Do Paříže přicestovala izraelská delegace, aby jednala s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem ještě před sobotními americko-íránskými rozhovory o íránském jaderném programu. Dnes to na síti X napsal zpravodaj portálu Axios Barak Ravid, který se odvolává na tři izraelské zdroje. V sobotu se v Římě uskuteční druhé kolo nepřímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.
Izraelskou delegaci podle Axiosu tvoří ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spolupracovníkem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, a šéf zpravodajské služby Mossad David Barnea. Witkoff nyní pobývá v Paříži, kde se ve čtvrtek společně s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem zúčastnil schůzky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a zástupci Británie, Německa a Ukrajiny o tom, jak ukončit válku na Ukrajině.
Israel’s Strategic Affairs Minister Ron Dermer and Mossad director David Barnea have travelled to Paris for a meeting with US envoy Steve Witkoff today, reports Axios’s Barak Ravid, citing three anonymous sources.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) April 18, 2025
🔴 LIVE updates: https://t.co/T74SVEES2l pic.twitter.com/zYfN0kC2JD
Rubio dnes v Paříži řekl, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa hledá mírové řešení s Íránem, ale nikdy nepřipustí, aby islámská republika vyvíjela jaderné zbraně. Možná dohoda tak musí Íránu znemožnit získat nukleární arzenál nejen nyní, ale i v budoucnu.
Šéf americké diplomacie se dnes ve svých komentářích obrátil na Evropany, kteří se podle něj musí rozhodnout, zda uvalí na Teherán další sankce, pokud bude jasné, že je blízko vyvinutí jaderné zbraně. V této souvislosti poznamenal, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) by mohla brzy vydat zprávu o tom, že Írán nedodržuje závazky a že je nebezpečně blízko k získání jaderné bomby.
Trump chce s Íránem uzavřít novou jadernou dohodu, přičemž zároveň několikrát hrozil případným vojenským zásahem. V roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu přitom odstoupil od původní jaderné dohody s Íránem uzavřené v roce 2015. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Írán po americkém odstoupení přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho podle MAAE přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům.
Rozhovory v Římě jsou druhým kolem nepřímých jednání, která začala před týdnem v sobotu v Ománu.
K íránským jaderným ambicím má ostře vyhraněný postoj také Izrael. Deník The New York Times ve středu napsal, že Trump zablokoval plánovaný izraelský útok na íránské jaderné provozy, dal tak přednost jednáním s Íránem o omezení jeho jaderného programu.
