Protext ČTKZakázat, či nezakázat? Země EU řeší věkové limity na sociálních sítích

Zakázat, či nezakázat? Země EU řeší věkové limity na sociálních sítích

EU oznámila nový prototyp nástroje pro ověřování věku a zásady používání sociálních sítí nezletilými, některé členské státy však volají po přísnějších pravidlech pro lepší ochranu dětí v online prostředí.

S rostoucí pozorností věnované rizikům, jimž čelí děti na internetu, se evropští politici snaží urychlit zavádění přísnějších pravidel pro ověřování věku a ochranu dětí na v online prostředí. Debata o tom, jak daleko v těchto opatřeních zajít – od směrnic EU po národní pilotní projekty pro ověřování věku – nabírá na obrátkách.

Nejzásadnějším návrhem, který prosazují některé členské státy včetně Francie a Španělska, je úplný zákaz přístupu na sociální sítě pro děti pod určitou věkovou hranicí.

Zastánci návrhu tvrdí, že před škodlivými dopady sociálních sítí je nutné chránit děti do 15 let – ve Španělsku dokonce do 16. Odkazují na studie, které spojují používání sociálních sítí s úzkostí, depresemi, nízkým sebevědomím, kyberšikanou a výskytem predátorů v online prostředí.

Většina sociálních sítí, jako jsou Facebook, Instagram nebo TikTok, sice vyžaduje minimální věk 13 let pro založení účtu, v praxi ale děti tuto hranici snadno obcházejí tím, že při registraci uvedou vyšší věk – a děje se to často. 

Evropská komise minulý měsíc prostřednictvím svého mluvčího oznámila, že neuvažuje o zavedení věkové hranice na celoevropské úrovni, ale nevylučuje, že jednotlivé státy přijmou vlastní legislativu, pokud si to budou přát. 

Ověřování věku míří do pěti zemí EU

To ale neznamená, že EU sedí s rukama v klíně.

Komise tento měsíc oznámila, že testuje prototyp aplikace pro ověřování věku, která bude nejprve spuštěna v Dánsku, Francii, Španělsku, Řecku a Itálii.

Ověřování by mělo umožnit anonymní kontrolu věku uživatelů, aniž by se přitom ukládala osobní data jako jméno nebo datum narození.

Dlouhodobým plánem je integrovat tuto technologii do digitálního evropského průkazu totožnosti (eID) – oficiálního online dokladu totožnosti, který by měl být k dispozici od konce roku 2026.

Také Rumunsko zvažuje zpřísnění ověřování věku a přístupu dětí na sociální sítě. Aktuálně se projednává návrh zákona na ochranu nezletilých před škodlivým obsahem na velmi velkých online platformách (VLOPs) – tedy platformách či vyhledávačích s více než 45 miliony uživatelů měsíčně.

Navrhovaná legislativa by platformám uložila povinnost zavést přísné ověřování věku, umožnit rodičovskou kontrolu, poskytovat zákonným zástupcům měsíční přehledy o aktivitě a pohotově reagovat na upozornění úřadů ohledně škodlivého obsahu. Zaměřuje se na obsah podněcující násilí, propagující poruchy příjmu potravy či sebepoškozování a na obsah zobrazující nahotu nebo nezákonné chování. Platformám by rovněž bylo zakázáno zpeněžovat živý obsah s účastí nezletilých bez výslovného souhlasu. V případě porušení pravidel by platformám hrozila pokuta až do výše tří procent jejich celosvětového obratu. Parlamentní zpráva k návrhu zákona má být předložena 3. září.

Francie razantně zpřísnila pravidla pro přístup nezletilých k pornografickému obsahu. Nejvyšší správní soud minulý týden rozhodl, že velké pornografické weby jako Pornhub a YouPorn musejí zavést ověřování věku, aby zamezily přístupu osobám mladším 18 let. Tím zvrátil předchozí rozhodnutí o pozastavení této povinnosti.

Francouzská vláda prosazuje vymáhání povinnosti podle zákona z roku 2024 a odkazuje na údaje, podle nichž navštěvuje tyto stránky každý měsíc více než polovina dvanáctiletých chlapců. Provozovatelé platforem však namítají, že pravidla jsou v rozporu s právem EU a ohrožují soukromí uživatelů, a navrhují, aby ověřování věku zajišťovaly technologické firmy jako Apple nebo Google. Francouzský regulátor naopak podporuje model tzv. „double-blind“ ověřování pomocí třetí strany, který má chránit anonymitu uživatelů.

Dánsko chce jít příkladem

Dánsko, které se tento měsíc ujalo rotujícího předsednictví Rady EU, slíbilo, že během svého půlročního mandátu zařadí ochranu dětí v online prostředí mezi své priority.

„Těžko si představit svět, kde by si děti mohly koupit v obchodě alkohol nebo vejít do nočního klubu jen na základě toho, že prohlásí, že jsou plnoleté – bez jakéhokoli dohledu či kontroly totožnosti, na základě prostého: Ano, je mi víc než osmnáct,“ uvedla dánská ministryně pro digitalizaci Caroline Stage Olsenová.

„Děti si zaslouží bezpečné dětství i v digitálním světě. Je to jedna z mých hlavních priorit během dánského předsednictví. Bez účinného ověřování věku nejsme schopni děti v online prostředí chránit,“ dodala.

