Vniknutí agentů FBI do sídla bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa začátkem srpna nadále ovlivňuje aktuální politické dění. Ministerstvo spravedlnosti Trumpa podezřívá z porušení zákona kvůli držení vládních a utajovaných dokumentů v jeho sídle Mar-a-Lago. Podobné zacházení s citlivými informacemi může totiž ohrozit národní bezpečnost. Podporovatelé Trumpa ale obvinění odmítají a podezřívají demokraty a Bidenovu administrativu z „honu na čarodějnice“. Vyšetřování by proto mohlo ovlivnit i nadcházející střednědobé volby. Informovaly o tom severy BBC, CNN a další.
Americké ministerstvo spravedlnosti podezřívá Donalda Trumpa z maření výkonu spravedlnosti, porušení zákona týkajícího se špionáže a trestného zacházení s vládními materiály. V srpnu totiž agenti FBI v jeho sídle na Floridě známém jako Mar-a-Lago nalezli okolo 13 tisíc vládních dokumentů. Více než 100 z nich pak neslo označení „tajné“.
Podle nejnovějších reportáží novinářů z The Washington Post se nejméně jeden z nich týká íránského raketového programu. Další zase popisují vysoce citlivé informace zahrnující politické dění v Číně. Exprezident ovšem jakékoli podezření ze spáchání trestného činu odmítá.
Koncem října přitom začali novináři CNN reportovat o tom, že by mohlo být ministerstvo spravedlnosti připravené Trumpa obvinit. Ve čtvrtek 27. října se totiž Trumpovi právníci dostavili ve Washingtonu na neveřejné slyšení před federální zástupce. Setkat se měli rovněž s hlavním soudcem Berylem Howellem. Není jasné, o čem přesně na schůzce jednali.
Podle novinářů se však jedná o známku zintenzivnění vyšetřování. Podobně interpretovali také připojení dlouholetého státního zástupce Davida Raskina k týmu vyšetřujícímu zabavené dokumenty. Dle serveru Insider se totiž jedná o zkušeného prokurátora, který v minulosti dohlížel na podobné případy.
This move suggests DOJ is seriously considering criminal charges. In light of apparent aggravating factors, it would be hard to decline charging this case when ordinary government employees get charged for less egregious conduct. https://t.co/e2RHYxfmRJ
— Barb McQuade (@BarbMcQuade) October 28, 2022
„Neoznámené vniknutí do mého domova považuji za nevhodné a zbytečné,“ okomentoval podle serveru BBC srpnový vpád agentů FBI do své vily Trump. Jedná se přitom o první prohledání domova bývalého prezidenta ve spojitosti s trestním řízením v historii Spojených států amerických. Trvající vyšetřování Donalda Trumpa se proto v USA stalo aktuálním politickým tématem.
Někteří republikánští podporovatelé ho například označují za zmanipulované a viní současnou vládu Joea Bidena z vykonstruovaného „honu na čarodějnice“. „Vymáhání práva je štítem bránícím Američany. Nemůže být proto využíváno jako politická zbraň,“ oznámili podle novinářů z BBC Trumpovi právníci.
Listopadové střednědobé volby ve Spojených státech rozhodnou o rovnováze mezi demokraty a republikány
Bývalého prezidenta podpořil například také senátor zastupující Missouri Josh Hawley. „Nevím, jaké dokumenty vlastnil, nebo ne. Co mě znepokojuje, je vniknutí FBI do domu potenciálního prezidentského kandidáta pro rok 2024,“ vyjádřil se k situaci. Prezidentské volby by se měly sice konat za dva roky, už nyní je ovšem pravděpodobné, že se jich zúčastní také Donald Trump.
Svou pozici bude chtít zároveň obhájit i současný americký prezident Joe Biden. Bílý dům proto také po zahájení vyšetřování Trumpa kvůli dokumentům z Mar-a-Lago oznámil omezení komunikace s ministerstvem spravedlnosti. Chce tím podle serveru BBC zamezit podezření z vyvíjení nevhodného politického tlaku na vyšetřovatele.
