-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyZa pobuřování už v Hongkongu sedí ve vězení dva novináři

Za pobuřování už v Hongkongu sedí ve vězení dva novináři

Hongkongský soud uvěznil dva novináře, kteří vedli prodemokratické noviny, za pobuřování. Jde o průlomový případ. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

Chung Pui-kuen a Patrick Lam, redaktoři již zaniklého média Stand News, publikovali články o potlačování občanských svobod ve městě pod vládou Číny. A za to je stihly tvrdé tresty: Chung byl odsouzen na 21 měsíců, Lam dostal 11 měsíců, zatím je ale kvůli zdravotním důvodům na svobodě. Vydavatelství stojící za Stand News – Best Pencil – bylo pokutováno částkou 5 000 hongkongských dolarů (zhruba 14,5 tisíce korun).

Jedná se o první případ pobuřování v Hongkongu, v jehož středu jsou novináři, od předání území z rukou Velké Británie Číně v roce 1997.

Po dlouhém procesu, který začal v říjnu 2022 a původně měl trvat jen 20 dní, soudce okresního soudu Kwok Wai-kin Kwok shledal, že 11 článků zveřejněných Stand News bylo pobuřujících. „Stand News se staly nebezpečím pro národní bezpečnost,“ konstatoval. „Redakční linie novin podporovala místní autonomii Hongkongu“, uvedl soudce v prohlášení. „Staly se dokonce nástrojem k očerňování a hanobení ústředních orgánů v Pekingu,“ dodal.

Oba novináři byli obviněni na základě zákona o pobuřování z koloniální éry, který donedávna prokurátoři používali jen zřídka. Nikoliv na základě kontroverzního zákona o národní bezpečnosti.

Hřebíček do rakve

Jak píše The Guardian, desítky novinářů v Hongkongu se staly v posledních týdnech obětí „systematického a organizovaného útoku“. Ten  zahrnoval výhrůžky smrtí a výhružné dopisy zasílané jejich zaměstnavatelům, rodinám a majitelům bytů.

Stand News patřil k hrstce relativně nových internetových zpravodajských portálů, které se prosadily zejména během prodemokratických protestů v roce 2019.

Skupiny na ochranu práv odsoudily vynesení rozsudku. Organizace Reportéři bez hranic sdělila BBC, že jde o „další hřebíček do rakve svobody tisku v Hongkongu“.

Od zavedení zákona o národní bezpečnosti v roce 2020 byla v Hongkongu uzavřena řada médií. Podle kritiků zákon fakticky omezuje kdysi ceněnou autonomii soudnictví ve městě a usnadňuje trestání demonstrantů a aktivistů. Čína jej hájí jako nezbytný pro udržení stability.

Stand News patřily mezi poslední otevřeně prodemokratické noviny až do svého uzavření v prosinci 2021. Tehdy do jejich kanceláře vtrhlo více než 200 policistů. Sedm zaměstnanců bylo zatčeno a obviněno ze „spiknutí za účelem vydávání pobuřujících publikací“. Tím prokuratura mínila hlavně rozhovory s prodemokratickými aktivisty.

Současný šéf hongkongské vlády John Lee tehdy policejní operaci podpořil. Zatčené označil za „podvratné živly, které poškozují svobodu tisku“.

Případ vyvolal mezinárodní pozornost a odsouzení ze strany západních zemí. Spojené státy opakovaně odsoudily stíhání novinářů v Hongkongu, Uvedly, že stíhání redaktorů „je mrazivé pro ostatní pracovníky tisku a médií“.

Soudy novináře zastrašují

Podle světového indexu svobody tisku, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic, se postavení Hongkongu v žebříčku svobody tisku za posledních dvacet let propadlo z 18. na 135. místo.

Manažerka pro prosazování práv v Asii Aleksandra Bielakowski řekla BBC, že hongkongské soudnictví se stalo politickým nástrojem. „Zastrašuje ty, kdo se odvažují mluvit nezávisle. Stejně jako v Číně se režim snaží vytvářet vlastní narativy a zajistit, aby všichni reportéři pouze ‚dobře vyprávěli příběh Hongkongu‘,“ uvedla.

Záměrné zaměření na nezávislá média a jejich novináře zanechalo v hongkongském mediálním prostředí obrovskou mezeru. Bude ji velmi obtížné obnovit,“ dodala.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama