7.3 C
Czech
Pátek 13. února 2026
ZprávyZápadní mocnosti chtějí nizozemského premiéra Rutteho v čele NATO

Západní mocnosti chtějí nizozemského premiéra Rutteho v čele NATO

Několik velkých členských zemí Severoatlantické aliance vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. V tomto smyslu se oficiálně či neoficiálně vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.

Spojené státy podporují končícího nizozemského premiéra Rutteho jako nástupce Stoltenberga v čele NATO, řekl podle agentur Reuters a AFP mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. USA „daly spojencům jasně najevo, že Rutte by byl podle nás vynikajícím generálním tajemníkem“ obranné aliance, řekl podle AFP Kirby.

Politico předtím napsal, že Bidenova přízeň pravděpodobně zajistí Ruttemu podporu dalších členů NATO po měsících, kdy se jméno nizozemského premiéra objevovalo po boku dalších evropských lídrů, kteří by se postu generálního tajemníka mohli ujmout.

„Rutte je v alianci velmi respektovaný, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby aliance zůstala silná a připravená zabezpečit obranu a odstrašit nepřítele,“ řekl agentuře AFP také zdroj z britské vlády.

Po sérii jednání má sedmapadesátiletý Rutte podle Politico nyní podporu více než 20 z celkem 31 členů NATO. O šéfovi aliance se rozhoduje jednomyslně a Rutte tedy potřebuje získat i hlasy zbývajících zhruba deseti zemí. Výhrady k jeho postojům mají Turecko, Maďarsko a nejasný je názor pobaltských států, tvrdí Politico. Podle bruselských zdrojů diskuse není uzavřená, ale nizozemský politik má poměrně silnou pozici.

Nejmenovaný vysoce postavený francouzský činitel řekl Reuters, že Rutte má podporu Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl podle tohoto zdroje Rutteho dřívějším podporovatelem a již loni ho vyzval, aby se o tento post ucházel.

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit včera na platformě X uvedl, že Rutteho jmenování do funkce generálního tajemníka NATO podporuje i německý kancléř Olaf Scholz. „Se svými nesmírnými zkušenostmi, svými velkými znalostmi bezpečnostní politiky a výraznou diplomatickou obratností je vynikajícím kandidátem,“ napsal Hebestreit.

Rutte stál 13 let v čele nizozemské vlády. Už před loňskými listopadovými nizozemskými volbami, v nichž zvítězili pravicoví populisté Geerta Wilderse, oznámil, že se z domácí politiky stáhne.

Stoltenbergův mandát byl loni v červenci počtvrté prodloužen, aby obranná aliance neměnila své vedení během války na Ukrajině. Stoltenberg nakonec skončí 1. října letošního roku. Kromě Rutteho média jako Stoltenbergovy možné nástupce zmiňovala zejména estonskou premiérku Kaju Kallasovou a bývalého lotyšského premiéra Krišjánise Kariňše. Oba naznačili, že by o funkci stáli, ale podle serveru Politico o to nakonec neusilují.

Reklama

Doporučujeme

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.

Sbírka na podporu rodiny Jamese Van Der Beeka vybrala přes 2 miliony dolarů

Jen pár hodin po oznámení smrti Jamese Van Der Beeka vznikla veřejná sbírka na podporu jeho manželky a šesti dětí. Reakce fanoušků i hollywoodských hvězd byla okamžitá. Částka překonala původní cíl během jediného dne.

Venezuelská prezidentka slíbila svobodné volby, lhůtu pro ně ale neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová v rozhovoru s americkou stanicí NBC News slíbila, že uspořádá svobodné volby. Nezmínila ale žádnou lhůtu. Agentura AFP dnes také informovala, že venezuelský parlament ve čtvrtek odložil přijetí zákona o amnestii, který má vést k masovému propuštění politických vězňů a který Rodriguezová pod tlakem Washingtonu slíbila prosadit.

Kosmická loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou odstartovala k ISS

Kosmická loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start přenášel živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na palubě lodi jsou Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev. Na ISS by podle agentury Reuters měli dorazit v sobotu odpoledne.