„Přečtu si, co potřebuji. Pak dokument opět zabezpečím a odevzdám armádě,“ okomentoval Biden současnou kauzu. Odkázat tím chtěl na nevhodnost odnášení utajovaných dokumentů z jejich příslušných úschoven. Podle něj má prezident povoleno papíry přesunout do své rezidence v Bílém domě. Přístup k nim je však přísně kontrolovaný, vyžádané složky mu proto vždy donese prověřený zaměstnanec armády.
Vyšetřování bývalého prezidenta by pak dle serveru CNN mohlo ovlivnit především v listopadu se konající volby, takzvané střednědobé (v angličtině midterms elections). Při nich budou voliči dne 8. listopadu hlasovat o obnovení jedné třetiny senátorských křesel a všech 435 místech ve Sněmovně reprezentantů.
Výsledky voleb mohou podstatně ovlivnit mocenskou rovnováhu mezi demokraty současného prezidenta Joea Bidena a republikány usilujícími o získání převahy. Například novináři ze CNN předpokládají, že nejsnáze se událostmi kolem Trumpa mohou nechat ovlivnit nerozhodní voliči nebo ti v politickém středu. Kauza Mar-a-Lago se přitom vyvíjí každým dnem.
Ministerstvo spravedlnosti například Trumpův tým opakovaně vyzývá k odevzdání jakýchkoli dalších utajovaných nebo vládních dokumentů. Bývalý prezident navíc v současnosti čelí i dalším sporům. Pokračuje například vyšetřování komise věnující se průzkumem událostí z 6. ledna, které tehdy vedly k bezprecedentnímu útoku na Kapitol. Trumpa totiž viní z podněcování násilí a protestů.
„Veškeré dokumenty z Mar-a-Lago odnesené FBI náleží Spojeným státům americkým, nikoli bývalému prezidentovi,“ míní ministerstvo spravedlnosti.
Průzkum dokumentů z Trumpova sídla Mar-a-Lago závisí v současnosti na speciálním vyšetřovateli (v angličtině special master) ustanoveném okresním soudem na Floridě. O vytvoření jeho pozice si v srpnu zažádal Donald Trump. Rozhodnout má podle serveru BBC jako nezávislý pozorovatel o tom, zda se na některé z dokumentů zabavených ministerstvem spravedlnosti vztahuje takzvané „privilegium“.
Jedná se o právo klienta ponechat přístup k některým ze zabavených materiálů pouze mezi jím a jeho právníky, jelikož jsou příliš osobní. Takovou možnost ovšem ministerstvo odmítá. „Veškeré dokumenty z Mar-a-Lago odnesené FBI náleží Spojeným státům americkým, nikoli bývalému prezidentovi,“ prohlásilo.
Pokud by ale takové právo na některé z dokumentů Trump aplikoval, nemohlo by je ministerstvo spravedlnosti dle novinářů NPR využít jako důkazy ve svém vyšetřování. V polovině října pak jeho zaměstnanci zaslali Trumpovým právníkům téměř veškeré dokumenty zabavené v Mar-a-Lago. Ti mají od té doby 21 dnů na to vybrat z nich ty, na které by se zmíněné privilegium mohlo vztahovat.
Po uplynutí lhůty bude podle serveru Bloomberg oběma stranám soudem ponecháno 10 dní, aby vytvořily seznam dokumentů, na jejichž statusu se neshodnou. Poté ho zašlou speciálnímu vyšetřovateli na posouzení. Ten ho musí následně do 16. prosince kvůli finálnímu rozhodnutí předat do rukou okresní soudkyně Floridy Aileen Cannon. Teprve poté může ministerstvo oficiálně pokračovat se svým vyšetřováním.
Trump měl podle ministerstva nezákonně držet vládní dokumenty a mařit federální vyšetřování
Podezřívaný je bývalý prezident ministerstvem spravedlnosti z držení vládních dokumentů, které mu už nadále nenáleží. Podle zákona je totiž musí před svým odchodem z úřadu odevzdat. Pokud jsou dokumenty tajné, musí být navíc uložené dle příslušných pravidel. Číst je mohou lidé pouze na vybraných místech a po bezpečnostní prověrce.
Přesto agenti FBI začátkem srpna letošního roku zabavili v Trumpově sídle na Floridě již zmíněných 13 tisíc dokumentů včetně těch označených jako „utajované“. „Příkaz k prohlídce byl autorizovaný federálním soudem na základě zjištění pravděpodobnosti spáchání trestného činu,“ okomentovala tehdy dle serveru BBC nález mluvčí ministerstva.