Také v rámci nařízení o digitálních službách (DSA) vydala Evropská unie doporučení pro online platformy, která mají zajistit bezpečnost dětí a zabránit jejich vystavení rizikovému chováním.

Mezi tato doporučení patří odstranění „návykových“ prvků, jako jsou potvrzení o přečtení zprávy, zavedení snadnějších možností blokace a ztišení pro nezletilé a zabránění stahování nebo pořizování snímků obrazovky jejich obsahu.

EU rovněž doporučila, aby oznámení na platformách byla ve výchozím nastavení vypnutá, hlavně v době nočního klidu, a aby aplikace neměly automatický přístup k fotografiím ani ke kameře.

Dalším opatřením je ochrana před online predátory: platformy budou muset nastavit účty nezletilých ve výchozím nastavení jako soukromé, tedy tak, aby nebyly viditelné pro uživatele mimo jejich seznam přátel, a minimalizovalo se tak riziko kontaktu s neznámými osobami.

Někteří představitelé členských států však tvrdí, že je zapotřebí závaznějších opatření. Belgická ministryně pro digitalizaci Vanessa Matzová označila doporučení za krok správným směrem, zároveň se však domnívá, že by se EU měla odvážit zajít ještě dál.

“Doporučení zavádějí povinné ověřování věku pouze pro platformy nabízející alkohol, hazardní hry nebo pornografii. U ostatních platforem – i těch, kde je stanoven minimální věk 13 nebo 16 let – komise pouze doporučuje ověřování věku, ale nezavádí povinnost. Dává však prostor národním vládám, aby ověřování věku na sociálních sítích upravily vlastními zákony,“ uvedla. ”Vyzývám proto Belgii, aby této možnosti využila. Po prázdninách se o návrhu povede parlamentní debata s cílem přijmout zákon, který odpovídá výzvám digitální doby,“ dodala.

Organizace Eurochild, evropská síť na podporu práv dětí, upozorňuje, že ověřování věku by nemělo spočívat v blokování přístupu dětí na sociální sítě, ale v rozpoznání dětského uživatele a následném přizpůsobení ochranných opatření jeho potřebám. Podle ní by tento nástroj měl být součástí širší sady opatření na ochranu dětí na internetu.

„Zákazy podle nás nefungují. Jednak kvůli technickým omezením, protože technologie ověřování věku zatím není dostatečně rozvinutá, ale také proto, že takový přístup jde celkově proti právům dětí,“ uvedla Fabiola Bas Palomaresová, hlavní poradkyně pro online bezpečnost v organizaci Eurochild, minulý měsíc, tedy ještě před zveřejněním nejnovějších unijních doporučení.

„V tuto chvíli se debata soustředí hlavně na otázku bezpečnosti a tyto zákazy vycházejí z frustrace zákonodárců, kteří už mají dost toho, že online platformy nedodržují pravidla a neposkytují takovou úroveň bezpečnosti, jakou mají podle zákona zajišťovat.“

Podle ní mají děti právo na přístup k informacím a na hraní, a proto je třeba zaměřit se spíše na odhalování a řešení rizik, kterým jsou děti na internetu vystaveny, a donutit platformy, aby dodržovaly pravidla DSA, než přístup dětem zcela zakazovat.

Na stole je i zákaz mobilů ve školách

Některé členské státy se zaměřují také na dobu, kterou děti tráví u obrazovek ve školách.

Slovinské Národní shromáždění začátkem července schválilo změny školského zákona, které omezují používání elektronických zařízení během vyučování. Mobilní telefony budou povoleny, pouze pokud budou nezbytné pro výuku.

Změny, které byly schváleny jednomyslně, zároveň zavádějí informatiku jako povinný předmět. Předmět „informatika a digitální technologie“ pro žáky sedmého ročníku (trvá povinná školní docházka devět let) má za cíl poskytnout žákům základní digitální gramotnost.

Bulharské ministerstvo školství chce mobilní telefony ve školách zakázat úplně. Podle něj mají negativní vliv na učení, soustředění a kognitivní i emoční vývoj dětí. Navrhovaná legislativa, která by připustila výjimky pouze k výukovým nebo zdravotním účelům, zatím čeká na schválení parlamentem.

Zatímco evropské země zkoušejí různé přístupy, jedno je jisté: závod o ochranu dětí v online prostředí nabírá na obrátkách a výsledky tohoto snažení mohou zásadně proměnit podobu dětství v digitálním věku napříč celou Evropou.

Ověřeno: Dětem do 14 let za používání telefonu pokuta nehrozí

V německojazyčném videu na TikToku se objevilo tvrzení, že od dubna 2025 bude dětem a mladistvým pod 14 let zakázáno používat smartphony – a že jim za jejich použití na veřejnosti nebo ve škole hrozí pokuta 500 eur.

Tým ověřovatelů faktů agentury dpa toto tvrzení vyvrátil. Německé ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že žádný takový zákon neexistuje, a navíc děti mladší 14 let nelze v Německu pokutovat.

Odkaz na celý fact-check najdete zde.

Zdroj: enr spolu s agenturami  AFP, Agerpres, ANSA, Belga, BTA, dpa, EFE a STA

 

Doporučujeme

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama