Vzbouřená armádní jednotka CAPSAT, složená z administrativních a technických důstojníků, oznámila, že přebírá kontrolu nad všemi ozbrojenými silami Madagaskaru. Ostatní jednotky ani vojenské velení však na prohlášení zatím nereagovaly, napsala agentura AFP. Prezident Andry Rajoelina mezitím varoval před nelegálním pokusem o převzetí moci. Letecká společnost Air France z bezpečnostních důvodů oznámila přerušení letů na tento ostrov v Indickém oceánu.
Jednotka se v sobotu připojila k tisícům demonstrantů v centru hlavního města, což představuje zásadní obrat ve více než dvoutýdenních protivládních protestech. CAPSAT už dříve oznámila, že odmítne rozkazy k použití zbraní proti demonstrantům a kritizovala policisty, které lidé obviňují z tvrdých zásahů proti protestujícím.
Madagascar's President Andry Rajoelina on Sunday said an "attempt to seize power illegally and by force" was underway in the country, a day after a contingent of soldiers joined thousands of anti-government protesters in the capital ➡️ https://t.co/4OxMsFV2E1 pic.twitter.com/ccxEmbFSRF
— AFP News Agency (@AFP) October 12, 2025
Podle OSN bylo při protestech zabito nejméně 22 lidí, někteří bezpečnostními silami a jiní při násilnostech vyvolaných kriminální gangy a lupiči. Rajoelina minulý týden uvedl, že bylo potvrzeno 12 úmrtí a všechny tyto osoby byly lupiči a vandalové.
„Od této chvíle budou všechny rozkazy madagaskarské armády – pozemní, letecké i ostatní – pocházet z velitelství CAPSAT,“ uvedli důstojníci jednotky v nahraném vystoupení.
Prezident Rajoelina dnes vydal prohlášení, ve kterém uvedl, že se koná pokus o nelegální a násilné převzetí moci, který je v rozporu s ústavou a demokratickými principy. Podle něj je dialog jedinou cestou vpřed a jediným řešením krize v zemi. Vyzval také k jednotě.
„Vzhledem k bezpečnostní situaci na Madagaskaru pozastavuje Air France lety mezi pařížským letištěm Charlese de Gaullea a Antananarivem do 13. října včetně,“ oznámila společnost Air France.
Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest, kdy především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Ten sice na počátku měsíce rozpustil parlament a odvolal vládu, svou funkci ale vykonává dál.
Vojáci, kteří vyzvali armádu, aby přestala zasahovat proti demonstrantům, pocházejí z kontingentu CAPSAT v distriktu Soanierana na předměstí města Antananariva. V roce 2009 vojenská základna Soanierana vedla vzpouru při lidovém povstání, které přivedlo k moci Rajoelinu.
Manifestace na Madagaskaru se inspirovaly takzvanými protesty generace Z v Keni či Nepálu, kde po několikadenních střetech zahynulo 73 lidí a kde rezignoval 9. září předseda tamní vlády. Jde o největší protesty, jaké ostrov za poslední roky zažil, a zároveň o nejvážnější problém, kterému Rajoelina od svého znovuzvolení v roce 2023 čelí, napsala agentura Reuters.
Navzdory bohatým zásobám niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 32milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Světová banka uvedla, že v roce 2022 žilo téměř 75 procent obyvatel Madagaskaru pod hranicí chudoby.
Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Andry Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
