menu

22.4 C
Czech
Sobota 14. června 2025

Dva mrtví a 57 zraněných po nočních ruských úderech na Charkov

Nejméně dva lidé zahynuli a 57 dalších bylo v noci na dnešek zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov, informovala agentura Reuters s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města. Stalo se tak den poté, co podobné ruské útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi. Rusko se k dnešnímu útoku bezprostředně nevyjádřilo.

Válku na Ukrajině pocítíme všichni, ale jinak, než si myslíme

Reklama

Kanárské ostrovy vydaly varování před požáry. Chystají se tam miliony turistů

Kanárské ostrovy jsou s blížícím se létem léta opět pod tlakem – hrozí lesní požáry a další příval turistů. Oblíbená destinace zůstává na vrcholu zájmu cestovatelů, zároveň ale čelí zvýšenému riziku požárů. Místní úřady proto vyhlásily preventivní stav pohotovosti.

Válka na Ukrajině má zničující dopady na lidské životy. Místní obyvatele bezprostředně ohrožuje kulkami, bombami a dělostřeleckými granáty, pocítíme ji ale my všichni prostřednictvím nárůstu emisí oxidu uhličitého (CO2). Ty produkuje jak samotný konflikt, tak jeho vedlejší efekty, jako je odklonění letecké dopravy. Válka může oteplování urychlit významně, vyplývá z článku na webu The Conversation.

Zničená infrastruktura, vojenské operace s využitím obrněné techniky, požáry, úniky nebezpečných chemikálií a paliva, úhyn ohrožených druhů zvěře či rostlin. Válka na Ukrajině je jednou obrovskou ekologickou katastrofou se zničujícími dopady na ekosystémy a globální klima. Podle jedné studie z roku 2024 vedla k emisím odpovídajícím 175 milionům tun CO2, což je ekvivalent ročních emisí Nizozemska.

Kromě navýšení humanitární pomoci dopravované letecky válka odklonila komerční leteckou dopravu. Nová studie popsaná na webu The Conversation a zveřejněná v odborném časopisu ScienceDirect analyzovala dálkové lety mezi Evropou a Asií a zjistila, že některé z nich produkují až o 40 procent více emisí CO2 než před válkou. Hlavním důvodem je uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou a omezení letů nad Ruskem a Běloruskem. Aerolinky musely přesměrovat lety, aby se těmto oblastem vyhnuly. Lety jsou tedy delší a spotřebují více paliva.

Letecká doprava zodpovídá za 2,5 procenta globálních emisí CO2 a podle údajů z roku 2018 jenom v Evropské unii (EU) činila tato hodnota 14,4 procenta emisí. Výsledky výzkumu jsou proto alarmující

Rostou emise i náklady

Nejhůře jsou na tom finské aerolinky Finnair. Při pravidelném letu z Helsinek do Tokia musí letadlo nyní urazit o 3131 kilometrů více než před válkou. To prodlužuje dobu letu až o 3,5 hodiny. Každý let tak spotřebuje o 23 až 28,5 tuny paliva více než dříve. Výsledkem je dodatečných 72 až 90 tun CO2 vypuštěného do atmosféry při každém letu. Emise letecké společnosti vzrostly o 40 procent, stejně tak jako náklady.

Aerolinky kvůli omezením v důsledku války pociťují rostoucí provozní náklady o 19 až 39 procent v závislosti na konkrétní trase. Uzavřený vzdušný prostor nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem představuje největší omezení leteckého provozu od studené války. Celková rozloha nepřístupné oblasti činí 18 milionů kilometrů čtverečních. Zapomínat nesmíme ani na další hotspoty konfliktů. Pro mnoho aerolinek je nepřístupný vzdušný prostor na Blízkém východě – jde o Sýrii, Jemen nebo Irák.

V porovnání s rokem 2022 mohou podle studie narůst emise CO2 v roce 2025 z letecké dopravy až o 29 procent. Odborníci přitom zdůrazňují, že to pocítíme všichni. „Není to jen letecký průmysl, kdo nese tyto náklady. Neseme je všichni v podobě rostoucích teplot a měnícího se klimatu,“ uvedla profesorka Viktoriia Ivannikova z Dublin City University.

Řešení existují

Co s tím? Modernější letadla mají nižší spotřebu paliva a tedy i emise. S pomocí pokročilých navigačních systémů lze rovněž upravit trasy letů tak, aby se spotřeba s emisemi snížila. Co se udržitelných leteckých paliv týče, tam zatím není potenciál k rozšířenému využití. Není jich dostatek a jsou příliš drahá.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Lesy v indickém Gudžarátu ustupují urbanizaci

V indickém státě Gudžarát ubylo za posledních šest let 17 procent lesních ploch – stromový porost se zmenšil z 8 034 km² (v letech 2015–2016) na 6 632 km² (v období 2021–2022). Tento vývoj kontrastuje s ostatními silně industrializovanými indickými státy, kde vegetace naopak výrazně přibyla.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Írán dnes vyslal novou vlnu raket na Izrael a pohrozil útokem na americké základny

Írán dnes brzy ráno odpálil další vlnu raket na Izrael, čímž pokračuje ve válečném střetu, který vypukl po páteční izraelské ofenzivě proti íránským cílům. Podle agentur zasáhly rakety i oblasti poblíž Tel Avivu a Jeruzaléma. Zároveň nejmenovaný íránský vojenský činitel agentuře Fars sdělil, že údery se mohou rozšířit i na americké základny v regionu. Írán podle něj v útocích hodlá pokračovat i v dalších dnech.

Írán odpověděl na izraelské útoky. Rakety zasáhly Tel Aviv i Jeruzalém

V noci na sobotu dopadly na Izrael desítky raket z Íránu. Výbuchy otřásly Tel Avivem i Jeruzalémem a obyvatelé se v panice schovávali do krytů. Írán tak reagoval na rozsáhlé izraelské údery na svém území, které zasáhly přes sto cílů včetně jaderného zařízení Natanz.

Írán odpálil na Izrael asi 150 raket, podle Teheránu šlo o reakci na útoky

Írán dnes večer odpálil na Izrael přibližně 150 raket, uvedla izraelská média s odkazem na armádu. Po celém Izraeli zněly sirény, záchranáři hlásí zraněné. Podle íránské agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později agentury uvedly, že z Íránu byla vypuštěna druhá a poté také třetí vlna střel. Na jejich zneškodňování se podle zdrojů serveru Axios spolu s Izraelci podílely Spojené státy.

Německý kancléř Merz vyzval Írán a Izrael, aby zabránily další eskalaci

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyzval Írán a Izrael, aby zabránily eskalaci, která by mohla ohrozit stabilitu celého regionu. V prohlášení pro tisk zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Izrael v noci na dnešek podnikl rozsáhlý útok proti Íránu, který podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil na cíle související s íránským jaderným programem a programem vývoje balistických raket. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že íránský jaderný program představuje ohrožení pro celý blízkovýchodní region.

Rozvojový svět už není rozvojový, varuje Světová banka

Růst globální ekonomiky bude v letošním roce nejpomalejší od finanční krize v roce 2008, uvedla Světová banka v nové zprávě. Důvodem je obchodní napětí a politická nejistota. Ekonomika by se ale mohla zotavit rychle, pokud se státy zaměří na deeskalaci.

Evropské akcie po izraelskému útoku na Írán kvůli nervozitě oslabují

Evropské akcie zahájily dnešní obchodování poklesem, investory znepokojila zpráva o izraelském útoku na Írán. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ ztrácel téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 545 bodů.
Reklama

DOPORUČUJEME

Lesy v indickém Gudžarátu ustupují urbanizaci

V indickém státě Gudžarát ubylo za posledních šest let 17 procent lesních ploch – stromový porost se zmenšil z 8 034 km² (v letech 2015–2016) na 6 632 km² (v období 2021–2022). Tento vývoj kontrastuje s ostatními silně industrializovanými indickými státy, kde vegetace naopak výrazně přibyla.

Londýn má přes 2 000 elektrobusů. Město cílí na čistší vzduch i moderní dopravu

Více než dva tisíce elektrobusů v londýnských ulicích není jen číslo do statistik. Je to jasný důkaz, že město bere ekologii vážně. A že budoucnost dopravy může vypadat úplně jinak, než jsme byli zvyklí.

