ZprávyZa klimatickou krizi může nezodpovědný životní styl Západu, rozohnil se papež František

Za klimatickou krizi může nezodpovědný životní styl Západu, rozohnil se papež František

Papež František se ve středečním prohlášení nejostřeji vyjádřil ke klimatické krizi. Obvinil z ní velké průmyslové podniky a světové vůdce, jakož i „nezodpovědný“ životní styl Západu. Informuje o tom CNN, The Guardian a další servery.

Naše reakce nejsou adekvátní, zatímco svět, ve kterém žijeme, se hroutí. Možná se blíží k bodu zlomu,“ napsal papež v encyklice Laudate Deum („Chvalte Boha“) o 7 000 slovech.

Některé důsledky klimatické krize jsou již nezvratné, přinejmenším na několik set let. Jako například zvyšování globální teploty oceánů, jejich okyselování a úbytek kyslíku,“ napsal.

Papež podle CNN podrobil tvrdé kritice popírače klimatických změn.

Navzdory všem pokusům popírat, zamlčovat, zamlčovat nebo relativizovat tento problém jsou příznaky klimatických změn zde a jsou stále zřejmější. Nikdo nemůže ignorovat skutečnost, že v posledních letech jsme svědky extrémních povětrnostních jevů, častých období neobvyklých veder, sucha a dalších protestních výkřiků planety,“ uvedl.

Klimatické změny se podle hlavy církve budou pravděpodobně jen zhoršovat. „Jejich ignorování zvýší pravděpodobnost extrémních jevů. Ty jsou stále častější a intenzivnější,“ napsal.

Zvláštní pozornost papež věnoval nepřiměřené odpovědnosti bohatých zemí za klimatické změny.Uvážíme-li, že emise na jednotlivce ve Spojených státech jsou asi dvakrát vyšší než emise jednotlivců žijících v Číně a asi sedmkrát vyšší než průměr nejchudších zemí, můžeme konstatovat, že rozsáhlá změna nezodpovědného životního stylu spojeného se západním modelem by měla významný dlouhodobý dopad,“ pokračoval.

Zaťal i do vlastních řad

Obvinil také světové lídry a společnosti, které podle něj dávají přednost krátkodobým ziskům a ziskům před opatřeními v oblasti klimatu. „Klimatická krize bohužel není zrovna záležitostí, která by zajímala velké ekonomické mocnosti. Jejich zájmem je co největší zisk s minimálními náklady a v co nejkratším čase.“

Kritiku namířil i na vlastní církev a zmínil se o „některých odmítavých a sotva rozumných názorech, s nimiž se setkává“. „A to i v katolické církvi,“ napsal.

Jak píše The Guardian, papež má pochopení i pro radikální klimaaktivistické skupiny. Ve spise obhajoval jejich činy. „Tyto skupiny bývají negativně vykreslovány jako ‚radikální‘. Ve skutečnosti zaplňují prázdný prostor, který zde zanechává celá společnost. Každá rodina by si měla uvědomit, že v sázce je budoucnost jejich dětí,“ míní hlava církve.

Papežovo prohlášení navazuje na jeho encyklický list Laudato Si („Buď pochválen“) z roku 2015. Ten byl vůbec prvním spisem zcela věnovaným ekologickým otázkám, jež se staly základním kamenem jeho pontifikátu.

Zřejmě ne náhodou se takto papež vyjádřil před konferencí OSN o klimatu COP28, která začíná koncem listopadu v Dubaji. Země na ní budou podstupovat „globální inventuru“, aby zhodnotily, jak rychle postupují při plnění klimatických cílů.

Doporučujeme

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama