Válka na UkrajiněZ ukrajinských přístavů vyplulo dalších šest lodí s obilím

Z ukrajinských přístavů vyplulo dalších šest lodí s obilím

Z ukrajinských černomořských přístavů dnes ráno vyplulo šest lodí s nákladem obilovin, oznámilo turecké ministerstvo obrany. Lodě exportují zemědělské produkty ze země napadené ruskou armádou na základě dohody pod záštitou OSN a Turecka. Tento týden situaci zdramatizovalo Rusko, které od dohody dočasně odstoupilo kvůli údajnému ukrajinskému útoku na ruskou flotilu. Ve středu Moskva oznámila, že dohodu opět začne plnit. Dnes ale uvedla, že váhá, zda dohodu prodloužit předtím, než za zhruba dva týdny vyprší její platnost.

„Po obnovení obilné dohody vyplulo z ukrajinských přístavů šest lodí. Tím celkový počet lodí, které se vydaly z přístavů, dosáhl 426 a množství vyvezených obilovin překročilo 9,7 milionu tun,“ řekl podle agentury Anadolu turecký ministr obrany Hulusi Akar. Ruští zástupci se kromě toho vrátili k práci v mezinárodním koordinačním centru (JCC), které zaštiťuje bezpečnou plavbu lodí se zemědělskými produkty přes Černé moře, uvedla agentura Reuters.

Tyto zprávy potvrzují, že vývoz obilí plně funguje. V minulých dnech hrozilo, že další cesty lodí s ukrajinskými zemědělskými produkty ohrozí postoj Moskvy, která v pondělí oznámila, že od dohody dočasně odstupuje. Tvrdila, že jde o reakci na sobotní útok dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu.

Ve středu dal prezident Vladimir Putin pokyn, aby se Rusko k plnění dohody vrátilo. Podle něj dostalo záruky, že se útok na Černomořskou flotilu nebude opakovat. Ani během dnů, kdy Rusko plnění dohody pozastavilo, se ale námořní transport obilí bezpečným koridorem přes Černé moře nezastavil a pokračoval dál.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes ale podle agentury TASS varoval, že obnovení ruské účasti v dohodě ještě neznamená, že se Rusko rozhodne ujednání prodloužit před tím, než 19. listopadu vyprší jeho platnost. Moskva takzvanou obilnou dohodu dlouhodobě kritizuje a tvrdí, že se neplní část ujednání, která se týká ruského exportu přes ukrajinské území. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov dnes řekl, že Rusko v tomto ohledu stále nevidí žádné zlepšení. Šéf ruské diplomacie zároveň vyzval generálního tajemníka Antónia Guterrese k nápravě. Guterres podle něj dříve navrhoval, aby byly odstraněny jakékoli překážky bránící ve vývozu obilí a hnojiv z Ruska.

Putin začátkem týdne obvinil Kyjev, že bezpečný koridor využil k dronovému útoku na ruskou flotilu v přístavu Sevatopol na anektovaném Krymu. Ukrajina to odmítá a tvrdí, že informace o údajném útoku použilo Rusko jako záminku, proč dohodu přestat plnit. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko dnes na facebooku napsal, že Ukrajina nikdy nevyužila bezpečný námořní koridor k vojenským účelům a nemá to ani v plánu. Podle něj by Kyjev plavební cestu, kudy se ze země dostává obilí, nikdy úmyslně neohrozil. Shodně s ním to uvedl v rozhovoru se španělskou stanicí Cadena Ser šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který ale dodal, že za útokem stojí „lidé dobré vůle“. Nikolenko také sdělil, že Ukrajina nepřijala žádné další závazky nad rámec červencové dohody. Kuleba uvedl, že Rusko se ve skutečnosti vrátilo k dohodě díky zákulisním diplomatickým krokům šéfa OSN Guterrese a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kteří se uchýlili k „jazyku síly“.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama