1.1 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
Válka na UkrajiněVyšetřovatelé na Ukrajině shromažďují stále více svědectví o sexuálním násilí páchaném na...

Vyšetřovatelé na Ukrajině shromažďují stále více svědectví o sexuálním násilí páchaném na ženách

 Z ukrajinských bojišť a okupovaných obcí, odkud odtáhli ruští vojáci, přichází stále více zpráv o sexuálním násilí páchaném na ženách. „Znásilnění jako zbraň,“ zahajuje svůj text britský list The Guardian. Mezi chmurná svědectví, která vyšetřovatelé shromáždili, patří podle britského deníku hromadná znásilnění, ozbrojená přepadení a znásilnění spáchaná před dětmi.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února, ruská vojska ale narazila na tvrdý odpor a v posledních dnech koncentrovala své síly na ovládnutí Donbasu. Ruské jednotky se proto stahují od Kyjeva a ze severu země a tyto oblasti se dostávají zpět do rukou Ukrajinců. S odchodem invazních sil naopak přicházejí ženy a dívky na policii, do humanitárních organizací a za novináři, aby podaly svědectví o prožitých hrůzách.

„Na naší tísňové lince jsme přijaly mnoho hovorů od žen a dívek, které volaly o pomoc. Ve většině případů ale bylo fyzicky nemožné jim pomoci, protože se k nim kvůli probíhajícím bojům nedostaneme,“ uvedla Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské pobočky charitativní organizace La Strada pro pomoc obětem násilí.

„Znásilnění je nedostatečně hlášeným zločinem a stigmatizovanou záležitostí i v mírových dobách. Obávám se, že to, o čem se dozvídáme, bude jen špičkou ledovce,“ dodává Čerepachová.

Když propukla válka, jednatřicetiletá Antonina Medvedčuková si za zvuků bombardování jako první před odchodem z Kyjeva zabalila kondomy a nůžky, aby se jimi mohla bránit.

„V každé odmlce mezi bombardováním a zákazem vycházení jsem namísto sady první pomoci sháněla nouzovou antikoncepci. Matka se mě snažila uklidnit, že to není takový druh války, že ty už neexistují, že jsou jen ve starých filmech. Osm let jsem byla feministka, a tak jsem tiše plakala, protože všechny války jsou přesně takové,“ řekla Guardianu Medvedčuková.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová na konci března zveřejnila případ z obce Brovary na předměstí Kyjeva. Je to první případ, který začala ukrajinská prokuratura vyšetřovat.

Ruští vojáci tam nejprve zastřelili otce rodiny, poté opakovaně několik hodin znásilňovali matku a plačící dítě bylo ve vedlejší místnosti a vše slyšelo. Žena se rozhodla zveřejnit svůj příběh pod jménem Natalya, podrobnosti vyprávěla reportérce britského deníku The Times. Ruští vojáci podle ženy žertovali, zda vydrží prožité psychické trauma a vyhrožovali smrtí dítěte.

https://twitter.com/_EmmaGH/status/1508705813325656068

„Měla bys raději mlčet, nebo tvoje dítě uvidí mozek své matky rozstříknutý po celém domě,“ vypráví o rozhovoru s vojáky Natalya. „Poslali mě, abych ho (syna) umlčela a pak se vrátila, celou dobu jsem u hlavy měla zbraň. U toho si mě dobírali: myslíš že to dá? Zabije se sama nebo se nechá naživu?“ Po třetím kole znásilnění, když už byli oba muži silně opilí, usnuli a Natalya utekla.

Poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Marija Mezencevová upozornila, že tento mediálně známý případ není zdaleka jediný.

„Máme zprávy o hromadném znásilňování žen. Jsou to obvykle ženy, které nemohou utéct, mluvíme o starších občankách. Většina těchto žen byla po trestném činu znásilnění buď popravena, nebo si vzala život,“ uvedla další poslankyně Lesja Vasylenková citovaná deníkem Guardian.

Novinářka deníku The Times Christina Lambová, která se problematice násilí na ženách věnuje 30 let, napsala, že tolik zpráv o znásilnění jako v posledních letech nezažila během celé své kariéry. „Před pár týdny mě oslovila aktivistka ze Lvova, aby mi řekla, že ruští vojáci znásilňují ukrajinské ženy a videa potom nahrávají na pornografické stránky. Moje srdce krvácelo, ale bohužel jsem nebyla překvapená,“ napsala Lambová.

Ukrajinským ženám nehrozí nebezpečí jen od ruských vojáků. The Guardian píše také o případu ukrajinské učitelky ze západoukrajinského města Vinnycja, kterou se pokusil znásilnit člen ukrajinské domobrany přímo ve školní budově. Muž byl zatčen.

Britský deník Daily Mail upozornil také na případy, kdy starší nebo movití muži nabízeli mladým uprchlicím azyl výměnou za „protislužby“.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama