EkologieWP: Začíná nová klimatická éra, příští desetiletí určí osud naší planety

WP: Začíná nová klimatická éra, příští desetiletí určí osud naší planety

Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv, napsal list The Washington Post (WP).

Letošní rok je na cestě stát se nejteplejším rokem v historii měření a podle nejnovějších odhadů meteorologů letos globální průměrná teplota poprvé překoná červenou hranici 1,5 stupně Celsia. Její překročení značí fatální selhání světa.

Narušení hranice stanovené v roce 2015 v Paříži bude jen dočasné, signalizuje však, že lidstvo není schopno dodržet Pařížskou dohodu. Podle některých vědců dojde k trvalému překročení hranice 1,5 stupně v příští dekádě.

WS zmiňuje jako hlavní důvod rostoucí poptávku po energii související s růstem poptávky po elektromobilech a v rozvojových zemích po klimatizaci a výstavbou datových center pro umělou inteligenci (AI). Další překážkou je slabá politická vůle.

Svět více a více využívá levnější obnovitelné zdroje energie, spotřeba fosilních paliv ale neklesá a těžba je naopak v některých částech světa rozšiřována. To podpořila i válka na Ukrajině, jež ve světě vyvolala strach z energetické krize.

Na obzoru je navíc nový prezident Donald Trump a jedním z jeho prvních kroků po usednutí do úřadu 20. ledna 2025 bude odstoupení od Pařížské dohody a řady enviromentálních nařízení administrativy prezidenta Joe Bidena.

Směřujeme ke katastrofě

Jedinou šancí je snížit spalování fosilních paliv na nulu a přeorientovat se na obnovitelné zdroje energie. Takto pouze oddalujeme nevyhnutelné, varuje WS. Současné politiky podle Organizace spojených národů (OSN) vedou k oteplení o 2,6 až 3,1 stupně.

Pokud chceme udržet oteplování na hranici 1,5 stupně, musíme snížit emise do roku 2035 na polovinu. To se však nepovede, když budou delegáti na klimatických summitech lobbovat za fosilní paliva a uzavírat nové smlouvy na těžbu tak jako v průběhu COP29.

Jenom oteplení o 2,6 stupně by způsobilo nezvratné katastrofické změny. Ledovce by roztály a hladiny moří zaplavily ohrožené ostrovní státy, zkolabovaly by mořské proudy a nesnesitelná vedra, sucho a extrémní bouře by spustily masovou migraci.

Svět prochází podle WT povrchní dekarbonizací, potřebuje však zásadní energetickou a ekonomickou transformaci, aby oteplování zastavil. To se teď projevuje ve Francii, kde naměřily teploměry neobvykle vysoké podzimní teploty.

Na jihozápadě země byly zaznamenány extrémní ranní a dopolední teploty, přičemž v noci podle deníku The Guardian dosahovaly až 26 stupňů. Klimatologové takové hodnoty označily za „ohromující“ s tím, že nikdy nic takového neviděli.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Republikáni ve volbách padli a s nimi i akcie. Proč se trh zalekl triumfu demokratů?

Předpoklad, že demokrati ovládnou americké volby do Kongresu, se v noci na středu do puntíku vyplnil. Průzkumy nelhaly. Přesto trhy na výsledky reagují do jisté míry křečovitě. V prvních hodinách po oznámení výsledků zamířily dolů asijské indexy i futures na S&P 500. Proč?

Nová doba ledová už možná začala. Zastavilo ji globální oteplování, tvrdí vědci

Zemi neustále formuje oheň a led. Naši planetu formují po miliardy let. Co se týče dob ledových, Země zažila nejméně pět těchto epizod, včetně období, kdy mohla být téměř celá nebo z velké části pokrytá ledem. Dnes se nacházíme v mírnějším meziledovém období, které začalo přibližně před 11 700 lety. Nová studie naznačila, že další doba ledová mohla začít už před 2 000 lety. Zasáhla však změna klimatu způsobená člověkem.

Úbytek netopýrů oslabuje přírodní ekosystémy

Netopýři pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, chrání rostliny před škůdci a přispívají k obnově lesů. Jejich ekologický význam však může slábnout i v oblastech, kde se stále běžně vyskytují. Nový výzkum upozorňuje, že samotná přítomnost druhu ještě neznamená, že dokáže plnit svou důležitou úlohu v přírodě.

Zelenskyj vyznamenal Melanii Trump, která zprostředkovala příměří v Oleškách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trump Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.

Čína a Japonsko chtějí nadále spolupracovat s USA bez ohledu na výsledky voleb

Čína je připravena pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy a naplňovat dohody, které uzavřeli prezidenti obou zemí. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning v reakci na výsledky úterních voleb do amerického Kongresu. Ty podle projekcí médií přinesly demokratům kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Japonsko následně zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu bez ohledu na výsledky voleb, napsala agentura Kjódó.

Demokraté převezmou Kongres. Jaké změny čekají americké trhy?

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Musk napsal, že nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb

Nejbohatší člověk planety Elon Musk, který dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč), v reakci na jejich jasnou porážku na X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb. Jak poznamenává server Axios, ještě nikdy nikdo neutratil tolik jako Musk s tak mizivým výsledkem.

Američané řekli válce jasné ne! Írán reaguje na výsledky voleb v USA

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Demokraté ovládli i volby guvernérů, mají Texas i první černošskou guvernérku

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.

Izrael má přijít o americkou vojenskou pomoc. Netanjahu mlčí

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama