Ve věku 84 let zemřela Madeleine Albright, česká emigrantka, která se stala první ženou na postu ministryně zahraničí v historii USA. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.
Albright, dlouholetá veteránka zahraniční politiky, se stala nejvyšší americkou diplomatkou v roce 1997 za Clintonovy vlády.
Ministryně, která byla často označována za „bojovnici za demokracii“, se významně podílela na úsilí o ukončení etnických čistek v Kosovu.
Její úmrtí na rakovinu oznámila její rodina, pro BBC zprávu potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí.
„Vliv, který měla na tuto budovu, pociťujeme každý den,“ řekl. „Jako první žena na postu ministryně zahraničí byla průkopnicí a doslova otevřela dveře velké části našich zaměstnanců.“
Madeleine Albright se narodila jako Marie Jana Korbelová v Praze v roce 1937. Byla dcerou československého diplomata, který byl po okupaci své země nacistickým Německem v roce 1939 nucen odejít do exilu.
Do Spojených států se přestěhovala v roce 1948. V témže roce její rodina požádala o politický azyl s odůvodněním, že se jako odpůrci komunistického režimu ve své zemi nemohou vrátit domů. Občankou USA se stala v roce 1957.
Varovala Putina
V článku pro New York Times, který napsala minulý měsíc těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, Albright uvedla, že ruský vůdce Vladimir Putin by se invazí na Ukrajinu dopustil „historické chyby“. Varovala před ničivými náklady pro jeho zemi.
„Namísto toho, aby Rusku vydláždila cestu k velikosti, invaze na Ukrajinu by Putinovi nezajistila slávu. Jeho země by zůstala diplomaticky izolovaná, ekonomicky ochromená a strategicky zranitelná tváří v tvář silnější a jednotnější západní alianci,“ napsala Albright.
Byla tváří americké zahraniční politiky v desetiletí mezi koncem studené války a válkou proti terorismu vyvolanou útoky z 11. září 2001. V éře, kterou prezident George Bush ohlašoval jako „nový světový řád“. Spojené státy, zejména v Iráku a na Balkáně, vytvářely mezinárodní koalice a příležitostně vojensky zasahovaly, aby potlačily autokratické režimy. Albright tehdy čerpala při utváření svého světonázoru ze zkušeností, které získala, když vyrůstala v rodině emigrantů.
USA považovala za „nepostradatelný národ“, pokud jde o používání diplomacie podporované použitím síly k obraně demokratických hodnot po celém světě.
„Stojíme vysoko a vidíme dál než jiné země do budoucnosti a vidíme zde nebezpečí pro nás všechny,“ řekla v roce 1998 televizi NBC. „Vím, že američtí muži a ženy v uniformách jsou vždy připraveni obětovat se pro svobodu, demokracii a americký způsob života.“
Válka na Balkáně
Snad nejpozoruhodnější byla její snaha o ukončení násilí na Balkáně, přičemž se zásadním způsobem zasloužila o to, že Clinton v roce 1999 zasáhl v Kosovu, aby zabránil genocidě etnických muslimů ze strany bývalého srbského vůdce Slobodana Miloševiče. Byla pronásledována dřívějším selháním Clintonovy administrativy při ukončení genocidy v Bosně.
Rozpad komunistické Jugoslávie na několik nezávislých států, včetně Srbska a Černé Hory, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Makedonie, v devadesátých letech minulého století vyvolal divoké krveprolití, které na tomto kontinentu nemělo obdoby od druhé světové války. Termín „etnické čistky“ se stal synonymem pro Bosnu- Srbské síly věrné Miloševičovi se zde pokusily vytvořit samostatný stát vytlačením nesrbského civilního obyvatelstva.
Clintonova administrativa zasáhla až po masakru ve Srebrenici v roce 1995. Tehdy Srbové zabili 8 000 muslimských mužů a chlapců, což vedlo k Daytonskému mírovému plánu, který zprostředkovaly USA. Když se však Miloševič poté pokusil přenést svůj etnonacionalistický plán do Kosova, Clintonova administrativa shromáždila koalici, aby mu zabránila dělat tam to, co mu prošlo v Bosně.
Albright obvinila Miloševiče, že svou „touhou vyhladit skupinu lidí“ – muslimskou většinu v Kosovu – způsobil „hrůzu biblických rozměrů“. Ve Washingtonu se tehdy stala terčem ostré kritiky, přičemž někteří označovali letecké údery NATO za „válku Albrightové“. Jiní ji obviňovali, že špatně odhadla Miloševičovu odhodlanost. V roce 1999 Albrightová v této souvislosti prohlásila: „Spolu se svými kolegy beru plnou odpovědnost za to, že jsme se domnívali, že je nezbytné, abychom nečinně přihlíželi tomu, co Miloševič plánuje,“ řekla a dodala, že „nemůžeme přihlížet zločinům proti lidskosti“.
Nakonec koalice pod vedením USA srbskou agresi zastavila a Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost.
