Tygr kaspický, který byl po desetiletí považován za vyhynulého, se vrací do oblasti, kde kdysi žil. Kazachstán zahájil jeho reintrodukci vypuštěním samice Umit do přírodní rezervace u jezera Balchaš. Do budoucna chce v této oblasti vytvořit životaschopnou populaci přibližně 50 tygrů.
Umit, jejíž jméno v kazaštině znamená naděje, byla 31. července vypuštěna do rezervace Ile Balchaš. Samice pochází z ruského Dálného východu, kde byla odchycena ve volné přírodě. Její návrat je součástí více než deset let připravovaného programu, jehož cílem je vrátit tygry do jejich původního prostředí.
První tygr už žije ve volné přírodě
Kazachstán se tím stal první zemí, která se pokusila obnovit tygří areál po jeho úplném vymizení. Poslední spolehlivé pozorování tygra v zemi pochází z doby před více než 70 lety. Do rezervace má v dalších letech dorazit více zvířat. Samci odchycenému v Rusku zatím úřady sledují zdravotní stav a do volné přírody ho vypustí, až bude podle jejich posouzení schopný samostatného života.
Na místě jsou také dvě tygří mláďata, která vyrůstají ve speciálních výbězích s minimálním kontaktem s lidmi. Do mokřadů by se mohla dostat příští rok. Zvířata mají v rezervaci dostatek prostoru a potravy. Jejich kořistí mají být především divoká prasata, jeleni a kulani, tedy druh divokého osla. Právě dostatek kořisti bude pro úspěch celého programu zásadní.
„Dnes jsme se stali svědky skutečně historické události,“ prohlásil po vypuštění Umit kazašský ministr životního prostředí Yerlan Nysanbayev. Zároveň připomněl, že před ochránci přírody je ještě dlouhá práce spojená se sledováním tygrů a budováním stabilní populace.
K vyhynulému poddruhu se vědci vracejí přes jeho příbuzného
Tygr kaspický byl považován za vyhynulého v 70. letech minulého století. Jeho ústup způsobilo především intenzivní lovení pro kožešinu, ničení přirozeného prostředí a snahy o jeho systematické hubení. Původně obýval rozsáhlé území od východního Turecka přes Írán a Střední Asii až po severozápadní Čínu. Často žil v lesích podél jezer a řek, včetně porostů typu tugaj, které později ve velké míře ustoupily zemědělství.
Oficiálně byl tygr kaspický prohlášen za vyhynulého v roce 2003. O několik let později však genetická analýza přinesla důležitý poznatek. Ukázala, že kaspický a amurský tygr byli téměř geneticky totožní. Jejich populace se podle vědců pravděpodobně ještě na začátku 20. století mezi sebou křížily, než je rozdělil intenzivní lov. Kaspický tygr se postupně šířil na západ od sibiřských populací a od svého východního příbuzného se podle genetické analýzy lišil jediným písmenem genetického kódu.
Právě tato blízká příbuznost otevřela cestu k projektu návratu tygra kaspického. „Prakticky vzato je to návrat tygra kaspického, jen tentokrát nepřišli pěšky, ale přiletěli,“ míní odborník na sibiřské tygry Dale Miquelle, který dříve vedl ruský program Wildlife Conservation Society. Podle něj jde o nejbližší možnou podobu návratu vyhynulého poddruhu.
Obnova původního areálu by dnes byla téměř nemožná v jeho někdejším rozsahu. Studie z roku 2017 vytipovala v regionu dvě oblasti, kde by mohly být podmínky pro znovuzavedení tygrů dostatečné. Obě leží v Kazachstánu a za nejvhodnější byla označena právě oblast Ile Balchaš. Tamní vláda z ní v roce 2018 vytvořila přírodní rezervaci.
Zkušenosti z ruského Dálného východu ukazují, že podobné přesuny mohou fungovat. Při předchozích programech se tam dařilo vracet tygry do míst, odkud dříve zmizeli. Některá zvířata tvořili zachráněná mláďata, jejichž matky zastřelili lovci. Po vypuštění se dokázala rychle přizpůsobit. „Úspěšnost byla po vypuštění téměř stoprocentní. Tato zvířata se přizpůsobují neuvěřitelně rychle,“ popisuje Miquelle.
Návrat do Kazachstánu ale nebude bez rizika. Počet divokých tygrů se během 20. století podle odhadů propadl z přibližně 100 000 na zhruba 5 500 jedinců. V některých částech Asie jejich počty dál klesají a zvířata čelí také novým hrozbám spojeným se změnou klimatu a nemocemi. V Rusku například africký mor prasat v minulých letech výrazně zasáhl populaci divokých prasat, která patří mezi hlavní kořist tygrů. Někteří hladoví predátoři se proto začali přibližovat k lidským sídlům.
„Jsem velmi nadějný, že to může fungovat. V Rusku vedlo několik přesunů k znovuosídlení tygřího území. Existuje tedy určitý vzorec, který ukazuje, že to může fungovat, pokud je k dispozici vhodné prostředí a dostatek kořisti,“ míní Miquelle. Právě tyto dvě podmínky budou pro budoucnost navracejících se tygrů v oblasti jezera Balchaš rozhodující.
