4.2 C
Czech
Středa 11. února 2026
Válka na UkrajiněVoda zatopila 600 km čtverečních, ve městě Nová Kachovka zemřelo pět lidí

Voda zatopila 600 km čtverečních, ve městě Nová Kachovka zemřelo pět lidí

Voda z protržené Kachovské přehrady zatopila asi 600 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti, uvedl dnes její šéf Oleksandr Prokudin. Jde o plochu o něco větší, než je rozloha Prahy. Osmašedesát procent ze zatopené oblasti je podle Prokudina na Ruskem okupovaném levém břehu řeky Dněpr. Ve městě Nová Kachovka zemřelo po zničení přehrady pět lidí. Podle agentury RIA Novosti o tom informoval Ruskem dosazený starosta okupovaného města. Prokudin rovněž uvedl, že ruské síly dnes ostřelovaly postižené město Cherson a přilehlé pobřežní oblasti. Při náletech přišel o život jeden člověk, několik dalších jich utrpělo zranění. Oblast přitom dnes navštívil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Reportér agentury Reuters v Chersonu uvedl, že slyšel dělostřeleckou palbu, nicméně žádné další detaily nedokázal upřesnit. I Rusko obvinilo ukrajinské jednotky z ostřelování, konkrétně záchranářů v Ruskem okupované části Chersonské oblasti.

Podle chersonské oblastní prokuratury ostřelovala ruská armáda několik míst, kde probíhaly evakuace. V Chersonu zemřel jeden civilista, nejméně šest dalších lidí na více místech utrpělo zranění, napsala agentura Ukrinform. Ukrajinské ministerstvo vnitra již předtím ve svém prohlášení zopakovalo obvinění, že Rusko nechalo na územích, které v Chersonské oblasti obsadilo, lidi napospas jejich osudu. „A nadále brání Ukrajině v záchraně toho nejcennějšího – lidských životů,“ dodalo ministerstvo.

Pokud jde o dopady zničení přehrady, podle Prokudina dosahovala dnes ráno hladina řeky v Chersonské oblasti průměrně 5,61 metru. „Pracujeme. Pomůžeme všem, kteří se dostali do problémů,“ uvedl Prokudin ve videonahrávce zabývající se záplavami, které způsobilo zničení Kachovské přehrady, která se nachází 60 kilometrů proti proudu od města Cherson.

„Navzdory obrovskému nebezpečí a stálému ruskému ostřelování evakuace ze zaplavených oblastí neustále pokračuje,“ dodal šéf Chersonské oblasti. Zaplavené území podle něj do dnešního rána opustilo téměř 2000 lidí.

Deník Ukrajinska pravda napsal, že lidé v záplavové zóně jsou vyčerpáni, ale jsou zásobováni vším potřebným. Mnoho obyvatel podle listu odmítá oblast opustit. List dále s odvoláním na vyjádření společnosti Ukrenerho uvedl, že hladina v protržené nádrži za poslední den klesla o téměř jeden metr a u města Nikopol momentálně dosahuje 13,05 metru.

Podle Volodymyra Litvinova, zástupce Beryslavi v Chersonské oblasti, existuje riziko rozšíření záplav i do dalšího vnitrozemí. Hladina vody se totiž zvýšila i na řece Inhulec, která je jedním z přítoků Dněpru. Jak Litvinov dodal, ohroženo je několik vesnic poblíž obce Kalynivske, která se nachází asi 35 kilometrů od Dněpru. „Kvůli zaplavení mostu není možné cestovat do vesnice Zapovit. Voda se přiblížila k obytným domům,“ uvedl na telegramu.

Podle Červeného kříže představují velké riziko pro civilisty i miny, která voda vyplavila a nyní je unáší dál. „V minulosti jsme věděli, kde se nebezpečí nachází, nyní to nevíme. Víme jen, že jsou někde po proudu,“ uvedl Erik Tollefsen z Mezinárodního výboru Červeného kříže. „S hrůzou sledujeme zprávy, které přicházejí,“ dodal s tím, že nevybuchlé miny mohou představovat i ve vodě riziko po dlouhé roky. Například dvě miny z druhé světové války nalezené v Dánsku byly po svém objevení v roce 2015 stále aktivní. Nyní se miny mohou nacházet v minových polích, mohly ale uváznout v říčním bahně, na polích, na zahradách či na silnicích ve velmi rozsáhlé oblasti.

