitní vzdělanou pracovní sílu mladé lidi, tak se to projeví,“ řekl.
Poukázal také na důsledný postup v Chorvatsku. „Jenom za první měsíc a půl prázdnin jim tam projelo 41 milionů aut. Vzpomínám, jak jsme tam kdysi jezdili ještě po stezkách, kde běhal Vinnetou. Za pár let tam měli skutečné dálnice. Dneska zjistili, že úzkým hrdlem jsou mýtné brány a rozhodli, že za rok a půl je budou mít vyřešené. Ještě se sice neví detaily, ale už to schvalují. A tohle chceme vidět: že politika reaguje na potřebu.“
Sestřih příkladů, které by Česko mohly povzbudit k získání potřebné strategické odvahy, najdete ZDE.
Vypracovanou SWOT analýzu chápou autoři a jejich týmy jako identifikaci hrozeb, rizik a příležitostí. „Pojďme najít možný průsečík, jak to cítíme, ať už jsme na podnikatelském nebo politickém břehu. Bez takového společného jmenovatele se Česko nepohne dopředu, nenastartuje ekonomický růst. Nebudeme do budoucna konkurenceschopní. Z naší strany budou mít politické subjekty maximální podporu,“ ujistil Zdeněk Zajíček za Hospodářskou komoru.
Jako první zpětnou vazbu na analýzu zmínil reakce z některých ministerstev. „Ta odezva je pozitivní. Je tady dohoda, že dvacátého prvního září by mělo být druhé zasedání toho vládního výboru. Rádi bychom do konce roku přijali některá klíčová rozhodnutí i na parlamentní úrovni. Jde o změny zákonů, které potřebujeme pro to, abychom to mohli nastartovat, anebo na exekutivní úrovni, protože třeba k tomu má oprávnění vláda, aby některé exekutivní kroky udělala.“
Jan Rafaj závěrem podtrhl, že ačkoli analýza cílí na časový horizont deseti let a více, některé věci se musí rozjet okamžitě. „Pokud začneme některé věci budovat, jde o přípravné práce, které se musí projevit ve státním rozpočtu. Pokud budeme něco dělat s migrační politikou, musí se to projevit okamžitě. Vidíme, že o tom mluví. A my to musíme hlídat. Určitě je to o rozpočtu 2024 a měla být tam být debata i ta odvaha, aby se ten investiční rozpočet se oddělil od státního rozpočtu. Nový rozpočet by neměl být důvodem pro to, aby se dobré věci odkládaly,“ řekl.
