Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.
Pokud by se USA a další západní země rozhodly podporovat Ukrajince v povstaleckých bojích proti ruské okupační armádě, klíčovou postavou by byl zřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten podle WP již diskutoval s Američany o možnosti přesunout svou vládu z Kyjeva, na nějž se nyní soustředí ruská ofenziva, do Lvova na západě země, který je blíž polským hranicím. Právě v Polsku by se přitom zřejmě mohla usadit ukrajinská exilová vláda.
Zelenskyj ani další ústavní činitelé však v současné chvíli podle svých vyjádření nehodlají opouštět hlavní město a chystají se pokračovat v bojích. „Můžeme jen říct, že se Ukrajina chystá na obranu Kyjeva stejně cílevědomě, jako se Rusko připravuje na útok na Kyjev,“ řekl WP zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V ukrajinské metropoli nadále zůstává také řada zákonodárců.
Západní činitelé se nicméně již chystají na scénář, v němž by Kyjev padl a Rusko by okupovalo celou Ukrajinu. Diskutuje se například o tom, že rezoluce Valného shromáždění OSN na podporu Ukrajiny, přijatá tento týden, by mohla sloužit jako základ pro mezinárodní uznání Zelenského exilové vlády poté, co by Rusové v Kyjevě ustavili vlastní loutkový kabinet.
Otázkou zůstává, jak by mohl Západ podporovat povstalecké boje proti okupačním ruským silám, aniž by se dostal do přímého sporu s Moskvou. V očích ruského prezidenta Vladimira Putina by mohla podpora exilové ukrajinské vlády v Polsku představovat útok NATO na Rusko.
Západní činitelé se však shodují v tom, že Ukrajinci zřejmě s bojem proti ruské armádě nepřestanou ani v případě, v němž by se Moskvě podařilo ovládnout celou zemi. Rusko „hrubě podcenilo schopnosti ukrajinského odporu,“ řekl WP nejmenovaný činitel západní rozvědky, podle nějž by se boje mohly protáhnout na měsíce či roky. Základem pro úspěšný vzdor proti silnější okupační síle je podle bývalého činitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Jacka Devina to, zda mají obyvatelé země chuť bojovat. Tu Ukrajinci zatím bezpečně prokazují.
Velkou neznámou zatím zůstává to, jaké má Putin na Ukrajině úmysly a jaký stav bude schopen přijmout za konečný. Často se zmiňuje možnost, že by se „spokojil“ s částí země na východ od Dněpru, kterou by buď přičlenil k Rusku, nebo by uznal její nezávislost, jako to udělal v Luhanské a Donbaské oblasti. Podle Rity Konaevové z Georgetownské univerzity je však velmi nepravděpodobné, že by Moskva dokázala tato území udržet pod kontrolou vzhledem k hněvu tamního obyvatelstva, který způsobila svou invazí a ostřelováním civilních objektů.
„Kreml si může zkusit uplatňovat svou strategii. Ale myslím, že v našich strategických výpočtech vždycky zapomínáme na malou překážku, a tou je vůle lidu. Putin již zapomněl na to, jak být zvolen demokratickou cestou,“ řekla.
