Modré a červené pruhy dokážou během několika sekund ukázat, jak se mění klima. Právě na tom stojí iniciativa Show Your Stripes Day, která každoročně upozorňuje na rostoucí teploty po celém světě. Nová vizualizace pro Brusel zachycuje proměnu teplot od roku 1945 do roku 2025 a jasně ukazuje, že chladnější roky ustupují stále teplejším.
Show Your Stripes Day připadá každoročně na období kolem 21. června. Cílem akce je upozornit na změnu klimatu jednoduchou a srozumitelnou formou. Takzvané klimatické pruhy převádějí dlouhé řady teplotních dat do barevného obrazu, který lze pochopit na první pohled.
Každý pruh představuje jeden rok. Modrá barva označuje období s nižší průměrnou teplotou oproti referenčnímu období, červená naopak teplejší roky. Vizualizace vytvořená z dat služby Copernicus Climate Change Service ukazuje vývoj v Bruselu mezi lety 1945 a 2025. Zatímco starší desetiletí převažují v modrých odstínech, novější roky zaplavuje červená.
It’s #showyourstripes day!
— UN Climate Change (@UNFCCC) June 20, 2026
The climate stripes are a data visualization to portray long-term temperature trends in different locations around the world, developed by scientist @ed_hawkins
Show your stripes to start a conversation in your community 👉 https://t.co/5MMBGsau24 pic.twitter.com/fcplHKSMUR
Jak vznikly slavné klimatické pruhy
Autorem konceptu je klimatolog Ed Hawkins z University of Reading a britského National Centre for Atmospheric Science. Původně šlo o graf zobrazující roční nebo měsíční teplotní odchylky za více než sto let. Hawkins však vizualizaci zjednodušil do podoby barevných pruhů se základní škálou barev.
Výsledkem je grafika, která umožňuje rychle sledovat dlouhodobý trend oteplování. Každý pruh představuje konkrétní rok nebo měsíc a jeho barva ukazuje, zda byla teplota nadprůměrná nebo podprůměrná. Právě jednoduchost pomohla klimatickým pruhům získat popularitu po celém světě.
Během let se objevily na řadě neobvyklých míst. Promítaly se na větrné turbíny, bílé doverské útesy nebo londýnskou BT Tower. Nechyběly na dresech Reading FC, na akcích klimatických aktivistů ani na obálce knihy The Climate Book od Grety Thunberg. Symbol klimatických změn se dostal dokonce i do Vatikánu.
Rekordní teploty mění i samotnou škálu
Rostoucí teploty postupně mění i podobu samotných pruhů. Na začátku roku 2024 Hawkins upozornil, že rok 2023 byl natolik teplý, že dosavadní barevná škála přestala stačit. Kvůli novému rekordu proto přibyl ještě tmavší odstín červené.
Jenže rekord nevydržel dlouho. Rok 2024 překonal svého předchůdce a stal se nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 1,60 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí. Poprvé tak průměr za celý kalendářní rok překročil hranici 1,5 stupně, kterou zmiňuje Pařížská dohoda.
Posledních jedenáct let tvoří nejteplejší období od začátku měření. Mezi tři vůbec nejteplejší roky se zařadily právě poslední tři ročníky. Rok 2024 přinesl rekordně teplou zimu, jaro i léto na severní polokouli. Na mnoha místech světa zároveň přibyly desítky dnů s nebezpečnými vedry.
Hlavní příčinou zůstávají emise skleníkových plynů vznikající především spalováním uhlí, ropy a zemního plynu. Oxid uhličitý představuje nejvýznamnější člověkem produkovaný skleníkový plyn a stojí zhruba za třemi čtvrtinami emisí, které oteplují planetu. Od roku 1990 emise CO₂ z fosilních paliv vzrostly o více než 60 procent.
Podle údajů IPCC se planeta dosud oteplila přibližně o 1,4 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. V některých regionech už však oteplení v určité části roku překročilo hranici 1,5 stupně. Vědci zároveň upozorňují, že každé další zvýšení globální teploty o půl stupně přináší častější vlny veder, intenzivnější srážky i větší riziko sucha. Klimatické pruhy tak nejsou jen grafickým symbolem, ale také stručným záznamem proměny klimatu, která pokračuje i dnes.