Hráz obří Kachovské přehrady se protrhla v úterý ráno a od té doby voda zaplavila rozsáhlé území na dolním toku řeky Dněpr. Ukrajinské i Ruskem dosazené úřady v okupované části Chersonské oblasti přinutila k evakuaci stovek obyvatel. Kyjev a Moskva se ze zničení přehrady viní navzájem.

Reklama

Doporučujeme

Italská vláda se chystá podle médií schválit námořní blokádu pro migranty

Italská vláda dnes projedná nová opatření týkající se migrace. Vyplývá to z programu dnešního zasedání, který byl zveřejněn po 12:00 SEČ. Podle médií se chystá schválit i takzvanou námořní blokádu pro migranty. Balík má navíc upravit italské právo s ohledem na nový unijní migrační pakt, který začne platit v červnu. Námořní blokádu proti migrantům slibovali vládní politici během kampaně před parlamentními volbami v roce 2022.

Tropický cyklon Gezani si na Madagaskaru vyžádal nejméně devět mrtvých

Nejméně devět osob zahynulo na Madagaskaru, který dnes zasáhl tropický cyklon Gezani. Dvě desítky dalších lidí utrpěly zranění a téměř 1500 obyvatel z přístavního města Toamasina nechaly úřady preventivně evakuovat, informovala agentura Reuters.

KOMENTÁŘ: Jaký je váš investiční horizont? Google vydává kontroverzní dluhopisy na sto let

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, se odhodlala k husarskému kousku – emitovala nové dluhopisy se splatností 100 let. Firmy, které v minulosti zkoušely něco podobného, skončily v propadlišti dějin. Dopadne to s Googlem stejně?

Lavrov: Rusko neporuší limity smlouvy Nový START, pokud tak neučiní USA

Rusko neporuší limity smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START, která vypršela, pokud tak neučiní Spojené státy. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Platnost poslední smlouvy, která omezovala jaderné arzenály obou velmocí, disponující dohromady přibližně 85 procenty jaderných hlavic na světě, skončila 5. února.

Muskova xAI přišla během dvou dnů o dva spoluzakladatele

Společnost Elona Muska xAI opustil během dvou dnů druhý spoluzakladatel, výzkumník Jimmy Ba. Celkem v poslední době opustilo firmu několik spoluzakladatelů, a to před jejím vstupem na burzu a během vyšetřování v Evropě a Asii.

Při úderu ruského dronu na dům v Charkovské oblasti zahynuli muž a tři batolata

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na dnešek vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.

Buddhističtí mniši pochodovali za mír 3700 kilometrů

Skupina buddhistických mnichů v úterý po zhruba 3700 kilometrové cestě nazvané Pochod za mír dorazila pěšky do Washingtonu. Pouť, jež upoutala pozornost tisíců lidí napříč vyznáními a politickými ideologiemi, trvala patnáct týdnů. Samotné mnichy zájem překvapil.

Policie zadržela muže kvůli zmizení Nancy Guthrie

Policie v Arizoně zadržela muže k výslechu v souvislosti se zmizením Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Muže zastavili při silniční kontrole jižně od Tucsonu, úřady zatím nezveřejnily, kdo je a jakou roli mohl v případu hrát.

Ruský úřad omezí komunikační aplikaci Telegram, porušuje podle něj zákony

Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor omezí internetovou aplikaci Telegram. Podle něj tato komunikační platforma porušuje ruské zákony, informují média. Pavel Durov, v Rusku narozený zakladatel Telegramu, uvedl, že aplikace bude bez ohledu na nátlak ctít svobodu projevu a ochranu soukromí uživatelů.

Po masové střelbě v Kanadě je deset mrtvých včetně útočnice

V kanadském Tumbler Ridge v Britské Kolumbii zemřelo při hromadné střelbě deset lidí včetně podezřelé. Policie zasahovala u místní střední školy a také v jednom domě, část obětí našla uvnitř školy.

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama