Protext ČTKVladimír Pikora: Trh nemovitostí zamrzl, ceny už klesají

Vladimír Pikora: Trh nemovitostí zamrzl, ceny už klesají

Praha 21. prosince 2022 (PROTEXT) – V posledních letech jsme byli zvyklí, že ceny nemovitostí neustále rostou. Šlo o dokonalou investici – byla bezpečná, a přitom nabízela zhodnocení podobné jak u mnohých akcií. Poslední rok však přinesl změnu. Úrokové sazby vyskočily na nevídaných 7 % a trh nemovitostí zamrzl. Hypotéky se téměř přestaly prodávat a jejich objem meziročně poklesl o neuvěřitelných 80 %.

Oficiální data zatím nezohledňují poslední týdny, a proto zatím nevyznívají tak tragicky. Podle nových dat Českého statistického úřad poklesly například ceny nových bytů v Praze ve třetím kvartálu mezičtvrtletně jen o jedno procento a meziročně dokonce vzrostly o 13,7 %.

Jedná se však o statistiky za třetí kvartál, a navíc jde o Prahu, která je v kontextu České republiky specifická. Kdybychom se bavili o datech za čtvrtý kvartál, pravděpodobně bychom dostali čísla horší. Na tato data si ale musíme ještě počkat.

Realitní kanceláře ale už teď hlásí zamrznutí trhu. Nemovitostí se prodává výrazně méně než v minulosti a ceny padají. Potenciální kupci již vědí, že má smysl čekat na větší slevu, kterou nakonec také dostanou. Prodejci se v reakci na to snaží cenu zatraktivnit nějakým bonusem, aby nemuseli jít s cenou dolů. Někdo přidá navíc zdarma výbavu kuchyně, jiný zase parkovací místo nebo hned garáž. Tam, kde nic na přidání není, musí jít cena dolů. Největší propady cen přitom hlásí prodejci u starších panelových domů.

Co za tím stojí?

Růst cen nemovitostí byl globálním jevem, nebyl tedy ovlivněn tolik tím, co jsme dělali my, ale tím, co se dělo ve světě. Od USA, přes Švédsko až po Austrálii jsme všude v posledních deseti letech pozorovali výrazné zdražení. Centrální banky snížily své úrokové sazby k nule a například v eurozóně šly sazby až do záporných hodnot. Tento tisk peněz vedl k tomu, že si hypotéku bral kde kdo, čímž se zvyšovala poptávka a s ní i ceny nemovitostí.

To všechno vystřelilo ceny nemovitostí do tak nesmyslných hodnot, že se byty staly pro lidi nedostupné, a proto se v mnoha zemích uvažuje o fixaci cen nájemného či alespoň o jeho stropu. Ačkoliv se to na první pohled jeví jako rozumné řešení, není tomu tak. Cenové stropy a fixní ceny zpravidla vedou k nedostatku zboží a neoficiálnímu trhu. To kromě bytů platí i u jakéhokoliv jiného zboží.

Proč ceny klesají

Tím jsme popsali, proč ceny rostly. Teď nás ale zajímá, proč nyní naopak klesají. Je to jen zpětný chod spirály. Centrální banky se lekly vysoké inflace, ke které samy přispěly, a začaly zvyšovat úrokové sazby.

Při úrokové sazbě kolem sedmi procent přestává zaběhlý systém pronájmu dávat smysl. Proč by někdo investoval do nemovitosti, když mu ročně vynese méně než státní dluhopisy, u kterých není žádné riziko? Výsledkem mohou být jen dvě věci: buď pronajímatel zvýší nájemné, nebo se rozhodne nemovitost prodat. V případě zvýšení nájmu ale často nikoho nesežene. To platí jak pro nájemní byty, tak pro komerční nemovitosti.

To, že zdražily běžné životní náklady, vede k tomu, že si nájemník nemůže dovolit zaplatit vyšší nájemné. Pokud má ovšem majitel nemovitosti na danou nemovitost hypotéku, a platí narůstající úrokovou sazbu, jeho čistý výnos z nemovitosti klesá. Někdy dokonce musí hypotéku dotovat z jiných peněz. Tento majitel pak bude uvažovat o prodeji.

To samé ale platí i o lidech, kteří sice bydlí ve svém, ale hypotéku ještě nesplatili. Mnoho z nich šlo s hypotékou až na samou hranu finančních možností. Dokud byly inflace i úrokové sazby nízké, byli schopni to zvládat. Jakmile ale životní náklady rostou rychleji než mzdy, k čemuž se přidávají právě zvyšující se úrokové sazby, nemají už ani oni na splácení nemovitosti.

Mezi změnou úrokových sazeb a poklesem cen nemovitostí je velké zpoždění

Poslední data o cenách nemovitostí zatím nemohou plně zachytit stávající dění na trhu. Nejprve musí být ukončeny fixace hypoték. Pak teprve dolehne na majitele bytů úrokový šok, který mnohé z nich konečně donutí k akci. Zajímavá tak budou až data za první kvartál příštího roku, kde se nám již sečte skutečně vše.

Celý tento mechanismus zvýšení úrokových sazeb je pro mě argumentem, proč s inflací nebojovat více a nezvyšovat úrokové sazby na nová maxima. Otázkou je, jak moc nemovitosti ještě poklesnou. Už před delší dobou varovala Česká národní banka, že jsou ceny bytů nadhodnocené o 40 %. Teoreticky by tak ceny mohly oproti svému vrcholu poklesnout o tolik procent. Já se však domnívám, že až tak dramatické to nebude.

Bude záležet na typu nemovitosti a místě, kde se nachází. V Praze nemovitosti nejspíš nepoklesnou tak výrazně jako někde v malé obci. Celé to navíc bude dlouhodobý proces, kdy budou ceny klesat velmi pomalu. Zastávám názor, že většina cen nemovitostí nepoklesne o více jak 25 %. Někde to může být více, ale nebude to běžný jev.

Pokles cen není vítaný

Dramatický pokles cen nemovitostí není v ekonomice ničím vítaným. Nemovitosti jsou využívané jako zástavy. Propad jejich cen je tedy problémem pro věřitele, a v důsledku toho i pro celý finanční sektor. Bylo to ostatně i příčinou poslední globální finanční krize. Čekám, že pokud by ceny nemovitostí začaly výrazněji padat, centrální banka své úrokové sazby sníží, aby propad zastavila a tím krizi odvrátila. Myslím tedy, že můžeme očekávat skutečně jen rozumný pokles cen.

Problém s drahým nájemným se musí vyřešit jiným způsobem než poklesem ceny nemovitostí. Bezbolestně do rovnováhy nás vrátí jen stagnující ceny nemovitostí doplněné o reálný růst mezd.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG je jednička na trhu v zajištěných investičních a úvěrových produktech. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Spolupracuje s partnerskou advokátní kanceláří, která dohlíží na právní aspekty transakcí skupiny a v případě potřeby chrání zájmy investorů.

Provozuje portál Dluhopisomat.cz, nejlépe hodnocené dluhopisové tržiště v ČR, které poskytuje kompletní služby emitentům vydávajícím dluhopisy a informuje o bezpečnějších emisích investory. Dluhopisomat je součástí investiční skupiny CFG, která na českém finančním trhu funguje přes 10 let a patří v oblasti zajištěných investičních a úvěrových produktů k dominančním hráčům. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama