Ukrajinskou metropoli tento týden navštíví arcibiskup Paul Gallagher, který má ve Vatikánu funkci odpovídající ministrovi zahraničí. Do Kyjeva by měl dorazit ve středu a v pátek se tam má setkat se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou. Informovala o tom dnes agentura AP. Gallagherova cesta se měla uskutečnit už před Velikonocemi, ale arcibiskup tehdy onemocněl covidem-19.
Podle AP se Vatikán touto návštěvou snaží vyhovět ukrajinskému vedení a zároveň udržet otevřené dveře k dialogu s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či kyjevský starosta Vitalij Kličko totiž už před mnoha týdny pozvali k návštěvě Ukrajiny i papeže Františka. Ten zprvu uvedl, že tuto možnost zvažuje. Minulý měsíc ale řekl, že na Ukrajinu nepojede. „K čemu by bylo, kdyby papež jel do Kyjeva a válka by následující den pokračovala?“ řekl tehdy argentinskému deníku La Nación.
Začátkem května papež uvedl, že do Kyjeva nepojede, protože nejdřív se chce setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru s deníkem Corriere della Sera také řekl, že už v březnu pověřil kardinála Pietra Parolina, aby nabídl Putinovi schůzku s hlavou katolické církve, ale zatím nedostal odpověď. Ve snaze dojednat konec války zvažoval papež i setkání s moskevským patriarchou Kirillem, který má blízko k Putinovi. Lídr ruské pravoslavné církve ruskou invazi na Ukrajině podporuje a papež po telefonátu s ním nakonec schůzku zrušil.
Válku na Ukrajině, která začala 24. února, papež opakovaně odsoudil a stále vyzývá k jejímu zastavení a k mírovým jednáním. Už den po začátku ruské invaze v neobvyklém kroku navštívil ruskou ambasádu v Římě a telefonoval si s prezidentem Zelenským. Papež se také několikrát setkal s ukrajinskými uprchlíky, například minulý týden krátce mluvil s manželkami ukrajinských vojáků, kteří bojovali v Mariupolu.
Papež nicméně kritizuje posílání zbraní na Ukrajinu, stejně jako do ostatních zemí ozbrojených konfliktů. „Skutečnou odpovědí není více zbraní, více sankcí, více politických a vojenských aliancí, ale jiný přístup k vládnutí světu,“ řekl už v březnu papež. „Styděl jsem se, když jsem četl, že skupina států se zavázala vydávat dvě procenta HDP na nákup zbraní v reakci na to, co se nyní děje. To je šílenství,“ uvedla před dvěma měsíci také hlava katolické církve.
Gallagher minulý týden televizi RAI řekl, že „Ukrajina má právo na obranu a potřebuje kvůli tomu zbraně“. Dodal nicméně, že v tomto směru je potřeba „opatrnost“, protože „čelíme nebezpečné válce, která může mít jaderný rozměr“. Minulý týden rovněž kardinál Parolin, jehož funkce ve Vatikánu bývá někdy přirovnávána k předsedovi vlády, označil za morálně ospravedlnitelné dodávat na Ukrajinu zbraně pro její obranu. Dodal ale, že se to musí dít v „přiměřeném rámci“, aby to nepřineslo větší škodu než samotná agrese.
