Ve věku 80 let zemřel podle ruské kosmické agentury Roskosmos kosmonaut Valerij Poljakov, rekordman v počtu dní strávených ve vesmíru. Na stanici Mir se vypravil v 90. letech celkem dvakrát a strávil tam 437 dnů. Studoval přitom vliv kosmického prostředí na sebe i své kolegy. Díky němu víme, že lidské tělo pobyt ve vesmíru vydrží. Informoval o tom web The Moscow Times.
Ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila úmrtí kosmonauta Valerija Poljakova, držitele rekordu v nejdelším pobytu ve vesmíru. Zemřel ve svých 80 letech, přičemž lidstvu otevřel dveře k cestování do vesmíru, ale rovněž nám pootevřel cestu na Mars.
Valerij Poljakov se narodil 27. dubna v roce 1942. První let na stanici Mir absolvoval v roce 1988 a strávil tam do roku 1989 celkem 241 dnů.
The cosmonaut had claimed the 280 million kilometers he had racked up in his 437 consecutive days in space “is enough to reach Mars and come back.”https://t.co/i77NhD7lOF
— The Moscow Times (@MoscowTimes) September 19, 2022
Druhý let se zapsal podle webu The Moscow Times do historie jako rekord v délce trvání pobytu ve vesmíru. Uskutečnil se v lednu roku 1994. Na kosmické stanici Mir strávil Poljakov 437 dnů a 18 hodin.
Celkem pobyl Poljakov ve vesmíru 22 měsíců. Vzhledem k tomu, že šlo o vystudovaného lékaře, sledoval během vesmírného programu své zdraví i zdraví svých kolegů.
„Jeho výzkum pomohl prokázat, že lidské tělo je připraveno cestovat nejen na oběžnou dráhu, ale také do hlubokého vesmíru,“ uvedla agentura Roskosmos.
Pootevřel nám cestu na Mars
Poljakov podstoupil lékařská vyšetření, a to před, během a po letu na stanici Mir. Výzkumníci zjistili pokles jeho nálady a pocit zvýšení pracovní zátěže během několika prvních týdnů letu a návratu na Zemi.
Také však zjistili, že dlouhodobý pobyt ve vesmírném prostředí nepoškodil jeho kognitivní funkce a že Poljakov netrpěl po návratu na Zemi dlouhodobým snížením výkonu.
Vědci z toho usoudili, že lze stabilní náladu i výkonnost udržet během delších letů do vesmíru. To je důležité poznání pro budoucí mise na Mars.
Poljakov to sám v jednom rozhovoru sdíleném Roskosmosem potvrdil. Prohlásil, že těch 280 milionů kilometrů, které nasbíral za 437 po sobě jdoucích dnů ve vesmíru, stačí k dosažení Marsu a návratu.
Lidstvo se ovšem z Marsu vrátit nehodlá. Cílem je kolonizace jak Měsíce, tak rudé planety. Z toho důvodu vědci provádějí mnoho studií na téma, jaký dopad bude mít dlouhodobý život v jiných světech.
