Vědci jsou na stopě příčiny prudkého oteplení planety v letech 2023 a 2024, napsal deník The Guardian s odkazem na výzkum amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a dvou australských univerzit. Všimli si snižující se oblačnosti, která pomáhá odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.
Mraky odrážejí sluneční záření zpět do kosmu, jejich úbytek však způsobuje hromadění přebytečného tepla na Zemi. Experti analyzovali dvě sady satelitních dat – jedna se týkala oblačnosti a druhá změn v množství sluneční energie zdržované planetou.
Disappearing storm clouds are accelerating global warming, scientists warn. A NASA-led study finds shrinking cloud zones are letting in more solar radiation, contributing to record temperatures and marine heatwaves. https://t.co/sZH4IpRt4T
— Australian Associated Press (AAP) (@AAPNewswire) June 22, 2025
Ta nejreflexnější oblaka – tedy husté vrstvy mraků – se obvykle vyskytují ve vyšších zeměpisných šířkách blíže k pólům. V posledních 24 letech se tam podle výzkumu oblačnost každé desetiletí snížila o 1,5 až 3 procenta.
Příčinu máme hledat v globálním oteplování, které způsobuje změny v proudění větru, vysvětlil jeden z autorů studie Christian Jakob, profesor na Univerzitě Monash. Jak se větrné systémy posouvají blíže k pólům, stlačují mraky k sobě.
Tyto změny jsou podle něj v souladu s dlouhodobými prognózami počítačových modelů o důsledcích emisí oxidu uhličitého (CO2) uvolňovaného do atmosféry.
Mraky jako regulátor teploty
„Modely tyto změny předpověděly v hlavních větrných systémech, takže není takovým překvapením, že k tomuto posunu dochází,“ řekl.
Mraky jsou klíčové pro teplotní rovnováhu na naší planetě. Nejenže pomáhají odrážet sluneční záření zpět do kosmu, ale také umožňují planetě udržovat si potřebné teplo. Teplé noci jsou například často spojovány se zataženou oblohou.
Jakob nicméně upozornil, že hlavní úlohou oblačnosti je ochlazování planety. To znamená, že posun k menší oblačnosti by měl oteplující efekt.
„Mraky jsou klíčovou součástí energetické bilance Země,“ tvrdí profesor Matt England, přední klimatolog z Univerzity Nového Jižního Walesu, který se na výzkumu nepodílel. „Jakákoli změna v oblačnosti bude mít významný dopad na to, jak se antropogenní (lidská) změna klimatu projeví,“ dodal.
Úbytek oblačnosti by podle něj mohl vysvětlit rekordní oteplení planety v letech 2023 a 2024, které stále zůstává předmětem debat.