Astronomové poprvé zachytili složité organické molekuly v ledu kolem hvězdy mimo naši galaxii. Objev z Velkého Magellanova oblaku, vzdáleného 160 tisíc světelných let, ukazuje, že stavební kameny života mohly vznikat už v nejranějších dobách vesmíru.
Pomocí teleskopu Jamese Webba se vědcům podařilo najít pět uhlíkatých sloučenin obklopujících rodící se hvězdu ST6. Detekovali metanol, acetaldehyd, ethanol, methylformiát a kyselinu octovou – první jednoznačné potvrzení této látky v mezihvězdném ledu.
„Před Webbem jsme měli jistotu jen u metanolu, a to i v naší galaxii,“ řekla astronomka Marta Sewilo z NASA. „Nyní jsme získali víc dat z jediného spektra, než kdykoli předtím.“ Tým navíc zaznamenal i náznaky glykolaldehydu, jednoduchého cukru, který je prekurzorem ribózy, klíčové složky RNA.
Velký Magellanův oblak má méně těžkých prvků než Mléčná dráha a je vystaven silnému ultrafialovému záření. Přesto se v něm daří složité chemii. „Studium těchto prostředí nám umožňuje nahlédnout do chemie dávných galaxií,“ vysvětlila Sewilo.
Podle spoluautora Willa Rochy z Leidenské univerzity vznikají tyto molekuly na povrchu mezihvězdných prachových zrn. „Naše pozorování potvrzují, že tyto reakce probíhají i v drsnějších podmínkách, než jaké panují v našem okolí,“ uvedl.
Výsledky naznačují, že složitá organická chemie – a tedy i potenciální zárodky života – se mohla rozvíjet mnohem dřív, než se dosud myslelo. Vědci teď chtějí pátrat po podobných stopách i u dalších mladých hvězd v naší galaxii i mimo ni.