Ruský útok na přístav v Oděské oblasti má jednu oběť, na Kramatorsk čtyři

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla útok na přístav v ukrajinské Oděské oblasti. Jeden člověk přišel o život, dalších šest utrpělo zranění, oznámil na telegramu ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Čtyři lidé zahynuli ve čtvrtek večer v Kramatorsku, kde ruská armáda zasáhla rodinný domek. Ruské úřady hlásí tři zraněné po ukrajinském dronovém útoku z Volgogradu a okolí.

Šéf Microsoft AI: Kancelářské práce se zautomatizují do 18 měsíců

Většina, ne-li všechny úkoly „bílých límečků" budou automatizovány umělou inteligencí (AI) během příštího roku nebo příštího roku a půl. V rozhovoru pro deník Financial Times to řekl ředitel AI divize Microsoftu Mustafa Suleyman.

Bangladéšská BNP si připsala ve volbách drtivé vítězství

Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) Taríka Rahmána, syna někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijá, v pátek drtivě vyhrála v parlamentních volbách – prvních od povstání generace Z v roce 2024, které vedlo ke svržení autokratického režimu. Volby jsou také považovány za první spravedlivé po dvaceti letech. Slibují ukončení nepokojů a nestability v zemi.

Portugalsko a Španělsko sužují další silné bouře

Iberský poloostrov dál bičují silné deště a vítr. Portugalsko i Španělsko vyhlásily nejvyšší stupně varování. Bouře ničí infrastrukturu, přerušují dopravu a zavírají školy. V Portugalsku si série extrémů vyžádala nejméně 16 obětí a škody jdou do stovek milionů eur.

Rusko i Ukrajina útočily drony, hlášeny jsou oběti i zranění

Nejméně dva lidé - muž a žena - přišli o život a další téměř dvě desítky lidí utrpěly zranění při ruských útocích na města Lozova a Barvinkove v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámila dnes ukrajinská prokuratura. Dříve místní úřady informovaly o šesti raněných při ruských útocích na Kyjev a Dnipro. Naopak ruské úřady informovaly o dvou zraněných u Tambova po ukrajinském náletu. Ukrajinské drony zaútočily také na muniční sklad u Volgogradu a na rafinerii ve městě Uchta, ležící více než 2000 kilometrů od Ukrajiny.

Rusko se chystá poslat na Kubu ropu a pohonné hmoty

Rusko se v blízké budoucnosti chystá poslat na Kubu ropu a pohonné hmoty. S odvoláním na ruské velvyslanectví na Kubě o tom píše web ruského listu Izvestija. Rusko podle něj naposledy dodalo Kubě ropu loni v únoru, kdy poslalo náklad 100.000 tun. Kuba nyní zažívá palivovou krizi, protože jí Spojené státy blokují dodávky ropy.

Dcera Kim Čong-una bude brzy jmenována jeho následnicí, míní korejská rozvědka

Dospívající dcera severokorejského vůdce Kim Čong-una bude brzy jmenována jeho následnicí a čtvrtou generací pokračující severokorejské vládnoucí dynastie. Předpokládá to jihokorejská rozvědka, která tuto informaci dnes sdělila jihokorejským poslancům, píše agentura AP.

Šéf Binance popsal krypto pád z 10. října

Kryptotrh si 10. října prošel jedním z nejtvrdších dnů posledních let. Vlna nucených likvidací zasáhla burzy napříč trhem a ve výsledku šlo zhruba o 19 miliard dolarů. Richard Teng z Binance teď tvrdí, že šlo hlavně o kombinaci makrošoků a technických výpadků, ne o problém jediné platformy.

Trump prosazuje uhlí i navzdory kritice

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany uzavírat dlouhodobé smlouvy na nákup elektřiny z uhelných elektráren. Jde o další krok, kterým se Bílý dům snaží posílit poptávku po uhlí v době, kdy je v USA čím dál méně konkurenceschopné a naráží i na klimatické dopady.

Trump dává přednost jednání, použití síly vůči Íránu ale nevylučuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ve středu setkal v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na schůzce se projednávalo obnovení diplomacie s Teheránem a íránský jaderný program. Trump trval na pokračování rozhovorů, odmítl však vyloučit vojenský zásah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama