ZprávyZimní olympijské hry v Pekingu provázejí stížnosti sportovců

Zimní olympijské hry v Pekingu provázejí stížnosti sportovců

V předvečer zimních olympijských her Čína slíbila světu efektivní, bezpečné a velkolepé hry. Už po prvních dnech ale organizátoři čelí řadě stížností ze strany sportovců a zemí, a to hned na několika frontách.

Švédové tvrdí, že podmínky v horách jsou nebezpečně chladné. Polská bruslařka se svěřila, v jakém strachu žije v pekingské izolaci, a jak „pláče, až jí došly slzy„. Podle Finů je jeden z jejich hokejistů bezdůvodně v covidové karanténě. A Němci? Ti jsou frustrovaní, že v dějišti sjezdového lyžování není k mání teplé jídlo.

Od počátku bylo jasné, že se sportovci v Pekingu budou potýkat s potížemi vzhledem k tomu, že musí fungovat v systému takzvaného uzavřeného okruhu, který jim zakazuje opustit vesnici jinak než kvůli tréninku, soutěži nebo návratu domů. Stále větší počet sportovců ale nyní vyjadřuje frustraci a stesky kvůli dalším aspektům olympijských her.

Nízké teploty jsou na zimní olympiádě samozřejmostí. Ale švédská delegace naléhá, aby se závody v běhu na lyžích konaly v příhodnější době během dne. Přiměl ji k tomu případ Fridy Karlssonové, která se na konci skiatlonu na 7,5 km + 7,5 km třásla a neměla daleko ke kolapsu.

Podle pravidel Mezinárodní lyžařské federace (FIS) se závody ruší, pokud klesne teplota pod minus 20 stupňů Celsia. Když Karlssonová v sobotu závodila, bylo v Národním běžeckém centru v horách Čang-ťia-kchou ležícím 130 kilometrů severozápadně od Pekingu minus 13 stupňů Celsia. Ale kvůli mrazivému větru byla pocitová teplota mnohem nižší.

Existují limity týkající se mrazu, ale nevím, jestli se do nich započítává i vliv větru,“ řekl novinářům šéf švédského týmu Anders Byström. „Když FIS řekne, že je minus 17 stupňů a fouká vítr, a pocitová teplota kvůli mrazivému větru dosáhne minus 35 stupňů Celsia, co uděláte?

Proto šéf švédského týmu vyzývá, aby se úterní závod žen ve sprintu kvůli mrazivým teplotám přesunul na dřívější hodinu. „Skiatlon začal v 16 hodin a Fridu Karlssonovou zima úplně zničila. Není dobré, že je začátek sprintu naplánovaný na ještě pozdější hodinu,“ dodal.

Mezitím se polská rychlobruslařka na krátké dráze Natalia Maliszewská, která musela vynechat sobotní závod na 500 metrů, svěřila, že po pozitivním testu na covid-19 čelí v pekingské izolaci strachu a nejistotě. „Už týden žiju ve strachu a trpím neustálými změnami nálad,“ řekla Maliszewská. „Brečím, až mi docházejí slzy, a dělám starosti nejen lidem kolem sebe, ale i sobě,“ dodala.

Maliszewská měla pozitivní test po příletu do Pekingu, ale po negativním testu byla z izolace propuštěna a měla v sobotu nastoupit. Ale v noci ji probudili s tím, že došlo k omylu. „Nějací lidé mě vytáhli z pokoje ve tři hodiny ráno. Prý přišla zpráva, že se bohužel spletli, že jsem riziková a neměli mě pouštět z izolace,“ uvedla Maliszewská.

Musím se co nejdřív vrátit do olympijské vesnice. Už nic nechápu. Už nevěřím v žádné testy, v žádné olympijské hry. Podle mě je to jeden velký vtip. Doufám, že ten, kdo je za to zodpovědný, se u toho dobře baví. Ale moje srdce a můj rozum už víc nesnesou,“ dodala.

Od 23. ledna bylo po příjezdu do čínské metropole pozitivně testováno více než 350 účastníků her, včetně desítek sportovců. Mnozí z nich jsou stále v izolaci a obávají se, že hry pro ně skončily.

Jedním z nich je finský hokejista Marko Anttila, jehož tým se domnívá, že je v covidové izolaci držen bezdůvodně. „Z lékařského hlediska víme, že takový člověk už není infekční, není nebezpečný pro ostatní týmy,“ řekla finská lékařka Maarit Valtonenová. „Rozhodnutí o izolaci nejsou založena na medicíně nebo vědě, jde spíše o kulturní a politická rozhodnutí.

Hlavní trenér Finska Jukka Jalonen uvedl, že situace ovlivňuje Anttilovo duševní zdraví. „Víme, že je plně zdráv, a proto si myslíme, že Čína z nějakého důvodu nerespektuje jeho lidská práva, a to není dobrá situace,“ dodal.