Prvním selháním bývalého prezidenta bylo tedy podle ministerstva spravedlnosti neodevzdání vládních dokumentů Národnímu archivu. Tam po skončení volebního období prezidenta podobné materiály tradičně směřují. Zároveň je Trump nepředal ani poté, co o ně zástupci archivu od roku 2021 opakovaně žádali. Místo toho dle nich tvrdil, že veškeré materiály při svém odchodu v Bílém domě zanechal.
V lednu letošního roku od něj však zástupci archivu obdrželi 15 krabic dokumentů. Mezi nimi byly také roztrhané složky a 184 dokumentů s označením „tajné“. Vedení archivu tedy ministerstvo spravedlnosti zažádalo o zahájení detailnějšího vyšetřování. V květnu proto také Trump obdržel soudní obsílku požadující navrácení všech dalších vládních dokumentů.
O měsíc později se ale vyšetřovatelé kvůli trvajícímu podezření do Trumpova sídla vydali sami. Tehdy jim zástupci Trumpa měli dle novinářů BBC „přísně zakázat“ prohledat krabice uvnitř komory, kde dokumenty bývalý prezident skladoval. Z toho důvodu si tehdy vyšetřovatelé nemohli na vlastní oči potvrdit, že žádné další tajné dokumenty v Mar-a-Lago nezůstávají.
Trumpův tým tehdy agentům odevzdal dalších 38 utajovaných dokumentů s tím, že materiály nikdy nebyly „uložené v soukromé pracovně, ani jiné místnosti sídla“. Vyšetřovatelé přesto Trumpa začali podle serveru BBC podezřívat z „ukrytí a odstranění dokumentů z jim přístupné místnosti“. Po obdržení video záznamů z Mar-a-Lago proto soud zažádali o povolení srpnové domovní prohlídky, při které nalezli 33 dalších krabic dokumentů.
Dalším možným proviněním bývalého prezidenta je tedy i jeho potenciální snaha překazit vyšetřování FBI. Pokud by se obvinění prokázala jako pravdivá, mohl by Trump čelit trestu vězení ve výši tří až pěti let. Dosud nicméně nebyl bývalý prezident z žádných zločinů oficiálně obviněn. Zásadní je přesto kauza už nyní proto, že nesprávně uložené tajné dokumenty mohou pro Spojené státy znamenat zásadní ohrožení národní bezpečnosti.
Některé z nich se totiž podle novinářů CNN týkají například nejen zmíněného íránského raketového programu, ale také jaderných zbraní v blíže nespecifikovaném státu. I v tomto případě by se však dle nich mohlo jednat o Írán. Podobné dokumenty mohou navíc obsahovat také informace o osobách pracujících v zahraničí pod přísným utajením.
Většina dokumentů by sice podle zjištění novinářů měla obsahovat analýzy nezmiňující jejich přesné zdroje. Přesto by jejich potenciální zneužití mohlo vést i k ohrožení zahraničních misí nebo tamních zaměstnanců. Proto také americké úřady v současnosti pracují na odhadu škod, které odnesení dokumentů mohlo způsobit. V něm popíší, jakému ohrožení národní bezpečnosti by Spojené státy čelily, pokud by se informace z dokumentů dostaly na veřejnost.
Kdyby o ně zažádali, dokumenty bych vrátil, brání se Trump
Obhajoba Trumpa zůstává dosud poměrně nejasná. Od začátku vyšetřování tvrdí, že dokumenty označené jako tajné před svým odchodem z úřadu odtajnil. Novináři z The Guardian však upozornili, že jeho právníci takový argument nevznesli před soudem. Pokud by před ním lhali, mohli by totiž čelit pokutám. Nezávisle na tom, jaké označení by složky nesly, by je ovšem nemohl Trump ve svém sídle podle zákona uschovávat.
Na fotografiích z jeho kanceláře jsou rovněž jasně vidět nápisy na dokumentech hlásajících tučným písmem „tajné“. Tři různé barvy složek také podle serveru The Washington Post odkazují na tři stupně oficiálního utajení. Při procesu odtajňování se navíc podle reportáže serveru Vice jakékoli zmínky o tajnosti dokumentů začerňují.
Američtí prezidenti sice dokumenty odtajnit mohou, jedná se však o poměrně složitý proces. „Musí vyplnit různé formuláře a udělit několik povolení. Nemohou dokumenty pouze prohlásit za odtajněné, ale naopak se řídit velice přesným postupem,“ popsal například novinářům z BBC bývalý právník ministerstva spravedlnosti Tom Dupree.
Tým právníků Trumpa pak také v jednu chvíli tvrdil, že dokumenty do sídla nastrčili agenti FBI. „Nahodile poházeli papíry po podlaze mé kanceláře, skoro jako by chtěli předstírat, že jsem to udělal já,“ popsal na své platformě Truth Social bývalý prezident. „Poté je začali fotit, aby je mohla vidět i veřejnost,“ dodal.
Například dokumenty týkající se jaderných zbraních ale dle amerického zákona nemohou být odtajněné ani prezidentem. Problematické je nevhodné uskladňování tajných dokumentů rovněž proto, že neexistují žádné záznamy o tom, kdo je viděl nebo s nimi nějak zacházel. V Trumpově kanceláři přitom agenti FBI dle zjištění The Washington Post nalezli také několik prázdných složek od vládních dokumentů.
Poházené byly mezi osobními věcmi bývalého prezidenta, ručně psanými poznámkami, zápisy hovorů s vysoce postavenými politiky nebo různými fotografiemi. Není přitom jasné, proč by Trump dokumenty z Bílého domu odnášel a k čemu přesně by mu měly sloužit. Novináři CNN spekulují například o tom, že by je mohl chtít v budoucnosti použít jako páku při vyjednávání.
„Kdyby ministerstvo o dokumenty zažádalo, vrátil bych je,“ bránil se podle novinářů z BBC bývalý prezident. Přesně o to se přitom zástupci ministerstva opakovaně snažili. Donald Trump také nadále tvrdí, že se na některé ze zabavených dokumentů vztahuje právo “privilegia”. Média přitom reportují o tom, že o pozici speciálního vyšetřovatele zažádal pouze proto, aby vyšetřování zdržel.
„K zavedení podobné pozice totiž soudy většinou přistupují ve chvílích, kdy vláda dané dokumenty ještě neviděla. V tomhle případě už k nim však přístup dávno má,“ okomentoval například podle BBC vytvoření pozice speciálního vyšetřovatele expert na americké ústavní právo Aziz Huq. Speciální vyšetřovatel a bývalý federální soudce Raymond Dearie byl navržený právě Trumpem.
Proti Trumpovi mluví záznamy z kamer i svědectví jeho právničky
Bývalý americký prezident rovněž začátkem října požádal Nejvyšší soud o jeho zapojení do případu. Usiloval u něj totiž o rozšíření pravomocí zmíněného speciálního vyšetřovatele. Pokud by soudci svolili, mohl by totiž do své revize zařadit i okolo 100 tajných dokumentů zabavených agenty FBI v srpnu. Takový krok je podle jeho právníků „důležitý pro transparentnost a zájem veřejnosti“.
Zároveň podle novinářů z NPR Trump nepožaduje, aby zmíněné dokumenty nemohlo ministerstvo spravedlnosti při svém vyšetřování využívat. Není tedy jasné, co by kladné rozhodnutí ze strany Nejvyššího soudu znamenalo. Zároveň se ministerstvo spravedlnosti snaží odvolat proti samotnému vytvoření pozice speciálního vyšetřovatele. Podle nich totiž „zdržuje jejich vyšetřování“.
V polovině října ovšem Nejvyšší soud žádost Donalda Trumpa zamítl. Mezitím také speciální vyšetřovatel ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby bývalému prezidentovi navrátilo asi 300 stránek zabavených dokumentů. Vyšetřovatelé souhlasili, přičemž mu je k převzetí nabízeli už koncem srpna.
Dle novinářů z Forbes se jedná například o lékařské dokumenty nebo dopisy spojené s daněmi a účetnictvím. Neřadí se tedy mezi prezidentské záznamy, vládní dokumenty, ani utajované složky. Ministerstvo přitom Trumpa nadále podezřívá z toho, že některé utajované dokumenty stále schovává. Prohlásit to měl podle CNBC před Trumpovými právníky šéf kontrarozvědky Jay Bratt.
