Z ostrovů na Maledivách mizí stromy

Když developeři stavějí umělé ostrovy, aby přilákali turisty, vykořisťují blízké atoly. Zbavují je stromů, aby mohli osadit zelení ty umělé. Křehký ekosystém korálových ostrovů je tak nenávratně poškozován.

Kaashidhoo je jedním z největších z 1192 ostrovů, které tvoří souostroví Maledivy. Na rozdíl od mnoha jiných ale není obsazen opalujícími se Evropany. Jeho široké polní cesty jsou často opuštěné, lemované maledivskými růžemi, papájou a banánovníky. Hlavním zaměstnáním ostrovanů je pěstování kokosů a dalších tropických produktů, které lze prodávat v maledivském hlavním městě Malé.

V posledních letech je ale místní ekonomika vyvedena z rovnováhy. Po ostrově se objevují krátery, díry v zemi vyplněné suchým listím. Jsou to místa, kde dříve stály vzrostlé kokosové palmy. V loňském roce prodali zemědělci z Kaashidhoo stovky stromů novým luxusním letoviskům na nedalekých umělých ostrovech.

Ekonomická prosperita vs. ničení ekosystému

Zatímco někteří místní obyvatelé jsou vděční za nově nalezený příjem – 20 až 100 $ za každý strom – jiní se obávají, že eroze na pláži od doby, kdy byly stromy vykořeněny, zesílila. Domnívají se, že vzrůstající množství luxusních letovisek ohrožuje místní křehký ekosystém. „Je to obrovský problém,“ říká Ibrahim Naeem, generální ředitel Maledivské agentury pro ochranu životního prostředí. „Dovoz kokosových palem na Maledivy je zakázán, takže se umělé ostrovy musí spoléhat na místní zdroje.“

V různých částech Malediv již existuje 144 tří až pětihvězdičkových letovisek a národní ministerstvo cestovního ruchu pronajalo 115 neobydlených ostrovů a lagun soukromým investorům. Pouze za účelem cestovního ruchu. Mnoho letovisek se staví na umělých ostrovech. Pro jejich konstrukci nasávají obří stroje písek ze dna lagun.  Jakmile jsou „postaveny“, shánějí developeři zeleň. Umělé kusy země jsou obvykle zdobeny kokosovými palmami a další pobřežní vegetací. Ty jsou přepravovány z více než tuctu místních ostrovů, včetně Kaashidhoo.

Místní obyvatelé jsou většinou pro rozvoj, proto se také zdráhají odstěhovat za prací do hlavního města Malé. Maledivská vláda ve skutečnosti slíbila, že na Kaashidhoo bude rozvíjet místní cestovní ruch, který poskytne lepší pracovní příležitosti. Jenže mnoho místních lidí již začíná mít obavy. Korálové ostrovy jsou velice dynamické, vyvíjí se podle rozmarů větru, přílivu a odlivu a neúprosných vln. Na plážích je už pozorovatelná mnohem větší eroze, jež je důsledkem vykořenění stromů.

Chybí plánování a udržitelnost

Laguna Emboodhoo poblíž Malé je jedním z míst, kde končí vyvrácené palmy. Thajská společnost Singha Estate vyvíjí ve spolupráci s Hilton a Hard Rock Hotels multimiliónový resortní projekt Crossroads. Ten zahrnuje tři umělé ostrovy v laguně a byl inzerován jako „hluboce udržitelný“. Dříve byla tato oblast jen obrovskou lagunou, kterou pravidelně navštěvovali rybáři a ostřílení potápěči.

Po několika letech stavebních prací jsou dnes v laguně umělé ostrovy. Zbrusu nové vily jsou obklopeny spoustou dovezené zeleně.

„Pokud by vývojáři resortu plánovali dopředu, mohly být zřízeny školky pro pěstování kokosových palem a jiné vegetace,“ říká Ibrahim Mohamed, zástupce generálního ředitele Agentury pro ochranu životního prostředí. „Nemohou však čekat čtyři až pět let, než stromy porostou, a chtějí otevřít střediska do jednoho roku.“

Maeed Zahir, ředitelka advokacie nevládní organizace EcoCare se sídlem v Malé, tvrdí, že vláda stále nemá dostatečný dohled. „Problém je v tom, že stromy jsou obvykle vykořeněny uprostřed noci pomocí bagrů,“ říká Zahir. Výsledkem je, že ministerstvo životního prostředí „málokdy zjistí, že jsou porušovány předpisy.“