Ve věku 90 let zemřel arcibiskup Desmond Tutu, laureát Nobelovy ceny míru, který pomohl ukončit apartheid v Jižní Africe. O jeho smrti informuje BBC, CNN, Reuters i další světová média.
Tutu byl jednou z nejznámějších osobností země doma i v zahraničí. Současník ikony boje proti apartheidu Nelsona Mandely byl jednou z hnacích sil hnutí za ukončení politiky rasové segregace a diskriminace prosazované vládou bílé menšiny proti černošské většině v Jižní Africe od roku 1948 do roku 1991.
Současný prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa řekl, že jeho smrt znamená „další kapitolu zármutku v rozloučení našeho národa s generací vynikajících Jihoafričanů. Byl ikonickým duchovním vůdcem, aktivistou bojujícím proti apartheidu a globálním bojovníkem za lidská práva.“ Popsal ho jako „vlastence, kterému není rovného, vůdce zásad a pragmatismu, který dal smysl biblickému náhledu, že víra bez skutků je mrtvá.“
Tutuova smrt přichází jen několik týdnů po smrti posledního jihoafrického prezidenta z éry apartheidu FW de Clerka, který zemřel ve věku 85 let.
„Byl to mimořádný člověk. Myslitel. Vůdce. Pastýř.“
– Cyril Ramaphosa, prezident JAR
Jeho role v pádu politiky apartheidu
Je nemožné si představit dlouhou a klikatou cestu Jižní Afriky ke svobodě bez arcibiskupa Desmonda Tutu. Zatímco jiní vůdci bojů byli zabiti, nebo donuceni odejít do exilu či uvězněni, drobný, vzdorovitý anglikánský kněz byl přítomen každé fázi boje, odhaloval pokrytectví státu apartheidu, utěšoval jeho oběti, hnal osvobozenecké hnutí k odpovědnosti a odvážil se vzdorovat západním vládám. Vládu bílé menšiny přirovnával k nacistům.
Když přišla demokracie, Tutu využil své morální autority, aby dohlížel na Komisi pravdy a usmíření, která se snažila odhalit zločiny vlády bílé menšiny.
Navzdory své popularitě to nebyl muž, kterého by všichni milovali. Velmi kritizoval vládu Afrického národního kongresu (ANC) v době po apartheidu. Dokonce v roce 2011 varoval, že se bude modlit za její pád kvůli zrušené návštěvě Dalajlamy.
Sen o Rainbow Nation se nenaplnil
Tutu byl vysvěcen na kněze v roce 1960 a v letech 1976-78 sloužil jako biskup Lesotha, asistent biskupa v Johannesburgu a rektor farnosti v Soweto. V roce 1985 se stal biskupem Johannesburgu a v následujícím roce byl jmenován prvním černým arcibiskupem Kapského Města. Využil svou významnou roli, aby vystoupil proti útlaku černochů ve své domovské zemi a vždy tvrdil, že jeho motivy jsou náboženské, nikoli politické.
Poté, co se Mandela v roce 1994 stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky, byl jím Tutu jmenován do Komise pravdy a usmíření zřízené za účelem vyšetřování zločinů spáchaných jak bílými, tak černochy během éry apartheidu.
Zasloužil se také o vytvoření termínu Rainbow Nation pro popis etnického mixu post-apartheidní Jižní Afriky. Ve svých posledních letech ovšem vyjádřil lítost nad tím, že národ nesplynul způsobem, o kterém snil.