Poté, co byl sjezd mužů kvůli silnému větru odložen na dnešek, si německý trenér Christian Schwaiger posteskl, že závodníci nemají k dispozici teplé jídlo. „Stravování je velmi sporné, protože ve skutečnosti to není vůbec žádné stravování,“ řekl. „Očekával bych, že olympijský výbor je schopen zajistit teplé jídlo. Jsou tam chipsy, nějaké oříšky a čokoláda, nic jiného.

Doporučujeme

Mandát zesnulého senátora Lindseyho Grahama dočasně převezme jeho mladší sestra Darline

Po smrti amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama bude jeho místo v Senátu Spojených států dočasně zastávat jeho mladší sestra Darline Graham Nordone. Do funkce ji v pondělí jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.

Film o Michaelu Jacksonovi jako první životopisný snímek vydělal miliardu dolarů

Životopisný film Michael dosáhl historického úspěchu. Snímek o Michaelu Jacksonovi překonal v celosvětových kinech hranici jedné miliardy dolarů a stal se prvním životopisným filmem, kterému se to podařilo. Hlavní roli ztvárnil zpěvákův synovec Jaafar Jackson.

Horko zvyšuje riziko duševních potíží. Nejohroženější jsou děti a mladiství

Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých.

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, oznámilo regionální velitelství

Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to dnes nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě. Podle agentury Fars zahynuli při jednom z útoků tři lidé z téže rodiny.

Pesticid používaný v zemědělství může snižovat počet čmeláků

Čmeláci patří mezi nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nový výzkum ukazuje, že sulfoxaflor, běžně používaný pesticid proti savému hmyzu, může narušovat jejich rozmnožování už při nízkých dávkách. Změny se projevily přímo v aktivitě genů spojených s reprodukcí, což by při dlouhodobém působení mohlo přispívat k úbytku čmeláčích populací.

Volkswagen zvažuje zrušení dalších 50 tisíc pracovních míst

Volkswagen může v rámci rozsáhlé restrukturalizace zrušit dalších přibližně 50 tisíc pracovních míst. Šéf koncernu Oliver Blume zaměstnancům oznámil, že firma stále hledá způsob, jak snížit výrazně vyšší náklady a přiblížit se konkurenci. Konečný počet zrušených pozic zatím nebyl stanoven.

Rusko v noci udeřilo střelami a drony na Kyjev, oběti nejsou hlášeny

Rusko během noci na dnešek zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. S odvoláním na představitele města o tom nad ránem informovala agentura Reuters, podle které byly hlášeny exploze a požáry, žádné oběti ale úřady neoznámily. Ukrajinská obrana sestřelila pět z osmi ruských balistických raket. Stalo se tak poprvé za měsíc, napsala agentura Unian s odvoláním na hlášení ukrajinského letectva a připomněla, že problémy souvisely s nedostatkem protiraketových střel.

Ceny ropy nepřestávají růst. Trh znervózňují americké kroky v Hormuzu

Ceny ropy vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plány na zavedení poplatků za přepravu v Hormuzském průlivu a obnovení blokády íránských přístavů. Tyto kroky na trhu vyvolaly další vlnu obav z narušení dodávek černého zlata. Zatímco USA trvají na tom, že Hormuzský průliv je otevřený pro plavbu, podle údajů o sledování lodní dopravy došlo k prudkému poklesu tranzitů.

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu zbraní, Kyjev nakoupí 16 letounů Rafale

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu francouzských řízených střel, přesně naváděných bomb a protivzdušných střel, zatímco Kyjev nakoupí francouzsko-italské systémy protivzdušné obrany nové generace a 16 stíhacích letounů Rafale. Po jednání koalice ochotných to dnes v Paříži oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.

USA ode dneška začnou vybírat poplatky za bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to dnes napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán.

Příměří se fakticky zhroutilo. USA udeřily na Írán, sirény se rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu

Spojené státy v pondělí pozdě večer dokončily další vlnu leteckých úderů na cíle spojené s Íránem. Tentokrát americká armáda útočila na odpalovací systémy pro střely a drony, obranné systémy a námořnictvo. Sirény se následně rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA kontrolují úžinu klíčovou pro světové dodávky ropy.

Maďarský parlament schválil ústavní dodatek, který má ukončit mandát prezidenta

Maďarský parlament dnes schválil ústavní dodatek, který má především ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který letos po 16 letech přišel o moc, a už po vítězství v dubnových parlamentních volbách Sulyoka vyzval, aby odstoupil.

Húsíové zaútočili na letiště v Saúdské Arábii

Jemenští Húsíové v pondělí zaútočili balistickými raketami a drony na mezinárodní letiště Abhá na jihu Saúdské Arábie. Saúdská protivzdušná obrana proti střelám zasáhla a úřady nehlásí žádné oběti. Útok představuje nejvážnější vyhrocení vztahů mezi oběma stranami od příměří uzavřeného v roce 2022.

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama