-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyZápadní mocnosti chtějí nizozemského premiéra Rutteho v čele NATO

Západní mocnosti chtějí nizozemského premiéra Rutteho v čele NATO

Několik velkých členských zemí Severoatlantické aliance vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. V tomto smyslu se oficiálně či neoficiálně vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.

Spojené státy podporují končícího nizozemského premiéra Rutteho jako nástupce Stoltenberga v čele NATO, řekl podle agentur Reuters a AFP mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. USA „daly spojencům jasně najevo, že Rutte by byl podle nás vynikajícím generálním tajemníkem“ obranné aliance, řekl podle AFP Kirby.

Politico předtím napsal, že Bidenova přízeň pravděpodobně zajistí Ruttemu podporu dalších členů NATO po měsících, kdy se jméno nizozemského premiéra objevovalo po boku dalších evropských lídrů, kteří by se postu generálního tajemníka mohli ujmout.

„Rutte je v alianci velmi respektovaný, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby aliance zůstala silná a připravená zabezpečit obranu a odstrašit nepřítele,“ řekl agentuře AFP také zdroj z britské vlády.

Po sérii jednání má sedmapadesátiletý Rutte podle Politico nyní podporu více než 20 z celkem 31 členů NATO. O šéfovi aliance se rozhoduje jednomyslně a Rutte tedy potřebuje získat i hlasy zbývajících zhruba deseti zemí. Výhrady k jeho postojům mají Turecko, Maďarsko a nejasný je názor pobaltských států, tvrdí Politico. Podle bruselských zdrojů diskuse není uzavřená, ale nizozemský politik má poměrně silnou pozici.

Nejmenovaný vysoce postavený francouzský činitel řekl Reuters, že Rutte má podporu Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl podle tohoto zdroje Rutteho dřívějším podporovatelem a již loni ho vyzval, aby se o tento post ucházel.

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit včera na platformě X uvedl, že Rutteho jmenování do funkce generálního tajemníka NATO podporuje i německý kancléř Olaf Scholz. „Se svými nesmírnými zkušenostmi, svými velkými znalostmi bezpečnostní politiky a výraznou diplomatickou obratností je vynikajícím kandidátem,“ napsal Hebestreit.

Rutte stál 13 let v čele nizozemské vlády. Už před loňskými listopadovými nizozemskými volbami, v nichž zvítězili pravicoví populisté Geerta Wilderse, oznámil, že se z domácí politiky stáhne.

Stoltenbergův mandát byl loni v červenci počtvrté prodloužen, aby obranná aliance neměnila své vedení během války na Ukrajině. Stoltenberg nakonec skončí 1. října letošního roku. Kromě Rutteho média jako Stoltenbergovy možné nástupce zmiňovala zejména estonskou premiérku Kaju Kallasovou a bývalého lotyšského premiéra Krišjánise Kariňše. Oba naznačili, že by o funkci stáli, ale podle serveru Politico o to nakonec neusilují.

Reklama

Doporučujeme

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama