ZprávyVojenské operace Turecka na severu Sýrie mohou vést k povstání Islámského státu...

Vojenské operace Turecka na severu Sýrie mohou vést k povstání Islámského státu v regionu

Kurdské síly v severovýchodní Sýrii již možná neuhlídají uprchlické tábory a budou je muset opustit. V těchto táborech jsou drženi podezřelí členové radikální skupiny Islámský stát (IS). Pokud Turecko zahájí další vojenské operace, nebudou mít bezpečnostní síly dostatečné kapacity k uhlídání stanovišť. Informují o tom stanice BBC News a France 24.

Syrské demokratické síly (SDF) nebudou mít v případě nové vojenské operace Turecka kapacity pro uhlídání záchytných táborů na severovýchodě Sýrie. V těchto táborech se nacházejí také podezřelí členové radikální militantní skupiny IS. Televizi BBC to sdělil generál SDF Mazloum Abdi.

Turecké síly ve středu zaútočily na stovky cílů v regionu v reakci na bombový útok v Istanbulu, z něhož obvinilo kurdské separatistické síly sídlící v severní Sýrii. Při výbuchu zemřelo nejméně šest lidí, desítky dalších byly zraněny.

Stanice France 24 uvedla, že cílem jednoho z tureckých útoků se staly kurdské síly střežící tábor al-Hawl, v němž se nachází asi 50 000 lidí. „Turecká letadla zamířila na kurdské bezpečnostní síly uvnitř tábora pěti údery,“ prohlásil mluvčí SDF Farhad Shami.

SDF je aliance převážně kurdských milic podporovaná USA. Během nejtvrdších bojů proti IS v Sýrii spoléhal Washington právě na tyto kurdské síly. Ty mají nyní na starosti uprchlické tábory, v nichž jsou také zadržováni podezřelí bojovníci IS a jejich rodiny. Zodpovědnost za bombový útok v Istanbulu odmítají.

Generál uvedl, že letecké útoky tureckých sil zabily sedm členů bezpečnostních sil střežících tábor, přičemž uprchlo šest zadržených podezřelých. Bezpečnostní síly je nakonec dopadly.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu prohlásil, že letecké údery v Sýrii byly jen začátek. Bezpečnost hranice mezi Sýrií a Tureckem hodlá zabezpečit „bezpečnostním koridorem“.

Turecko podkope boj proti terorismu

Abdi ovšem varoval, že pozemní operace tureckých sil by vedla k chaosu a oživení teroristické skupiny IS. „Vedlo by to k druhé občanské válce v Sýrii. Naše protiteroristické operace by se zastavily,“ řekl Abdi. „Jako součást mezinárodní koalice jsme bojovali a porazili IS. To, co dělá Turecko, všechno podkope.“

Generál také varoval, že další útoky na tábory mohou přímo ovlivnit schopnost SDF udržet uprchlické tábory. „Naše síly by byly zaneprázdněny ochranou našich vlastních lidí a rodin. Nebyli bychom schopni tábory uhlídat,“ přiznal Abdi.

Abdi upozornil, že turecké údery mířily na civilní zařízení, elektrárny a zařízení pro těžbu ropy. Takové útoky mohou vést k masovému vysidlování a migraci. Obává se, že turecká armáda chce dobýt Kobani, oblast kontrolovanou Kurdy, která leží mezi Tureckem či tureckými milicemi.

Turecko provedlo od roku 2016 na severu Sýrie s podporou spojeneckých povstaleckých syrských skupin tři velké operace. Při té poslední v roce 2019 Turecko získalo území mezi městy Tal Abyad a Ras al-Ain. Moskva v regionu zprostředkovala příměří, na něhož dohlížely turecké a ruské jednotky.

Kurdské síly proto vyzvaly USA i Rusko, aby zastavily tureckou ofenzívu, která by mohla celý region destabilizovat. Spojené státy i Moskva nabádají Turecko ke zdrženlivosti.

Doporučujeme

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama