Inflace v Turecku se vyšplhala nad 83 procent, což je 24leté maximum. Největší nárůst cen zaznamenaly doprava, bydlení, ale i potraviny. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.
Nezávislí odborníci z Inflation Research Group odhadují, že roční míra inflace ve skutečnosti činí 186 procent.
JUST IN 🚨 Turkey’s inflation rate climbs to 83.45%: official data https://t.co/IDQV8bw14c
— Insider Paper (@TheInsiderPaper) October 3, 2022
V loňském roce turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přistoupil k neortodoxnímu kroku a snížil úrokové sazby ve snaze podpořit ekonomiku. Většina centrálních bank v boji proti inflaci úrokové sazby zvyšuje, poznamenává BBC.
Nejvýraznější meziroční nárůst cen zaznamenal sektor dopravy, a to o více než 117 procent, následovaný potravinami a nealkoholickými nápoji o 93 procent. Pro srovnání, v Česku je momentálně inflace zhruba na sedmnácti procentech.
Erdogan označil úrokové sazby za „matku a otce všeho zla“ a jeho hospodářská politika zahrnuje intervence na devizových trzích.
Loňské snížení úrokových sazeb z devatenácti na čtrnáct procent vedlo k poklesu hodnoty turecké liry, což znamená, že pro zemi je dovoz zboží ze zahraničí dražší. Lira se mezitím dostala na nové rekordní minimum 18,56 vůči americkému dolaru.
Americký bankovní gigant JP Morgan uvedl, že turecká inflace zůstane v „abnormálně vysokém pásmu, dokud se politika nestane ortodoxní“.
„Společně vybudujeme století Turecka, doufejme, že překonáním problému inflace,“ řekl Erdogan v pondělním televizním projevu.
Nejvyšší za sedmdesát let
Podle bývalého hlavního ekonoma turecké centrální banky Hakana Kary je rekordně vysoká inflace nejprudším nárůstem od druhé světové války.
Vysoká inflace a hospodářská krize jsou hlavním problémem, kterému Erdoganova vládnoucí strana čelí. Snaží se zajistit si další funkční období ve volbách v příštím roce.
Ceny po celém světě rychle rostou v důsledku faktorů, jako je nedostatek dodávek související s covidem a válka na Ukrajině, která zvýšila ceny energií a potravin.
Banka Goldman Sachs podle Reuters uvedla, že nyní očekává, že centrální banka bude každý měsíc až do konce roku snižovat svou základní úrokovou sazbu o 100 bazických bodů.
V posledních dvou měsících banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 12 procent. Tím šla proti globálnímu cyklu zpřísňování navzdory trvalému růstu inflace, prudkému růstu cen energií a zpožděnému efektu poklesu liry.
Loňské snížení sazeb vyvolalo měnovou krizi, která v roce 2021 smazala 44 procent hodnoty liry vůči dolaru. Letos oslabila o zhruba 29 procent na nová historická minima.
Průzkum agentury Reuters z minulého týdne ukázal, že roční inflace by měla do konce roku 2022 klesnout na 72 procent.
