Západní dodávky zbraní Ukrajině v zásadě nic nezmění a nenaruší proces dosažení cílů ruské „zvláštní vojenské operace“, řekl dnes novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ukrajina, která od loňského února čelí ruské vojenské invazi, i s pomocí západních zbraní zaznamenala řadu vojenských úspěchů v boji proti agresorovi. Minulý týden nové zbraně pro Kyjev ohlásil například Washington, Berlín nebo Paříž.
Peskov dnes reagoval na žádost novinářů o komentář ohledně francouzského příslibu dodání obrněných průzkumných vozidel AMX-10 RC. „Kolektivní Evropa, Severoatlantická aliance a Spojené státy už na Ukrajinu napumpovaly v dodávkách zbraní desítky miliard dolarů,“ prohlásil Peskov. „Tyto dodávky mohou zvýšit bolest ukrajinského národa a prodloužit jeho utrpení. V zásadě však nemohou nic vyřešit,“ dodal mluvčí prezidenta Vladimira Putina, který loni v únoru vyslal na Ukrajinu vojska a rozpoutal tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
The Kremlin said moves by France and other Western countries to supply Ukraine with weapons — including light tanks — would only make life more difficult for Ukrainians.https://t.co/fQkzqrOtEQ
— The Moscow Times (@MoscowTimes) January 9, 2023
Washington v pátek oznámil další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů (přibližně 84 miliard korun) Ukrajině a jejím sousedům na východním křídle NATO. Do Kyjeva zamíří zbraně a munice v hodnotě 2,85 miliardy dolarů, což je dosud největší balík americké vojenské podpory napadené zemi. Obsahovat bude mimo jiné poprvé i bojová vozidla pěchoty Bradley. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena tak celková vojenská pomoc Kyjevu od počátku současné administrativy prezidenta Joea Bidena dosáhne přibližně 24,9 miliardy dolarů (zhruba 560 miliard korun).
Nové zbraně pro Ukrajinu minulý týden oznámilo rovněž Německo: Berlín poskytne Kyjevu čtyři desítky německých bojových vozů pěchoty Marder a přislíbil mu rovněž jednu baterii systému protivzdušné obrany Patriot. V prosinci systém Patriot slíbili Ukrajincům také Američané. Ukrajinský prezident opakovaně žádal západní spojence o podporu v podobě pokročilejších zbraňových systémů a techniky.
Předseda finského parlamentního výboru pro obranu Antti Häkkänen mezitím podle serveru Euractiv uvedl, že po rozhodnutí Francie, Německa a USA ohledně dodávek obrněných bojových vozidel se čím dál více diskutuje ve Finsku o poskytnutí tanků Ukrajině. Häkkänen v rozhovoru pro MTV3 News řekl, že pokud bude v Evropě existovat širší shoda na dodání bojových vozidel Ukrajině, Finsko by je mělo poskytnout rovněž. Finové by mohli přispět tanky Leopard 2 německé výroby, kterých mají asi 200, píše Euractiv. O víkendu finské ministerstvo obrany uvedlo, že země dodá Ukrajině už dvanáctý balík obranného materiálu.
Mluvčí německé vlády dnes uvedl, že Berlín v současné době neplánuje poslat Ukrajině tanky Leopard 2, což dříve podle agentury Reuters nevylučoval ministr hospodářství Robert Habeck. Polská agentura PAP s odvoláním na poradce polského prezidenta Jakuba Kumocha píše, že diskuse o předání tanků Leopard Kyjevu pokračují a Polsko by se rádo stalo součástí skupiny západních dárců. Varšava podle Kumocha prosazuje vytvoření širší koalice západních dárců, kteří by spojili své zdroje a společně nabídli Kyjevu značný počet tanků Leopard.
Dodávky tanků Challenger 2 na Ukrajinu nicméně „již několik týdnů“ zvažuje Británie. Stanici Sky News to dnes řekl nejmenovaný západní zdroj. Vláda Rishiho Sunaka ve věci zatím neučinila konečné rozhodnutí. Sky News uvádí, že Británie by tanků na Ukrajinu mohla dodat až deset.
Itálie do února neučiní rozhodnutí ohledně dodávky dalších zbraní na Ukrajinu, a to kvůli politickému napětí, nákladům a nedostatku vojenského vybavení, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na list La Repubblica. Premiérka Giorgia Meloniová podle něj patří ke stoupencům Kyjeva, narazila však údajně na odpor svých pravicových spojenců v podobě Mattea Salviniho a Silvia Berlusconiho, kteří mají dobré vztahy s Moskvou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před časem po telefonátu s Meloniovou uvedl, že Řím zvažuje poskytnutí protivzdušné obrany Kyjevu.
Ukrajinský diplomat v Gruzii Andrij Kasjanov ve svém článku na webu Jevropejska pravda napsal, že Kyjev požádal Tbilisi o protiletadlové systémy Buk, které podle něj kavkazské zemi Ukrajina poskytla v roce 2008, tedy v době jejího konfliktu s Ruskem. Ukrajina rovněž Tbilisi požádala o protitankové střely Javelin, které Gruzie získala od USA, s čímž Washington souhlasil a nabídl výměnu za novější zbraně, tvrdí ukrajinský chargé d’affaires. Gruzie podle něj vojenskou pomoc Kyjevu odmítla. Stanovisko Tbilisi zatím není k dispozici.
