Plemeno domestikovaného králíka, kterému se říká sauteur d’Alfort, má zvláštní způsob chůze. Aby se králíci sauteur d’Alfort rychle pohybovali, házejí zadní nohy do výšky a chodí po předních tlapkách. Tato zvláštní chůze je nejspíše způsobena mutací genu, který pomáhá končetinám při pohybu.
Tento gen se nazývá RORB. A králíci sauteur d’Alfort nejsou jedinými zvířaty, která si v případě mutace v tomto genu osvojí podivné pobíhání. Myši s mutací v genu RORB také dělají stojky.
Zjištění, proč se tito králíci pohybují tak zvláštním způsobem, by mohlo vědcům pomoci dozvědět se více o fungování míchy. „Nová studie přispívá k našim základním znalostem o velmi důležité funkci u lidí a všech zvířat – jak se dokážeme pohybovat,“ uvedl Leif Andersson, který pracuje jako molekulární genetik na univerzitě v Uppsale ve Švédsku.
Zvláštní chůzi způsobuje nedostatek proteinu RORB
V rámci studie na králících Andersson a jeho kolegové vyšlechtili samce králíků sauteur d’Alfort se samicemi novozélandských bílých králíků, které mohou skákat. Poté tým naskenoval genetické plány potomků. U mladých králíků, kteří nemohli skákat, hledali rozdíly v genech oproti těm, kteří skákat mohli.
Jako pravděpodobná příčina akrobatických stojů králíků se ukázala mutace v genu RORB. Tato mutace vytváří chybné verze genetických instrukcí, které buňky používají k tvorbě proteinů. V důsledku toho je ve speciálních nervových buňkách s touto mutací méně proteinu RORB než v buňkách bez mutace.
Králík sauteur d’Alfort. Foto: ScienceNewsForStudents
Králíkům sauteur d’Alfort chybí dostatečná koordinace
Tyto míšní nervové buňky se nazývají interneurony. Pomáhají koordinovat levou a pravou stranu těla předáváním nervových signálů. Správně fungující interneurony jsou klíčové pro normální chůzi nebo skákání. Pokud speciální nervové buňky nemají protein RORB, králíci nemusí být schopni koordinovat, co dělají jejich zadní končetiny. To omezuje jejich schopnost skákat.
Bez správné koordinace používají všichni králíci s mutací RORB k rychlému pohybu přední tlapky. Někteří postižení králíci však mohou dělat drastičtější stojky než jiní.
Studie však neodhaluje mnoho o tom, proč interneurony bez RORB nutí králíky dělat stojky. Ve skutečnosti, by mohla mutace ovlivňovat daleko více věcí.
