Ministři obrany členských států Severoatlantické aliance (NATO) dnes mají podle serveru Euronews v Bruselu jednat o navýšení dodávek vojenské pomoci Ukrajině uprostřed jejich prudkého poklesu. Jak upozornil web DW, aliance se chystá diskutovat také o programu protivzdušné obrany na východním křídle.
Ministři obrany zemí NATO budou kromě toho jednat i o zrušení omezení týkajících se nasazení vojenských letadel a dalšího vybavení k obraně východního křídla aliance na hranici s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou.
Secretary of War Pete Hegseth arrived in Brussels for the NATO Defense Ministers’ Security Meeting, stating, “Firepower — that’s what’s coming, and we expect it’s coming from NATO.”
— AF Post (@AFpost) October 15, 2025
“Our expectation today is that more countries donate even more, that they purchase even more, to… pic.twitter.com/S1BVxmrr1F
Nedávná série narušení vzdušného prostoru ruskými drony vzbudila obavy z toho, že Moskva testuje „obranné reflexy NATO“. Někteří evropští lídři ji obvinili z vedení hybridní války proti alianci a z podvratných akcí.
Podpora Ukrajiny klesá
Zatímco Evropa diskutuje o vlastní bezpečnosti na východě, západní vojenská podpora Ukrajiny se propadla o 43 procent oproti prvnímu pololetí, uvedl Kielský institut, jenž monitoruje obranu a finanční podporu Kyjeva.
Pokles pokračoval i po dohodě mezi Evropou a USA o zřízení fondu Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), do něhož evropské země odvádějí finance pro nákup amerických zbraní putujících na Ukrajinu.
Do fondu přispělo šest zemí celkem 2 miliardy dolarů, uvedl na konci září úřad ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Americké zbraně pro Ukrajinu nakupují Dánsko, Švédsko, Norsko a Nizozemsko a Itálie se Španělskem, které však zaostávají.
Vysoce postavený diplomat NATO pod podmínkou anonymity před středeční schůzkou v Bruselu upozornil, že pokud Ukrajina padne, vyjde nás obrana mnohem dráž.
Řada zemí, včetně Itálie, se potýká s ekonomickými problémy a vnitrostátním napětím. Veřejnost tak vládám vyčítá podporu Ukrajiny na úkor domácí ekonomiky.
Francie se odmítla na PURL podílet, domnívá se totiž, že by bylo lepší investovat prostředky do evropské než americké obrany.
Podle nejmenovaných zdrojů serveru Euronews si Ukrajina před středeční schůzkou klade za cíl povzbudit evropské země k podpoře amerického fondu. Chystá se poukázat na to, že „sdílení zátěže je pro NATO jednou ze základních otázek“.
Ukrajina si dále stanovila cíl přesvědčit již přispívající státy, aby zvýšily objem financí pro nákup amerických zbraní. Ukrajinští představitelé si podle zdrojů uvědomují citlivost tématu vzhledem k ekonomickým výzvám evropských států. Země však vojenskou pomoc potřebuje pro udržení frontové linie a ochranu kritické infrastruktury.
Obrana východního křídla
Ministři obrany NATO se navíc chystají jednat o chystané „dronové zdi“, která má posílit protivzdušnou obranu východního křídla. Systém by měl fungovat na bázi detekce a likvidace ruských dronů a jeho součástí mají být nízkonákladové technologie, například ty používané při obraně Ukrajiny. NATO se totiž při likvidaci levných autonomních letounů spoléhá na drahé rakety a stíhačky.
Plány na rozmístění protivzdušné obrany na východním křídle NATO zatím nepočítají s omezením zdrojů pro Ukrajinu. Nutnost posílit vlastní bezpečnost však odvedla pozornost od nedostatečné podpory země čelící skoro čtyři roky ruské agresi.
Součástí dronové zdi budou i stíhačky, které by neměly mít současná omezení v tom, kdy mohou nepřátelské prostředky sestřelovat.
