EkologieWP: Začíná nová klimatická éra, příští desetiletí určí osud naší planety

WP: Začíná nová klimatická éra, příští desetiletí určí osud naší planety

Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv, napsal list The Washington Post (WP).

Letošní rok je na cestě stát se nejteplejším rokem v historii měření a podle nejnovějších odhadů meteorologů letos globální průměrná teplota poprvé překoná červenou hranici 1,5 stupně Celsia. Její překročení značí fatální selhání světa.

Narušení hranice stanovené v roce 2015 v Paříži bude jen dočasné, signalizuje však, že lidstvo není schopno dodržet Pařížskou dohodu. Podle některých vědců dojde k trvalému překročení hranice 1,5 stupně v příští dekádě.

WS zmiňuje jako hlavní důvod rostoucí poptávku po energii související s růstem poptávky po elektromobilech a v rozvojových zemích po klimatizaci a výstavbou datových center pro umělou inteligenci (AI). Další překážkou je slabá politická vůle.

Svět více a více využívá levnější obnovitelné zdroje energie, spotřeba fosilních paliv ale neklesá a těžba je naopak v některých částech světa rozšiřována. To podpořila i válka na Ukrajině, jež ve světě vyvolala strach z energetické krize.

Na obzoru je navíc nový prezident Donald Trump a jedním z jeho prvních kroků po usednutí do úřadu 20. ledna 2025 bude odstoupení od Pařížské dohody a řady enviromentálních nařízení administrativy prezidenta Joe Bidena.

Směřujeme ke katastrofě

Jedinou šancí je snížit spalování fosilních paliv na nulu a přeorientovat se na obnovitelné zdroje energie. Takto pouze oddalujeme nevyhnutelné, varuje WS. Současné politiky podle Organizace spojených národů (OSN) vedou k oteplení o 2,6 až 3,1 stupně.

Pokud chceme udržet oteplování na hranici 1,5 stupně, musíme snížit emise do roku 2035 na polovinu. To se však nepovede, když budou delegáti na klimatických summitech lobbovat za fosilní paliva a uzavírat nové smlouvy na těžbu tak jako v průběhu COP29.

Jenom oteplení o 2,6 stupně by způsobilo nezvratné katastrofické změny. Ledovce by roztály a hladiny moří zaplavily ohrožené ostrovní státy, zkolabovaly by mořské proudy a nesnesitelná vedra, sucho a extrémní bouře by spustily masovou migraci.

Svět prochází podle WT povrchní dekarbonizací, potřebuje však zásadní energetickou a ekonomickou transformaci, aby oteplování zastavil. To se teď projevuje ve Francii, kde naměřily teploměry neobvykle vysoké podzimní teploty.

Na jihozápadě země byly zaznamenány extrémní ranní a dopolední teploty, přičemž v noci podle deníku The Guardian dosahovaly až 26 stupňů. Klimatologové takové hodnoty označily za „ohromující“ s tím, že nikdy nic takového neviděli.

Doporučujeme

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama