Ruské ministerstvo obrany ve středu poprvé přišlo s informací o počtu padlých vojáků na Ukrajině a Rusové, kteří se dlouho vyhýbali politice, se nyní vyrovnávají se skutečností, že jejich země je zapojená do krvavého konfliktu. Napříč Ruskem se šíří povědomí o válce, ovšem zdá se, že značná část obyvatel ji bere jako něco nevyhnutelného, píší zpravodajové deníku The New York Times (NYT).
Den předtím, než ruská armáda spustila invazi na Ukrajinu, zavolal tankista Razil Malikov své rodině a řekl jim, že brzy bude zase doma. Cvičení jeho jednotky na Krymu se prý blížilo ke konci. Od 24. února od něj už příbuzní nedostali žádné zprávy. „Neměl tušení, že by ho mohli poslat na Ukrajinu,“ řekl jeho bratr Rašid, když situaci líčil po telefonu z regionu Baškortostán v centrálním Rusku. „Všichni jsou v šoku,“ dodal.
Rusové, kteří se dlouho vyhýbali kontaktu s politikou, si v těchto dnech uvědomují, že jejich země bojuje v krvavém konfliktu, přestože Kreml stupňuje agresivitu své snahy utvářet obrázek o dění na Ukrajině. Jeho postupné omezování svobod se v poslední době změnilo ve smršť represí, která tlačí poslední zbytky svobodných médií na pokraj vyhynutí. Zákonodárci tento týden navrhli 15 let vězení pro ty, kdo by publikovali „nepravdy“ o válce, a kolují zvěsti o přípravě uzavření ruských hranic nebo vyhlášení stanného práva. Ministerstvo školství na dnešek naplánovalo přednášku pro žáky po celém Rusku, v níž hodlalo válku proti Ukrajině vykreslovat jako „osvoboditelskou misi“.
Regionální pobočka Výboru matek ruských vojáků mezitím v Moskvě od minulého čtvrtka přijímá 2000 telefonátů denně. „První otázkou rodičů je: Co se stalo s mým dítětem? Je naživu?“ řekl vysoce postavený činitel organizace Alexandr Latynin.
Ukrajina ve snaze využít obav ruských rodin hlasitě informuje o tom, že mnozí mladí ruští vojáci umírají nebo padají do zajetí, což ruská armáda nepřipouštěla až do neděle. Ukrajinské vládní orgány i jednotlivci zveřejňují videa dezorientovaných ruských zajatců, kteří říkají, že až do spuštění invaze netušili, že by mohli být součástí takové operace. Videa i fotografie pak zachycují těla ruských vojáků ležící na ulicích nebo na polích.
Tyto záběry se dostávají i k některým Rusům. Jevgenija Ivanovová řekla, že v jednom z videí spatřila svého kamaráda Viktora Goluběva. Ten do kamery říká, že „cítí vinu za své špatné činy“ na ukrajinském území, a vyzývá ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „nalezl kompromis a vyhnul se válce“.
Pro některé Rusy jsou ztráty na životech samy o sobě důvodem, proč se postavit proti válce. Aktivistická skupina OVD-Info, která monitoruje zásahy proti demonstracím v Rusku, napočítala nejméně 7359 zatčených během sedmi dní protestů v různých městech. A nesouhlas dál vyjadřují i ruské elity. „Neztotožňuji se s představiteli státu, kteří podporují válku,“ řekla v neděli nezávislé televizi Dožď ruská senátorka Ljudmila Narusovová. „Myslím, že oni sami nevědí, co dělají. Bezmyšlenkovitě plní rozkazy,“ dodala.
Rada pro mezinárodní vztahy, což je vládou financovaný výzkumný ústav, zase publikovala článek prominentního odborníka, který válku popisuje jako strategický debakl. Autor Ivan Timofejev mimo jiné uvedl, že ukrajinská společnost teď bude „několik desetiletí vnímat Rusko jako nepřítele“.
Nic však nenasvědčovalo tomu, že by tyto projevy nesouhlasu měly vliv na tažení Putinových vojsk na Ukrajině, které jen nabíralo na intenzitě. Vláda zároveň avizovala, že přitvrdí postup proti kritikům války, včetně těch, kdo by ji označovali za válku a nikoli za „zvláštní vojenskou operaci“, jak to dělá Kreml. Někteří se obávají, že Putin by mohl zajít ještě dál a potlačovat disent s takovou silou, jakou Rusko nezažilo od sovětských časů. Podle jedné akademičky, která Putina dlouhodobě pozoruje, je „více než logické“ očekávat nastolení stanného práva a z něj vyplývající uzavření hranic i svobodného internetu. Takové spekulace přivádí rostoucí počet Rusů k rozhodnutí opustit vlast.
Zároveň přicházejí důkazy, že ačkoli válka mnohé Rusy zaskočila, významná část z nich ji přijímá jako nevyhnutelnost nebo jako něco, k čemu Rusko donutila agresivní Severoatlantická aliance. Ekonomická krize vyvolaná tvrdými sankcemi Západu tento dojem u některých jen podpořila. Jeden mladý pár, který ve středu čekal ve frontě u bankomatu v moskevském nákupním centru, řekl, že je proti válce. Také ale má za to, že způsob, jakým je Rusko trestáno, je rovněž nespravedlivý, neboť i Spojené státy v posledních desetiletích vedly války, ovšem tvrdým sankcím nečelily.
„Stejně, jako můžete kritizovat (ruskou) vládu, můžete kritizovat i západní země,“ řekl 25letý Maxim Filatov, který vede podnik, kde se kouří vodní dýmky.
Výbor matek vojáků se rozhodl válku podporovat, řekl Latynin, přestože organizace je přímým svědkem tragédií, které přináší. V rozhovoru navazoval na slova Putina, který minulý týden svou „zvláštní vojenskou operaci“ prezentoval jako „sebeobranu“. „Chápeme, že žádný ozbrojený konflikt se neobejde bez obětí. Ale tohle byl nutný krok, protože takhle to dál jít nemohlo,“ řekl Latynin.