Kanárské ostrovy vydaly varování před požáry. Chystají se tam miliony turistů

Kanárské ostrovy jsou s blížícím se létem léta opět pod tlakem – hrozí lesní požáry a další příval turistů. Oblíbená destinace zůstává na vrcholu zájmu cestovatelů, zároveň ale čelí zvýšenému riziku požárů. Místní úřady proto vyhlásily preventivní stav pohotovosti.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Írán dnes vyslal novou vlnu raket na Izrael a pohrozil útokem na americké základny

Írán dnes brzy ráno odpálil další vlnu raket na Izrael, čímž pokračuje ve válečném střetu, který vypukl po páteční izraelské ofenzivě proti íránským cílům. Podle agentur zasáhly rakety i oblasti poblíž Tel Avivu a Jeruzaléma. Zároveň nejmenovaný íránský vojenský činitel agentuře Fars sdělil, že údery se mohou rozšířit i na americké základny v regionu. Írán podle něj v útocích hodlá pokračovat i v dalších dnech.

Írán odpověděl na izraelské útoky. Rakety zasáhly Tel Aviv i Jeruzalém

V noci na sobotu dopadly na Izrael desítky raket z Íránu. Výbuchy otřásly Tel Avivem i Jeruzalémem a obyvatelé se v panice schovávali do krytů. Írán tak reagoval na rozsáhlé izraelské údery na svém území, které zasáhly přes sto cílů včetně jaderného zařízení Natanz.

Írán odpálil na Izrael asi 150 raket, podle Teheránu šlo o reakci na útoky

Írán dnes večer odpálil na Izrael přibližně 150 raket, uvedla izraelská média s odkazem na armádu. Po celém Izraeli zněly sirény, záchranáři hlásí zraněné. Podle íránské agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok Izraele. O něco později agentury uvedly, že z Íránu byla vypuštěna druhá a poté také třetí vlna střel. Na jejich zneškodňování se podle zdrojů serveru Axios spolu s Izraelci podílely Spojené státy.

Lesy v indickém Gudžarátu ustupují urbanizaci

V indickém státě Gudžarát ubylo za posledních šest let 17 procent lesních ploch – stromový porost se zmenšil z 8 034 km² (v letech 2015–2016) na 6 632 km² (v období 2021–2022). Tento vývoj kontrastuje s ostatními silně industrializovanými indickými státy, kde vegetace naopak výrazně přibyla.

Německý kancléř Merz vyzval Írán a Izrael, aby zabránily další eskalaci

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyzval Írán a Izrael, aby zabránily eskalaci, která by mohla ohrozit stabilitu celého regionu. V prohlášení pro tisk zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Izrael v noci na dnešek podnikl rozsáhlý útok proti Íránu, který podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil na cíle související s íránským jaderným programem a programem vývoje balistických raket. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že íránský jaderný program představuje ohrožení pro celý blízkovýchodní region.

Rozvojový svět už není rozvojový, varuje Světová banka

Růst globální ekonomiky bude v letošním roce nejpomalejší od finanční krize v roce 2008, uvedla Světová banka v nové zprávě. Důvodem je obchodní napětí a politická nejistota. Ekonomika by se ale mohla zotavit rychle, pokud se státy zaměří na deeskalaci.

Evropské akcie po izraelskému útoku na Írán kvůli nervozitě oslabují

Evropské akcie zahájily dnešní obchodování poklesem, investory znepokojila zpráva o izraelském útoku na Írán. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ ztrácel téměř jedno procento a pohyboval se v blízkosti 545 bodů.

Nasazení národní gardy v Los Angeles může pokračovat, rozhodl odvolací soud

Nasazení kalifornské Národní gardy v Los Angeles kvůli protestům proti raziím Imigrační a celní správy (ICE) může prozatím pokračovat, rozhodl ve čtvrtek večer odvolací soud. Učinil tak po vynesení verdiktu okresního soudce Charlese Breyera, že armáda patří na bojiště a ne do amerických měst a Bílý dům neměl na její povolání právo.

Izraelci se připravují na odvetu Íránu, z obchodů mizí jídlo a voda

Izraelci se připravují na íránskou odvetu za noční izraelský útok. Ze supermarketů mizí voda a jídlo, nemocnice propouští pacienty, kteří nevyžadují okamžitou péči, píše server BBC. Několik hodin byla v platnosti instrukce, aby se civilisté drželi v blízkosti krytů.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás