-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Věda a TechnikaVědci našli pod Antarktidou krajinu zamrzlou v čase

Vědci našli pod Antarktidou krajinu zamrzlou v čase

Pod vrstvami rozlehlé ledové pláně na Antarktidě objevili vědci zamrzlou starodávnou krajinu s říčními koryty. Světlo světa nespařila nejméně čtrnáct milionů let. Dobře zachovalý ledový štít chránil tohle prostranství před erozními vlivy ledovců. O tomto objevu napsal ScienceAlert.

Tým glaciologů vedených Stewartem Jamiesonem z britské Univerzity v Durhamu zkoumal s pomocí radarového mapování spodních vrstev pod ledem a satelitních snímků východoantartkický ledový příkrov.

Jedná se o jeden ze dvou velkých ledových příkrovů (alternativně řečeno také štítů) na Antarktidě a největší na naší planetě. Příkrov obsahuje tolik vody, že kdyby kompletně roztál, globální hladiny oceánů by vzrostly o 53,3 metru.

Tato masa ledu skutečně taje stále rychleji. Pokud se průměrná teplota atmosféry oteplí o dva stupně Celsia, do konce století zvedne světové hladiny oceánů téměř o půl metru, což je velkou komplikací pro řadu přímořských a ostrovních států.

Je ale velkou neznámou, jak daleko to může zajít. Vědci se proto snaží zmapovat spodní část toho příkrovu, aby poznali jeho vývoj v čase. „I Měsíci rozumíme lépe než východní Antarktidě,“ cituje web ScienceAlert polárního vědce Matta Kinga.

Tým zkoumal záznamy o minulosti příkrovu uložené v zemských rysech. „Jak jednotlivé příkrovy kolísají, mění krajinu, na níž spočívají a zanechají za sebou otisk prstu,“ vysvětlují vědci ve studii publikované v Nature Communications.

Svět pod světem

Ve vnitrozemí, asi 300 kilometrů od místa, kde se setkává ledový příkrov s mořem, našel tým pod zamrzlým povrchem prastarou krajinu. Jedná se o malou část obrovského kontinentu, experti ale označili tento nález za vzácný.

„Je opravdu vzácnost najít krajinu, kterou za sebou zanechaly podmínky v minulosti,“ píšou vědci v článku. Tato krajina se skládá ze tří říčních koryt dlouhých asi 40 kilometrů a spletité sítě skalních hřebenů a údolích.

Příkrov vznikl před asi 34 miliony lety a postupně měnil tloušťku i svůj rozsah v závislosti na měnících se podmínkách během různých geologických epoch. V posledních asi čtrnácti miliony letech však zůstal stabilní.

Tato krajina vznikla podle analýzy před více než čtrnácti miliony lety ještě před zaledněním Antarktidy. Terén vytvarovaly trhliny během rozpadu superkontinentu Godwana a krátce nato ji pokryl ledový štít, který ji chrání před erozními dopady pohybujících se ledovců.

Ledový příkrov sice od té doby neustoupil dostatečně daleko, aby tuto krajinu vystavil erozním dopadům, pokud však dojde k oteplení o tři až sedm stupňů jako před 14 až 34 miliony lety, než Antarktida zamrzla, ledová přikrývka opět ustoupí, upozornili odborníci.

Reklama

Doporučujeme

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama