ZprávyZa klimatickou krizi může nezodpovědný životní styl Západu, rozohnil se papež František

Za klimatickou krizi může nezodpovědný životní styl Západu, rozohnil se papež František

Papež František se ve středečním prohlášení nejostřeji vyjádřil ke klimatické krizi. Obvinil z ní velké průmyslové podniky a světové vůdce, jakož i „nezodpovědný“ životní styl Západu. Informuje o tom CNN, The Guardian a další servery.

Naše reakce nejsou adekvátní, zatímco svět, ve kterém žijeme, se hroutí. Možná se blíží k bodu zlomu,“ napsal papež v encyklice Laudate Deum („Chvalte Boha“) o 7 000 slovech.

Některé důsledky klimatické krize jsou již nezvratné, přinejmenším na několik set let. Jako například zvyšování globální teploty oceánů, jejich okyselování a úbytek kyslíku,“ napsal.

Papež podle CNN podrobil tvrdé kritice popírače klimatických změn.

Navzdory všem pokusům popírat, zamlčovat, zamlčovat nebo relativizovat tento problém jsou příznaky klimatických změn zde a jsou stále zřejmější. Nikdo nemůže ignorovat skutečnost, že v posledních letech jsme svědky extrémních povětrnostních jevů, častých období neobvyklých veder, sucha a dalších protestních výkřiků planety,“ uvedl.

Klimatické změny se podle hlavy církve budou pravděpodobně jen zhoršovat. „Jejich ignorování zvýší pravděpodobnost extrémních jevů. Ty jsou stále častější a intenzivnější,“ napsal.

Zvláštní pozornost papež věnoval nepřiměřené odpovědnosti bohatých zemí za klimatické změny.Uvážíme-li, že emise na jednotlivce ve Spojených státech jsou asi dvakrát vyšší než emise jednotlivců žijících v Číně a asi sedmkrát vyšší než průměr nejchudších zemí, můžeme konstatovat, že rozsáhlá změna nezodpovědného životního stylu spojeného se západním modelem by měla významný dlouhodobý dopad,“ pokračoval.

Zaťal i do vlastních řad

Obvinil také světové lídry a společnosti, které podle něj dávají přednost krátkodobým ziskům a ziskům před opatřeními v oblasti klimatu. „Klimatická krize bohužel není zrovna záležitostí, která by zajímala velké ekonomické mocnosti. Jejich zájmem je co největší zisk s minimálními náklady a v co nejkratším čase.“

Kritiku namířil i na vlastní církev a zmínil se o „některých odmítavých a sotva rozumných názorech, s nimiž se setkává“. „A to i v katolické církvi,“ napsal.

Jak píše The Guardian, papež má pochopení i pro radikální klimaaktivistické skupiny. Ve spise obhajoval jejich činy. „Tyto skupiny bývají negativně vykreslovány jako ‚radikální‘. Ve skutečnosti zaplňují prázdný prostor, který zde zanechává celá společnost. Každá rodina by si měla uvědomit, že v sázce je budoucnost jejich dětí,“ míní hlava církve.

Papežovo prohlášení navazuje na jeho encyklický list Laudato Si („Buď pochválen“) z roku 2015. Ten byl vůbec prvním spisem zcela věnovaným ekologickým otázkám, jež se staly základním kamenem jeho pontifikátu.

Zřejmě ne náhodou se takto papež vyjádřil před konferencí OSN o klimatu COP28, která začíná koncem listopadu v Dubaji. Země na ní budou podstupovat „globální inventuru“, aby zhodnotily, jak rychle postupují při plnění klimatických cílů.

Doporučujeme

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.

Americko-jihokorejské cvičení se na žádost Trumpa zkrátí o více než polovinu

Společné vojenské cvičení USA s Jižní Koreou bylo na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa zkráceno na více než polovinu. Došlo k tomu poté, co šéf Bílého domu vyzval k omezení těchto manévrů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama