EkologieWP: Začíná nová klimatická éra, příští desetiletí určí osud naší planety

WP: Začíná nová klimatická éra, příští desetiletí určí osud naší planety

Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv, napsal list The Washington Post (WP).

Letošní rok je na cestě stát se nejteplejším rokem v historii měření a podle nejnovějších odhadů meteorologů letos globální průměrná teplota poprvé překoná červenou hranici 1,5 stupně Celsia. Její překročení značí fatální selhání světa.

Narušení hranice stanovené v roce 2015 v Paříži bude jen dočasné, signalizuje však, že lidstvo není schopno dodržet Pařížskou dohodu. Podle některých vědců dojde k trvalému překročení hranice 1,5 stupně v příští dekádě.

WS zmiňuje jako hlavní důvod rostoucí poptávku po energii související s růstem poptávky po elektromobilech a v rozvojových zemích po klimatizaci a výstavbou datových center pro umělou inteligenci (AI). Další překážkou je slabá politická vůle.

Svět více a více využívá levnější obnovitelné zdroje energie, spotřeba fosilních paliv ale neklesá a těžba je naopak v některých částech světa rozšiřována. To podpořila i válka na Ukrajině, jež ve světě vyvolala strach z energetické krize.

Na obzoru je navíc nový prezident Donald Trump a jedním z jeho prvních kroků po usednutí do úřadu 20. ledna 2025 bude odstoupení od Pařížské dohody a řady enviromentálních nařízení administrativy prezidenta Joe Bidena.

Směřujeme ke katastrofě

Jedinou šancí je snížit spalování fosilních paliv na nulu a přeorientovat se na obnovitelné zdroje energie. Takto pouze oddalujeme nevyhnutelné, varuje WS. Současné politiky podle Organizace spojených národů (OSN) vedou k oteplení o 2,6 až 3,1 stupně.

Pokud chceme udržet oteplování na hranici 1,5 stupně, musíme snížit emise do roku 2035 na polovinu. To se však nepovede, když budou delegáti na klimatických summitech lobbovat za fosilní paliva a uzavírat nové smlouvy na těžbu tak jako v průběhu COP29.

Jenom oteplení o 2,6 stupně by způsobilo nezvratné katastrofické změny. Ledovce by roztály a hladiny moří zaplavily ohrožené ostrovní státy, zkolabovaly by mořské proudy a nesnesitelná vedra, sucho a extrémní bouře by spustily masovou migraci.

Svět prochází podle WT povrchní dekarbonizací, potřebuje však zásadní energetickou a ekonomickou transformaci, aby oteplování zastavil. To se teď projevuje ve Francii, kde naměřily teploměry neobvykle vysoké podzimní teploty.

Na jihozápadě země byly zaznamenány extrémní ranní a dopolední teploty, přičemž v noci podle deníku The Guardian dosahovaly až 26 stupňů. Klimatologové takové hodnoty označily za „ohromující“ s tím, že nikdy nic takového neviděli.

Doporučujeme

Izrael tvrdí, že mu USA povolily zasáhnout Bejrút, pokud Hizballáh zaútočí

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že jeho země získala souhlas Spojených států k úderu na jižní předměstí Bejrútu, baštu militantního hnutí Hizballáh, v případě útoku této proíránské skupiny na izraelské území. S odkazem na prohlášení Kacovy kanceláře o tom napsala agentura AFP.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů

Bitcoin v úterý prohloubil pokles a dostal se pod hranici 70 tisíc dolarů. Trh dál vstřebává první zveřejněný prodej bitcoinů společností Strategy, která patří mezi největší firemní držitele této kryptoměny. Na náladě investorů se zároveň podepsalo i ochlazení na akciových trzích.

Lesních požárů bylo loni méně. Přesto způsobily rekordní škody

Lesní požáry způsobily v roce 2025 rekordní finanční škody. Informoval o tom list The Independent s odkazem na studii zveřejněnou v časopisu Nature. Vyšly dráž než hurikány, zemětřesení a povodně dohromady, přestože jich bylo méně. Vědci popsali, jak se chování lesních požárů mění.

Trump chce uvalit další cla. Na mušce má Brazílii

Úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR) navrhl uvalení cla ve výši 25 procent na Brazílii. Jako důvod uvedl nekalé obchodní praktiky. Úřad vyšetřuje několik dalších obchodních partnerů USA, kteří by mohli čelit novým clům.

Trump o rozhovorech s Íránem: Je mi to jedno, začíná to být nuda

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval možný krach mírových rozhovorů s Íránem. Prohlásil, že jednání „začínají být nudná“ a že „je mu úplně jedno“, jestli skončí. Podle íránské tiskové agentury Tasnín íránští vyjednavači zastavili dialog a předávání zpráv s USA kvůli izraelské vojenské aktivitě v Libanonu.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše dnes list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Libanon oznámil částečné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Libanon oznámil dohodu o částečném zastavení útoků mezi Hizballáhem a Izraelem. Příměří se týká především Bejrútu a jeho předměstí, boje na jihu Libanonu však pokračují a situaci dál komplikuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ogrodníková ovládla oštěp na Odložilově memoriálu

Bronzová olympijská medailistka Nikola Ogrodníková se po mateřské pauze dál vrací do formy. Na Odložilově memoriálu v Praze vyhrála soutěž oštěpařek výkonem 59,87 metru. Dařilo se také dálkaři Radku Juškovi, koulaři Tomáši Staňkovi nebo oštěpaři Martinu Konečnému, který si výrazně vylepšil osobní rekord.

Kyjev a Dnipro čelily ruským vzdušným úderům, nejméně devět mrtvých, tvrdí úřady

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na dnešek zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že v Kyjevě útoky zabily čtyři lidi a zranily jich dalších 58. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, dodal Kličko. Brzy ráno se podle agentury Reuters v Kyjevě znovu ozývaly výbuchy.

Kolumbii čeká napjaté finále prezidentských voleb

Kolumbijské prezidentské volby míří do druhého kola. V něm se 21. června utkají pravicový populista Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. První kolo ukázalo hluboce rozdělenou zemi, kde voliči dali jasně přednost výrazným politickým pólům před tradičním středem.

CSG získala zakázku od americké armády

Česká zbrojařská skupina CSG posiluje svou pozici na americkém obranném trhu. Její dceřiná společnost Federal Ammunition uzavřela dohodu s americkou armádou, která se týká patentované technologie nábojnic Peak Alloy. Smlouva otevírá cestu k dodávkám až 40 milionů kusů.

Írán zastavuje dialog a výměnu zpráv s USA

Íránský vyjednávací tým zastavuje dialog a předávání zpráv se Spojenými státy pomocí prostředníků, důvodem je izraelské porušování příměří v Libanonu, uvedla dnes agentura Tasním. Zdroj této informace ale nesdělila. Teherán podle agentury hodlá zcela zablokovat Hormuzský průliv, který je významnou dopravní tepnou pro vývoz ropy a plynu z Perského zálivu, a s pomocí spojenců otevřít novou frontu v průlivu Báb al-Mandab, který je klíčovým uzlem pro obchodní plavbu spojující Rudé moře s Adenským zálivem.

KOMENTÁŘ: Už žádná Toyota. Japonský akciový trh korunoval po 22 letech nového vládce

Od roku 2003 platilo, že automobilka Toyota je nejsilnější japonskou společností. Status quo teď ale po dvou dekádách narušil tokijský holding SoftBank. Titul vyrostl díky investicím do AI společností a během půl roku doručil investorům nadstandardní výnos. V čem tkví úspěch SoftBank?

Írán odmítl zprávy o údajně chystané rezignaci prezidenta Pezeškjána

Íránští představitelé označili zprávy o tom, že se íránský prezident Masúd Pezeškján chystá rezignovat, za vymyšlené a za protiíránskou propagandu, jejímž cílem je podkopávat jednotu íránského národa. S odkazem na své zdroje o tom dnes napsala íránská agentura Tasním.

Vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po dnešním setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama