Reklama
8.9 C
Czech
Sobota 28. března 2026
ZprávyZimní olympijské hry v Pekingu provázejí stížnosti sportovců

Zimní olympijské hry v Pekingu provázejí stížnosti sportovců

V předvečer zimních olympijských her Čína slíbila světu efektivní, bezpečné a velkolepé hry. Už po prvních dnech ale organizátoři čelí řadě stížností ze strany sportovců a zemí, a to hned na několika frontách.

Švédové tvrdí, že podmínky v horách jsou nebezpečně chladné. Polská bruslařka se svěřila, v jakém strachu žije v pekingské izolaci, a jak „pláče, až jí došly slzy„. Podle Finů je jeden z jejich hokejistů bezdůvodně v covidové karanténě. A Němci? Ti jsou frustrovaní, že v dějišti sjezdového lyžování není k mání teplé jídlo.

Od počátku bylo jasné, že se sportovci v Pekingu budou potýkat s potížemi vzhledem k tomu, že musí fungovat v systému takzvaného uzavřeného okruhu, který jim zakazuje opustit vesnici jinak než kvůli tréninku, soutěži nebo návratu domů. Stále větší počet sportovců ale nyní vyjadřuje frustraci a stesky kvůli dalším aspektům olympijských her.

Nízké teploty jsou na zimní olympiádě samozřejmostí. Ale švédská delegace naléhá, aby se závody v běhu na lyžích konaly v příhodnější době během dne. Přiměl ji k tomu případ Fridy Karlssonové, která se na konci skiatlonu na 7,5 km + 7,5 km třásla a neměla daleko ke kolapsu.

Podle pravidel Mezinárodní lyžařské federace (FIS) se závody ruší, pokud klesne teplota pod minus 20 stupňů Celsia. Když Karlssonová v sobotu závodila, bylo v Národním běžeckém centru v horách Čang-ťia-kchou ležícím 130 kilometrů severozápadně od Pekingu minus 13 stupňů Celsia. Ale kvůli mrazivému větru byla pocitová teplota mnohem nižší.

Existují limity týkající se mrazu, ale nevím, jestli se do nich započítává i vliv větru,“ řekl novinářům šéf švédského týmu Anders Byström. „Když FIS řekne, že je minus 17 stupňů a fouká vítr, a pocitová teplota kvůli mrazivému větru dosáhne minus 35 stupňů Celsia, co uděláte?

Proto šéf švédského týmu vyzývá, aby se úterní závod žen ve sprintu kvůli mrazivým teplotám přesunul na dřívější hodinu. „Skiatlon začal v 16 hodin a Fridu Karlssonovou zima úplně zničila. Není dobré, že je začátek sprintu naplánovaný na ještě pozdější hodinu,“ dodal.

Mezitím se polská rychlobruslařka na krátké dráze Natalia Maliszewská, která musela vynechat sobotní závod na 500 metrů, svěřila, že po pozitivním testu na covid-19 čelí v pekingské izolaci strachu a nejistotě. „Už týden žiju ve strachu a trpím neustálými změnami nálad,“ řekla Maliszewská. „Brečím, až mi docházejí slzy, a dělám starosti nejen lidem kolem sebe, ale i sobě,“ dodala.

Maliszewská měla pozitivní test po příletu do Pekingu, ale po negativním testu byla z izolace propuštěna a měla v sobotu nastoupit. Ale v noci ji probudili s tím, že došlo k omylu. „Nějací lidé mě vytáhli z pokoje ve tři hodiny ráno. Prý přišla zpráva, že se bohužel spletli, že jsem riziková a neměli mě pouštět z izolace,“ uvedla Maliszewská.

Musím se co nejdřív vrátit do olympijské vesnice. Už nic nechápu. Už nevěřím v žádné testy, v žádné olympijské hry. Podle mě je to jeden velký vtip. Doufám, že ten, kdo je za to zodpovědný, se u toho dobře baví. Ale moje srdce a můj rozum už víc nesnesou,“ dodala.

Od 23. ledna bylo po příjezdu do čínské metropole pozitivně testováno více než 350 účastníků her, včetně desítek sportovců. Mnozí z nich jsou stále v izolaci a obávají se, že hry pro ně skončily.

Jedním z nich je finský hokejista Marko Anttila, jehož tým se domnívá, že je v covidové izolaci držen bezdůvodně. „Z lékařského hlediska víme, že takový člověk už není infekční, není nebezpečný pro ostatní týmy,“ řekla finská lékařka Maarit Valtonenová. „Rozhodnutí o izolaci nejsou založena na medicíně nebo vědě, jde spíše o kulturní a politická rozhodnutí.

Hlavní trenér Finska Jukka Jalonen uvedl, že situace ovlivňuje Anttilovo duševní zdraví. „Víme, že je plně zdráv, a proto si myslíme, že Čína z nějakého důvodu nerespektuje jeho lidská práva, a to není dobrá situace,“ dodal.

