ZprávyVojenské operace Turecka na severu Sýrie mohou vést k povstání Islámského státu...

Vojenské operace Turecka na severu Sýrie mohou vést k povstání Islámského státu v regionu

Kurdské síly v severovýchodní Sýrii již možná neuhlídají uprchlické tábory a budou je muset opustit. V těchto táborech jsou drženi podezřelí členové radikální skupiny Islámský stát (IS). Pokud Turecko zahájí další vojenské operace, nebudou mít bezpečnostní síly dostatečné kapacity k uhlídání stanovišť. Informují o tom stanice BBC News a France 24.

Syrské demokratické síly (SDF) nebudou mít v případě nové vojenské operace Turecka kapacity pro uhlídání záchytných táborů na severovýchodě Sýrie. V těchto táborech se nacházejí také podezřelí členové radikální militantní skupiny IS. Televizi BBC to sdělil generál SDF Mazloum Abdi.

Turecké síly ve středu zaútočily na stovky cílů v regionu v reakci na bombový útok v Istanbulu, z něhož obvinilo kurdské separatistické síly sídlící v severní Sýrii. Při výbuchu zemřelo nejméně šest lidí, desítky dalších byly zraněny.

Stanice France 24 uvedla, že cílem jednoho z tureckých útoků se staly kurdské síly střežící tábor al-Hawl, v němž se nachází asi 50 000 lidí. „Turecká letadla zamířila na kurdské bezpečnostní síly uvnitř tábora pěti údery,“ prohlásil mluvčí SDF Farhad Shami.

SDF je aliance převážně kurdských milic podporovaná USA. Během nejtvrdších bojů proti IS v Sýrii spoléhal Washington právě na tyto kurdské síly. Ty mají nyní na starosti uprchlické tábory, v nichž jsou také zadržováni podezřelí bojovníci IS a jejich rodiny. Zodpovědnost za bombový útok v Istanbulu odmítají.

Generál uvedl, že letecké útoky tureckých sil zabily sedm členů bezpečnostních sil střežících tábor, přičemž uprchlo šest zadržených podezřelých. Bezpečnostní síly je nakonec dopadly.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu prohlásil, že letecké údery v Sýrii byly jen začátek. Bezpečnost hranice mezi Sýrií a Tureckem hodlá zabezpečit „bezpečnostním koridorem“.

Turecko podkope boj proti terorismu

Abdi ovšem varoval, že pozemní operace tureckých sil by vedla k chaosu a oživení teroristické skupiny IS. „Vedlo by to k druhé občanské válce v Sýrii. Naše protiteroristické operace by se zastavily,“ řekl Abdi. „Jako součást mezinárodní koalice jsme bojovali a porazili IS. To, co dělá Turecko, všechno podkope.“

Generál také varoval, že další útoky na tábory mohou přímo ovlivnit schopnost SDF udržet uprchlické tábory. „Naše síly by byly zaneprázdněny ochranou našich vlastních lidí a rodin. Nebyli bychom schopni tábory uhlídat,“ přiznal Abdi.

Abdi upozornil, že turecké údery mířily na civilní zařízení, elektrárny a zařízení pro těžbu ropy. Takové útoky mohou vést k masovému vysidlování a migraci. Obává se, že turecká armáda chce dobýt Kobani, oblast kontrolovanou Kurdy, která leží mezi Tureckem či tureckými milicemi.

Turecko provedlo od roku 2016 na severu Sýrie s podporou spojeneckých povstaleckých syrských skupin tři velké operace. Při té poslední v roce 2019 Turecko získalo území mezi městy Tal Abyad a Ras al-Ain. Moskva v regionu zprostředkovala příměří, na něhož dohlížely turecké a ruské jednotky.

Kurdské síly proto vyzvaly USA i Rusko, aby zastavily tureckou ofenzívu, která by mohla celý region destabilizovat. Spojené státy i Moskva nabádají Turecko ke zdrženlivosti.

Doporučujeme

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama