Ostrá kampaň před volbami do Evropského parlamentu zatím v Římě pořádně nezačala. Politické strany zřejmě šetří peníze i své členy a jediné, co viditelně připomíná volby, ve kterých Italové vyberou své europoslance, jsou polepy na zadních částech autobusů či na tramvajích. Podle politologů se však zájem ještě pravděpodobně zvýší, jak se bude hlasování blížit. Itálie volí 76 europoslanců, což je v EU třetí největší počet po Francii a Německu.
V Římě zatím nepanuje předvolební ruch, který většinou doprovází volby do národního parlamentu či městského zastupitelstva. Opoziční Demokratická strana oznámila, že kampaň mezi lidmi bude zatím vést hlavně o víkendech, a ani ostatní strany nejsou čilejší. Aby oslovily co nejvíce voličů, strany obvykle posílají své členy na městské trhy či další místa, kde se shromažďuje hodně lidí. Tento týden však v Římě politická agitace v ulicích byla takřka neviditelná. Volební mítinky největší strany pořádaly ve svých místních pobočkách, kam si ale většinou najdou cestu jen ti, kteří o své volbě už moc nepochybují.
To, že 8. a 9. června budou v Itálii volby, tak v italském hlavním městě připomínají nejvíce plochy na autobusech a tramvajích. Ze zadních částí věčně přeplněných římských autobusů se tak usmívají politici z prakticky celého volebního spektra – od premiérky Giorgii Meloniové po šéfy opozice Elly Schleinovou z Demokratické strany a Giuseppa Conteho z Hnutí pěti hvězd. Stručná volební poselství většinou doprovází výzva „napiš“. Na rozdíl od voleb do národního parlamentu, kde jsou zablokované kandidátky, totiž při hlasování do EP mohou udělovat Italové preferenční hlasy. A kandidáti jim připomínají, že tak mohou učinit napsáním jména či registrované přezdívky kandidáta na volební lístek.
Aby volby přiblížila prvovoličům, římská kancelář Evropského parlamentu uspořádala řadu debat mezi politickými lídry a mladými lidmi. Tento týden se studentům vyšších ročníků středních škol či nižší ročníků univerzit představili například šéf populistického Hnutí pěti hvězd Conte či bývalá eurokomisařka Emma Boninová, která kandiduje za liberální uskupení Spojené státy evropské, které prosazuje větší evropskou integraci. Někteří studenti své dotazy na politiky, které většinou znají jen z televizních obrazovek, četli a doháněla je lehká tréma.
Debat se však účastní lidé, kteří už většinou mají jistý zájem o politiku. Studenti oslovení ČTK před římskými středními školami většinou nevěděli, zda si během letního víkendu 8. a 9. června udělají čas, aby šli odevzdat svůj hlas. V předvolebním klání vnímají především souboj na dálku premiérky Meloniové, která vede kandidátky své strany Bratři Itálie v celé zemi, a šéfky opoziční Demokratické strany Schleinové, která kandiduje jen ve střední Itálii, kam spadá i Řím, a v ostrovním obvodu. „Chtěl bych, aby mi EU usnadnila odejít z této země,“ tvrdí Matteo, kterému bylo 18 let v dubnu a který plánuje svou budoucnost v zahraničí.
„Měli by nás nechat být,“ říká o Evropské unii taxikář Massimo. EU vnímá skrze snahy prosadit v Itálii větší konkurenci a otevřenější trhy. Proti těmto snahám taxikáři v celé Itálii stávkovali. Podobné výtky zaznívají i od provozovatelů placených plážích. Brusel už mnoho let tlačí Řím, aby na výhodné licence vypsal veřejné soutěže. K tomu se ale italské vlády, a to především ty s účastí pravicových stran, brání.
„Zatím nevidím, že by předvolební kampaň vyvolávala velké vášně,“ říká profesor na římské univerzitě LUISS a pařížské Sciences Po Marc Lazar, který pendluje mezi Itálií a Francií. Podle něj podobná situace panuje i ve Francii a řada evropských občanů stále vnímá Evropský parlament jako „instituci dost vzdálenou od jejich starostí“. Podle Lazara bude zajímavé, zda volební účast v Itálii klesne pod 50 procent. „To by bylo poprvé v historii voleb do EP v Itálii,“ poukázal vědec. Podle něj se však situace může změnit i pár dní před volbami, kdy strany zřejmě začnou ostřejší kampaň. Před pěti roky se tak například mobilizovali mladší voliči kvůli tématu ekologie.
Z novin by se mohlo zdát, že o výsledku voleb do EP v Itálii je už rozhodnuto. Málokdo pochybuje, že nejvíce hlasů dostane strana premiérky Meloniové Bratři Itálie (FdI). Druhá v pořadí by pak měla být Demokratická strana (PD). Dnešní průzkum zveřejněný deníkem Corriere della Sera ukazuje, že se nůžky mezi těmito dvěma stranami mírně sevřely. Sondáž, která je poslední před začátkem předvolebního moratoria, přisuzuje FdI 26,5 procenta preferencí a PD 22,5 procenta. Celá čtvrtina voličů se však rozhodne nejdříve týden před volbami, komu dá hlas, uvedl jeden z autorů ankety Nando Pagnoncelli. Mnoho skoků z jedné strany na druhou politického spektra ale nehrozí. V poměrném systému se většinou voliči rozhodují mezi podobně smýšlejícími stranami, dodává Pagnoncelli.
„Já bych k volbám šel,“ říká v jednom z baru na římské gay street rugbyový fanoušek Jonathan a přitaká mu zbytek skupinky jeho známých z |Britských ostrovů. Do italského hlavního města přicestovali na rugbyový turnaj Binghamův pohár, jehož cílem je podpora práv LGBT+ lidí v tomto sportu. Když se rozhodovalo v roce 2016 o setrvání Británie v EU, tak byli příliš mladí na to, aby hlasovali. A dnes s tím už podle svých slov nemohou nic udělat.