Poté, co byl sjezd mužů kvůli silnému větru odložen na dnešek, si německý trenér Christian Schwaiger posteskl, že závodníci nemají k dispozici teplé jídlo. „Stravování je velmi sporné, protože ve skutečnosti to není vůbec žádné stravování,“ řekl. „Očekával bych, že olympijský výbor je schopen zajistit teplé jídlo. Jsou tam chipsy, nějaké oříšky a čokoláda, nic jiného.

Reklama

Doporučujeme

Trump si opět stěžoval na neochotu spojenců v NATO pomoci USA s Íránem

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Jemenští Húsíové poprvé od začátku války v Íránu vypálili raketu na Izrael

Jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu dnes časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu Húsíové přihlásili. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Íránský útok na Abú Zábí si vyžádal pět zraněných, v Ománu jednoho

Nejméně pět lidí utrpělo zranění při požárech v průmyslové zóně v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Příčinou požárů byly střely a drony vypálené z Íránu. S odvoláním na místní úřady to dnes uvedla agentura AFP. Jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu pak drony útočily na mezinárodní letiště.

Íránský úder na americkou základnu poničil letouny a zranil vojáky

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii dnes poničil několik tankovacích letounů a zranil deset amerických vojáků. Píše to deník The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje.

Saúdská Arábie posílá rekordní objemy ropy přes Rudé moře

Saúdská Arábie zrychluje vývoz ropy přes přístav Janbú u Rudého moře a obchází tím Hormuzský průliv, který zůstává kvůli útokům a napětí v regionu prakticky mimo běžný provoz. Trh zatím první šok ustál, jenže zásoba volných barelů i dalších pojistek se rychle tenčí.

Izraelské údery zasáhly v Iránu jaderné zařízení a reaktor ve výstavbě

Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média. Izraelským úderům zařízení čelilo i v loňské červnové válce. Podle médií nynější útoky nikoho nezranily ani nezpůsobily únik radiace.

Bank of America zaplatí obětem Jeffreyho Epsteina 72,5 milionu dolarů

Bank of America se dohodla na vyplacení 72,5 milionu dolarů obětem Jeffreyho Epsteina. Peníze mají uzavřít hromadnou žalobu, podle níž banka přehlížela varovné signály a svými službami pomáhala fungování Epsteinovy sítě sexuálního zneužívání. Dohodu ještě musí schválit soud v New Yorku.

Rusko a Ukrajina se v noci napadly drony, jsou mrtví a ranění

Nejméně jednu oběť a 11 raněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil náčelník městské vojenské správy Serhij Lysak. V ruské Jaroslavské oblasti při náletu ukrajinských dronů zahynulo dítě, jeho rodiče utrpěli těžká zranění a zraněna byla i sousedka, informoval gubernátor Michail Jevrajev.

Konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoliv měsíců, řekl Rubio

Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.

Bobři po staletích znovu probouzejí anglickou krajinu

Bobři, kteří se před rokem vrátili do volné přírody v anglickém Dorsetu, začínají měnit místní krajinu. Podle National Trustu pomáhají oživit prostředí, vytvářejí nové podmínky pro další druhy a letos v létě by se u nich mohla objevit i mláďata.

Evropa chce konec íránské války, Rubio na schůzce G7 vysvětluje strategii USA

O potřebě rychlého ukončení íránské války se dnes pokoušejí přesvědčit amerického ministra zahraničí Marka Rubia jeho kolegové z evropských zemí skupiny G7. Britská ministryně Yvette Cooperová před začátkem jednání uvedla, že chce hovořit také o roli, kterou v pomoci Íránu hraje Rusko. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Podpis prezidenta Trumpa bude na dolarových bankovkách. Poprvé v historii USA

Americké dolarové bankovky by brzy mohly nést podpis prezidenta Donalda Trumpa. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo financí USA s tím, že jde o součást oslav 250. výročí založení Spojených států. Zároveň se jedná o další krok, kterým chce prezident zanechat viditelnou stopu ve fungování federální vlády.

Putin si mne ruce. Ruská ropa překonává světové ceny

Moskva těží z jednoho z největších ropných šoků v historii. Ruská ropa se nyní prodává nad světovými cenami, protože odběratelé černého zlata hledají alternativy. Ceny ropy klesly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán povolil deseti tankerům proplout Hormuzským průlivem.

Rusko podniklo nejdříve raketový a pak dronový útok na Charkov

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla nejdříve raketový a potom dronový útok na Charkov. Informoval o tom Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině. V Rusku drony útočily ve Vologodské oblasti.

Pokud jednání s Íránem selžou. Trump zvažuje nasazení dalších 10 000 vojáků

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje vyslání dalších tisíců vojáků na Blízký východ. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informoval list The Wall Street Journal (WSJ), podle nichž se šéf Bílého domu jistí pro případné selhání diplomacie. Není jasné, kde budou tyto síly umístěny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama