ZprávyVůdce německé opozice Friedrich Merz volá po úplném uzavření hranic pro migranty

Vůdce německé opozice Friedrich Merz volá po úplném uzavření hranic pro migranty

Vůdce konzervativní opoziční CDU Friedrich Merz, který si po únorových volbách myslí na kancléřské křeslo, slíbil rozsáhlé změny hraničních a azylových pravidel. Informuje o tom BBC, Politico.eu a další servery.

„Hned první den svého působení ve funkci kancléře dám pokyn ministerstvu vnitra, aby zavedlo trvalé kontroly na hranicích se všemi našimi sousedy a odmítlo všechny pokusy o nelegální vstup,“ uvedl Merz ve čtvrtečním projevu. Slíbil „zákaz vstupu“ pro osoby, které nemají platné cestovní doklady, včetně žadatelů o azyl.

Friedrich Merz v podstatě slíbil, že uzavře německé hranice pro všechny nelegální migranty, píše BBC. A to včetně těch, kteří mají právo na ochranu. Reaguje na vražedný útok v bavorském Aschaffenburgu, kde zemřeli dva lidé, dvouletý chlapec marockého původu a jednačtyřicetiletý muž. Několik dalších osob bylo zraněno.

„V těchto věcech nepřistoupím na žádný kompromis,“ cituje Merze server Politico.eu.

Ve čtvrtek měl před soudem stanout 28letý Afghánec, který byl obviněn z vraždy a těžkého ublížení na zdraví. Do Německa přicestoval v roce 2022 a podle bavorských úřadů zde spáchal už tři násilné činy. Minulý měsíc souhlasil s opuštěním Německa, ale stále se léčil na psychiatrii a žil v azylovém ubytování. Vyšetřující soudce rozhodne, zda má být vzat do vazby, nebo dočasně umístěn do psychiatrické léčebny.

Dosáhli jsme hranice, řekl Merz

Středeční útok v Aschaffenburgu je posledním z řady násilných a smrtelných útoků, na nichž se podíleli azylanti. Vražda přiměla kancléře Olafa Scholze i vůdce středopravicové opozice Merze k tvrdšímu tónu.

Scholz slíbil rychlou akci. Útok označil za „teroristický čin“, ačkoli policie zatím neřekla, že by se domnívali, že šlo o teroristický motiv.

Merz, jehož křesťanští demokraté vedou v průzkumech veřejného mínění před spolkovými volbami 23. února, odmítl, že by útoky v Mannheimu loni v květnu, Solingenu v srpnu a Magdeburgu minulý měsíc byly „novým normálem“.

„Vidíme před sebou trosky deseti let chybné azylové a přistěhovalecké politiky v Německu,“ řekl. „Dosáhli jsme hranice.“

Pod vedením jeho stranické kolegyně Angely Merkel přijalo Německo během evropské migrační krize v letech 2015-2016 více než milion uprchlíků.

Merz kritizoval azylová pravidla EU jako „jasně nefunkční“. Uvedl, že Německo by se nyní mělo řídit „národním právem“. Řekl také, že nastal čas výrazně zvýšit počet míst pro zadržení před deportací.

Německo již obnovilo kontroly na svých hranicích v rámci boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, které je podle schengenských pravidel EU bez hranic dočasně povoleno jako opatření „poslední záchrany“, nikoli však trvale.

Merzův slib uzavřít hranice pro nelegální vstup hned první den v berlínském kancléřství má trumpovský nádech. Jak kancléř Scholz, tak Merz vědomi toho, že krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která je ve volbách trvale na druhém místě, si z imigrace udělala zásadní volební téma.  Předsedkyně AfD Alice Weidel vyzvala, aby se příští týden v německém parlamentu hlasovalo o uzavření německých hranic a vracení nelegálních migrantů. „Teror s noži v Aschaffenburgu musí mít nyní důsledky,“ uvedla na sociálních sítích.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama