ZprávyWalz na sjezdu Demokratické strany oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta

Walz na sjezdu Demokratické strany oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta

Guvernér Minnesoty Tim Walz na sjezdu Demokratické strany v Chicagu oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta do nadcházejícího prezidentského hlasování ve Spojených státech. V projevu slíbil, že demokraté budou v případě vítězství v listopadových volbách bojovat za svobodu všech Američanů. Před Walzem v noci na dnešek kromě dalších stranických osobností či celebrit vystoupili také kritici exprezidenta Donalda Trumpa z republikánského tábora.

Walze si jako svého volebního partnera vybrala Kamala Harrisová, současná americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na hlavu státu. Jak podotýká americký tisk, před tímto rozhodnutím mnozí Američané mimo Minnesotu o Walzovi nikdy neslyšeli, třetí večer demokratického sjezdu tak pro něj byl příležitostí představit se široké veřejnosti.

„Je pro mne ctí přijmout vaši nominaci na viceprezidenta Spojených států,“ řekl Walz spolustraníkům. V děkovném projevu, který stanice CNN označila za největší v jeho kariéře, se 60letý bývalý voják a pedagog věnoval svým kořenům a mluvil třeba i o problémech, které on a jeho manželka měli s početím dítěte. Dalším motivem bylo jeho dřívější působení na pozici středoškolského trenéra amerického fotbalu, před projevem mu na pódium přišlo zatleskat několik jeho bývalých svěřenců.

Walz pak mluvil také o tom, co mohou Američané očekávat od Harrisové v případě, že si ji v listopadu zvolí do čela země. „Tohle je ta část – vystřihněte to a pošlete to svým nerozhodnutým příbuzným,“ řekl Walz na úvod. Harrisová podle něj bude usilovat o snížení daní pro střední třídu nebo zpřístupnění vlastního bydlení a postaví se farmaceutickým společnostem.

„Ať už jste kdokoliv, Kamala Harrisová bude bojovat za vaši svobodu žít takový život, jaký chcete,“ dodal Walz.

Harrisová s Walzem budou ve volbách stát proti republikánským kandidátům exprezidentovi Trumpovi a jeho potenciálnímu viceprezidentovi J. D. Vanceovi. Harrisová před měsícem převzala kandidaturu do Bílého domu poté, co bezprecedentním způsobem z kampaně odstoupil současný prezident Joe Biden. Do voleb nyní zbývá něco přes deset týdnů, průzkumy preferencí aktuálně nasvědčují velmi vyrovnanému souboji.

„Když budete hlasovat pro tenhle tým a zvolíte je, budete na to hrdí do konce života,“ prohlásil ve středu večer prezident USA z let 1993 až 2001 Bill Clinton. Po Baracku Obamovi byl druhým exprezidentem demokratů, který na sjezdu promluvil. „Potřebujeme Kamalu Harrisovou, prezidentku radosti, aby nás vedla,“ dodal. Viceprezidentku podpořila také moderátorka Oprah Winfreyová, podle níž by zvolení dcery dvou imigrantů ukázalo „to nejlepší z Ameriky“.

Vedle chvály Harrisové opět nechyběly výpady proti Trumpovi, které přicházely také od někdejších spojenců. Republikán Geoff Duncan, který dříve působil jako zástupce guvernéra Georgie, označil svou vlastní stranu za „sektu vzývající zločinného grázla“.

„Být v Trumpově Bílém domě bylo děsivé,“ prohlásila zase Olivia Troyeová, která pracovala jako poradkyně Trumpova viceprezidenta Mikea Pence. „Ale co mi nedá spát je to, co by se stalo v případě, že by se tam vrátil,“ dodala. Demokraté na sjezdu dávají prostor několika takovým hlasům a během dnešního, posledního večera by měl promluvit také někdejší republikánský kongresman Adam Kinzinger.

Třetí večer přinesl také vystoupení Jona Polina a Rachel Goldbergové, jejichž syn 23letý syn je jedním z rukojmích zadržovaných teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Rodiče v projevu vyzvali k uzavření příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by umožnilo návrat rukojmích domů a „ukončilo utrpení nevinných civilistů v Gaze“.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama