-0.3 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
Válka na UkrajiněZelenskyj: Byl to rok bolesti, smutku a jednoty, letošek bude rokem vítězství

Zelenskyj: Byl to rok bolesti, smutku a jednoty, letošek bude rokem vítězství

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně před rokem krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků, připomněla stanice BBC na svém webu.

„Dvacátého čtvrtého února se miliony z nás rozhodly. Ne bílou vlajku, ale modro-žlutou. Nikoliv útěk, ale postavit se čelem. Vzdor a boj,“ napsal ráno na sociální síti Zelenskyj. „Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty. A zůstali jsme v tomto roce nezlomní. Víme, že rok 2023 bude rokem našeho vítězství,“ dodal v příspěvku, který doprovodil videem připomínajícím rok ruské vojenské agrese.

Ukrajinský prezident dnes ráno také zveřejnil videoposelství, ve kterém připomněl první den ruské invaze. „Nejdelší den našich životů. Nejtěžší den našich moderních dějin. Probudili jsme se brzy a od té doby jsme neusnuli,“ uvedl. „Nevěděli jsme, co se stane zítra, ale s jistotou nám došlo: každý zítřek stojí za to, abychom za něj bojovali,“ uvedl prezident.

Ve svém projevu dále upozornil na to, že Ukrajinci bojovali každý den. „Hrozili (Rusko), že za 72 hodin nebudeme existovat. Ale přežili jsme i čtvrtý den. A pak pátý. A dnes už stojíme přesně rok. A pořád víme: za každý zítřek je třeba bojovat,“ poznamenal.

Zelenskyj dále mimo jiné slíbil, že Kyjev neopustí Ukrajince žijící pod ruskou okupací. „Ukrajina vás neopustila, nezapomněla na vás, nevzdala se vás. Ať tak či onak, osvobodíme všechny naše země,“ uvedl. „Hlavní výsledek je, že jsme přežili. Nebyli jsme poraženi. A uděláme vše pro to, abychom tento rok zvítězili,“ prohlásil na závěr.

Rusko svou invazí na Ukrajinu rozpoutalo nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal desetitisíce obětí na obou stranách a vyhnal miliony lidí z jejich domovů. Moskva, která vpád do země nazvala „zvláštní vojenskou operací“, podle BBC očekávala, že boje potrvají několik dní. Narazila však na houževnatý odpor Ukrajinců. Z řady okupovaných míst se v průběhu roku její vojska pod náporem ukrajinské armády stáhla, boje se nyní odehrávají zejména na východě země.

Ukrajinci na dnešek naplánovali vzpomínkové a pietní akce za desítky tisíc mrtvých, jejichž počet neustále roste, napsala dnes agentura AP a připomněla, že v posledních dnech rovněž panovaly obavy z toho, že by Rusko mohlo v den výročí invaze podniknout na Ukrajinu další vzdušný útok. Úřady v některých regionech proto zvýšily bezpečnostní opatření. V Kyjevě se přes noc sirény neozvaly a rozednívání bylo klidné, popsala AP.

Reklama

Doporučujeme

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.

Německo bude v EU prosazovat zmírnění zákazu aut se spalovacími motory

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na tiskové konferenci o tom dnes informovali jejich předsedové. Dosáhnout chce Německo mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

J.D. a Turk se vracejí. Scrubs hlásí comeback po 15 letech

Návrat jedné z nejmilovanějších televizních dvojic je na spadnutí. První teaser po letech mlčení potvrzuje, že Sacred Heart znovu otevře své brány a parta doktorů se chystá znovu do akce. Fanoušky se můžou těšit na nové tváře i nostalgické momenty.

Počet obětí záplav v Thajsku podle vlády vzrostl na 145, nejvíce zasažen je jih

Počet obětí záplav v Thajsku vzrostl na 145, napsala dnes s odvoláním na mluvčího vlády agentura AFP. Předchozí bilance činila 87 obětí. Nejvíce mrtvých je v jihothajské provincii Songchlá, kde od začátku týdne platí stav nouze. Přírodní katastrofa postihla nejméně 3,6 milionu lidí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama