Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit „značný počet“ politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares dnes podle agentury EFE uvedl, že v pondělí venezuelské úřady propustily další tři španělské občany, celkem tak bylo od minulého týdne propuštěno osm španělských občanů, z nichž jeden se rozhodl zůstat ve Venezuele. Albares propuštění vězňů označil za velmi pozitivní krok a vyzval venezuelskou vládu, aby v tom pokračovala. Podle venezuelské nevládní organizace Foro Penal je ve Venezuele za mřížemi z politických důvodů stále drženo asi osm stovek lidí.
ACTUALIZACIÓN:
— Unidad Venezuela (@unidadvenezuela) January 13, 2026
Siendo las 9:10 pm del día 12 de enero de 2026, esta es la cifra actualizada de presos políticos liberados que tenemos confirmada.
Tienen que acelerar los procesos de excarcelaciones para que finalmente cese el sufrimiento de los presos políticos y sus… pic.twitter.com/Z96BCYCMZA
Albares také podle EFE ocenil „diskrétní“ práci, kterou v této věci dělá španělský expremiér José Luis Zapatero. Ten ale podle Albarese nejedná jménem španělské vlády, ani na její žádost, ale na žádost venezuelské opozice.
Předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez ve čtvrtek oznámil, že z vězení bude propuštěn „značný počet venezuelských a zahraničních státních příslušníků“. Dodal, že jde o gesto dobré vůle v zájmu mírového soužití. Opozice ale zatím potvrdila jen 73 propuštěných, jejichž seznam zveřejnila hlavní opoziční aliance Jednotná demokratická platforma, kterou vedou María Corina Machado a Edmundo González.
Ve Venezuele je nyní prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguez, sestra šéfa parlamentu, která se vedení země ujala z pozice viceprezidentky 5. ledna, tedy dva dny poté, co Spojené státy unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku. V USA jsou obviněni mimo jiné z narkoterorismu. Americká vláda neuznává Madurův prezidentský mandát vzešlý z předloňských voleb, které podle opozice vyhrál González, jenž pak před represemi uprchl do Španělska.
Americká vláda už v roce 2024 za nově zvoleného prezidenta Venezuely uznala Gonzáleze, nyní ale dala přednost pokračování autoritářského režimu. Důvodem je podle analytiků zřejmě snaha udržet tam stabilitu kvůli plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na těžbu ropy v zemi, která má největší zásoby této suroviny na světě. Rychlá změna režimu by také velmi pravděpodobně způsobila větší migrační vlnu.
Rodríguez, která byla dlouho přední představitelkou Madurova režimu, Washington tlačí k poslušnosti hrozbou vojenského zásahu podobnému tomu, který provedla americká armáda 3. ledna. Trump Rodríguez vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro. Podobně pohrozil i muži číslo dvě Madurova režimu, ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi.