„Bidenova administrativa se spolčila s médii a za pomoci cílených úniků informací se dopouští zjevného a ilegálního činu zastrašování a manipulace,“ vzkázal Trumpův tým.
Média také začátkem října informovala o další snaze Trumpa vlastnictví dokumentů utajit. Stalo se jím svědectví Trumpovy právničky Christiny Bobb. Ta se přiznala k tomu, že dostala pokyny k podepsání certifikátu dosvědčujícího, že Trump veškeré dokumenty předvolané ministerstvem navrátil. Sama nicméně podle serveru The Guardian žádnou podobnou revizi nevykonala, a nebyla proto způsobilá podobné prohlášení učinit.
K podepsání ji popostrčil jiný právník bývalého prezidenta jménem Evam Corcoran. Není ovšem jasné, proč nemohl certifikát podepsat sám. Bobb ho proto přiměla k tomu, aby k dokumentu připojil prohlášení, že ho podepisuje „na základě informací, které jí byly podány“.
Novináři z The New York Times reportovali také o existenci záznamů z bezpečnostních kamer uvnitř Mar-a-Lago, které mají Trumpa rovněž usvědčovat. Dle nich totiž zobrazují dlouholetého zaměstnance bývalého prezidenta, jak odnáší krabice z komory určené pro skladování vládních dokumentů.
Podle reportérů měl být zaměstnanec jménem Walt Nauta vyslýchaný agenty FBI už před jejich srpnovým vnikem do Trumpova sídla. Server The Guardian nedávno také informoval o tom, že by jej měli chtít vyšetřovatelé znovu předvolat. Několikrát totiž podle nich změnil svou výpověď. „Bidenova administrativa se spolčila s médii a za pomoci cílených úniků informací se dopouští zjevného a ilegálního činu zastrašování a manipulace,“ reagoval na zjištění novinářů mluvčí bývalého prezidenta Taylor Budowich.
Podobné informace přitom získali také novináři z The Washington Post. Rovněž totiž reportovali o zaměstnanci Mar-a-Lago, který měl dle nich spolupracovat s ministerstvem spravedlnosti a několikrát se zúčastnit výslechů federálních agentů. Není nicméně jasné, zda se jedná o stejného zaměstnance zmíněného reportéry New York Times. Podle zveřejněného článku ovšem uvedl, že při přenášení krabic jednal na rozkaz bývalého prezidenta.
Trump a jeho právníci přitom od srpna tvrdí, že vinu za odvezení krabic z Washingtonu nese úřad zvaný General Service Administration (GSA). Ten odcházejícím prezidentům pomáhá při vytváření nové kanceláře a s přepravou osobních dokumentů, která je tím pádem hrazená federální vládou. Některé specifické vládní materiály nebo vybavení kanceláře si totiž bývalí prezidenti odvézt mohou, nikdy však utajované dokumenty, jaké úřady zajistily v sídle Mar-a-Lago.
Zástupci GSA nicméně Trumpovo obvinění odmítají. Podle novinářů ze CNN doložili na sto stránek e-mailů a dokumentů zachycujících komunikaci s Trumpovým týmem. Federální agentura podle nich v červenci roku 2021 požádala Trumpova asistenta Beau Harrisona, aby potvrdil obsah krabic určených k odvozu z Washingtonu. Zeptala se jej proto, zda se v nich nachází dokumenty „potřebné buď pro osobní kancelář bývalého prezidenta, nebo položky spadající pod federální vládu“.
Harrison na dotaz reagoval v oficiálním dopise. Pokud by neodpověděl kladně, pracovníci GSA by dokumenty přepravit neměli. Nespadaly by totiž pod položky, které mají dle zákona povoleno převážet. Zveřejněná komunikace úřadu s Trumpovým týmem nepotvrzuje ani nevyvrací, zda byly tajné dokumenty poslány prostřednictvím služby GSA. Do Trumpova sídla se totiž mohly dostat i jinou cestou. Dle CNN ovšem ukazuje, že Trump nemůže zodpovědnost za jejich odvoz na tento úřad svalit.
