Protext ČTKV sídle České národní banky se uskutečnila diskuse o kybernetických rizicích

V sídle České národní banky se uskutečnila diskuse o kybernetických rizicích

Praha 22. června 2024 (PROTEXT) – Ivan Bartoš, Lukáš Kintr a profesor Michal Pěchouček diskutovali o kybernetických rizicích v sídle České národní banky. Součástí večera bylo také slavnostní vyhlášení 22. ročníku soutěže Zlatá koruna.

Pokud je 19. století nazýváno stoletím páry, 20. stoletím internetu, pak 21. bude stoletím AI /umělé inteligence. „Možná je toto srovnání trochu nadnesené, ale možná také ne. Minulý rok byl ale pro vývoj umělé inteligence jednoznačně přelomový. V něm se ukázalo, že demokratizace AI přináší kromě pozitivních aspektů i celou řadu rizik. Tím nejpalčivějším je výrazný nárůst kybernetických útoků, na který vlády a regulační orgány na celém světě reagují zaváděním nových zákonů a regulací. To je téma, které z našeho pohledu významně zasahuje do vývoje ve finančním sektoru, proto jsme se mu rozhodli věnovat i na letošním udílení cen diskusí na téma Kyber(ne)bezpečnost s podtitulem AI – rok poté,“ říká ředitel a zakladatel projektu finančního a ekonomického vzdělávání Zlatá koruna Pavel Doležal.

Diskuse na téma Kybernetická rizika se zúčastnil místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš, ředitel NÚKIB Lukáš Kintr, ředitel Centra AI (AIC) na Fakultě elektrotechnické ČVUT profesor Michal Pěchouček, generální ředitel VISA Marcel Gajdoš, prorektor VŠE Pavel Hnát, partner a AI Institute Leader Deloitte CE Jan Hejtmánek a COO Komerční banky Jitka Haubová.

Záznam živého přenosu diskuse je možné shlédnout na

https://www.youtube.com/watch?v=IwzfLGB7LsU

Záštitu nad projektem Zlatá koruna i letos přijal guvernér ČNB Aleš Michl a ministr financí Zbyněk Stanjura. „Ministerstvo financí podporuje každý seriózní projekt, který je zaměřen na popularizaci tématu finanční gramotnosti. Do tohoto výčtu patří samozřejmě i Zlatá koruna a moc děkuji všem, kteří jeho prostřednictvím již dlouhá léta zvyšují povědomí českých občanů o světě financí,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

V rámci diskuse byl představen exkluzivní výzkum Zlaté koruny, který na téma Kyberbezpečnosti připravila výzkumná agentura Ipsos. „Z výzkumu vyplývá, že necelé třetině populace se stala nějaká podoba kybernetického útoku. Více než pětina z nich přišla o finanční prostředky,“ uvádí Michal Straka, Product & Business Development Director Ipsos. „Kyberbezpečnost je v posledních letech mediálně silně rostoucím tématem. Nejvíce prostoru je mu věnováno v online mediích a na sociálních sítích, kde diskusím na tato témata dominuje síť X (dříve Twitter). V posledním roce se mu věnuje i stále více podcastů. Nejsledovanější oblastí je ochrana firemních dat v závěsu s tématy ochrany osobních údajů a finančních prostředků,“ říká k tématu diskuse Marek Steiger, Brand Manager partnerské společnosti Mediaboard. Další závěry z výzkumu najdete na webu Zlaté koruny.

Závěrečná část večera byla věnována již tradičnímu vyhlášení výsledků 22. ročníku Zlaté koruny. Letos jsou úspěšné především ty produkty, které myslí na bezpečnost, moderní přístup a zmírnění dopadů inflace. „Vysoká míra inflace přirozeně vyvolala reakci i na straně investorů a střadatelů. Přestože se porazit inflaci při akceptovatelném riziku podařilo jen málokterým produktům, přesto i zmírnění jejího dopadu bylo vítané. Zřetelně to bylo vidět u domácností např. na přesunu peněz z běžných účtů na lépe úročené spořící účty,“ konstatuje Petr Dvořák, rektor VŠE a předseda Rady Finanční akademie Zlaté koruny, která má více než 400 členů a každoročně finanční produkty hodnotí.

Kompletní výsledky oceněných produktů Zlatá koruna 2024 najdete zde https://www.zlatakoruna.info/zpravy/22-rocnik-souteze-zlata-koruna-zna-sve-viteze-vyhlasovani-predchazela-diskuze-o-kyberneticke-bezpecnosti .

Kontakt pro novináře:

Mgr. Julien Dubois

Manažer projektu Zlatá koruna

E: dubois@zlatakoruna.info

www.zlatakoruna.info

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama