Vědce z Královské astronomické společnosti znepokojuje galaxie PBC J2333.9-2343. V jejím středu totiž číhá supermasivní černá díra, která „hledí“ přímo na nás. Není jasné, jak naši galaxii ovlivní. Nejde přitom o jedinou hrozbu skrytou v temnotách kosmu, píše New York Post.
„Začali jsme tuto galaxii studovat, neboť začala vykazovat zvláštní vlastnosti,“ uvedla ve své zprávě Královská astronomická společnost. Vědci původně považovali galaxii PBC J2333.9-2343 za rádiovou, napsal deník New York Post.
Jedná se o typ galaxií vyzařujících silné rádiové vlny. „Naší hypotézou bylo, že relativistický výtrysk její černé díry změnil svůj směr,“ řekla vědkyně Lorena Hernández-García. „Abychom tuto myšlenku potvrdili, museli jsme provést mnoho pozorování.“
Scientists discover supermassive black hole that now faces Earth https://t.co/4RZqyY508v pic.twitter.com/SKrSqBwfcl
— New York Post (@nypost) March 26, 2023
Experti překlasifikovali J2333.9-2343 na rádiovou galaxii s aktivním blazarem, tedy aktivním jádrem, jehož výtrysk plazmatu směřuje k Zemi. Blazarem se rozumí aktivní galaktické jádro, v jehož středu číhá obří černá díra.
Právě ta odborníky znepokojila. Zdá se totiž, že galaxie ve vzdálenosti 657 milionů světelných let a o průměru 4 milionů světelných let se otočila o 90 stupňů a svým středem je namířena přímo směrem k Zemi.
To však není jediná hrozba
Vědci si nejsou jisti tím, co mohlo vyvolat změnu směru u této galaxie 40krát větší než Mléčná dráha. Několik expertů se domnívá, že se srazila s jinou galaxií, což vedlo k posunu v jejím směru.
Jiní zase tvrdí, že k němu mohlo dojít v důsledku exploze aktivity v doposud „spícím“ galaktickém jádru. Zatím není ani jasné, jak nasměrování supermasivní černé díry ovlivní naši galaxii. Deník požádal Královskou astronomickou společnost o komentář.
Černé díry jsou nejstrašidelnějšími vesmírnými objekty. Gravitací lapí objekt a už nepustí. Jejich „útroby“ však věda zatím nechápe. Černé díry navíc v aktivní fázi vystřelují vysokoenergetické záření.
Kromě toho vědci objevili trojici potenciálně nebezpečných asteroidů. Dva z nich mají průměr asi jednoho kilometru, spadají tak do kategorie zabijáků planet. Obavy vyvolává hlavně planetka 2022 AP7 o průměru 1,5 kilometru. Její oběžná dráha se protíná se Zemí.
„Náš průzkum prohledává oblast uvnitř oběžných drah Země a Venuše a hledá asteroidy,“ sdělil Scott Sheppard v tiskové zprávě laboratoře NOIR. „Zatím jsme našli dvě blízkozemní planetky o průměru asi jednoho kilometru.“
