ZprávyV Missouri se chystá první poprava transgender ženy v USA

V Missouri se chystá první poprava transgender ženy v USA

Od roku 1977 bylo ve Spojených státech odsouzeno k trestu smrti téměř 1 600 vězňů, ale poprava naplánovaná na úterý v Missouri bude první popravou otevřeně transgender ženy. Informuje o tom AP News, CBS News a další servery.

Devětačtyřicetiletá Amber McLaughlin má zemřít za to, že před téměř 20 lety, ještě jako muž, pronásledovala svou bývalou přítelkyni a ubodala ji k smrti. McLaughlin se neplánuje odvolat, píše AP News. Její osud tak závisí na republikánském guvernérovi Mikeu Parsonovi, který zvažuje žádost o milost.

Podle databáze Informačního centra proti trestu smrti bylo od obnovení trestu smrti v polovině 70. let minulého století popraveno 1558 lidí. Kromě 17 z nich byli všichni muži a podle centra není znám žádný předchozí případ, kdy by byl popraven vězeň s otevřenou transgender orientací.

V žádosti o milost se uvádělo traumatické dětství odsouzené a její psychické problémy, které porota při soudním procesu nebrala v potaz. Pěstoun jí jako batoleti potíral obličej výkaly a její adoptivní otec na ni použil paralyzér, uvádí se v žádosti. Ta zmiňuje i těžké deprese, jež vyústily v několik pokusů o sebevraždu, a to jak v dětství, tak v dospělosti.

Petice rovněž obsahovala zprávy uvádějící diagnózu genderové dysforie. Tedy stav způsobující úzkost a další příznaky v důsledku nesouladu mezi pohlavní identitou a pohlavím, které bylo člověku přiděleno při narození. Sexuální identita Amber však „není hlavním předmětem“ žádosti o milost, uvedl její právní zástupce Larry Komp.

Stalking a ubodání

V roce 2003, dlouho před tranzicí, měla McLaughlin vztah s Beverly Guenther. Poté, co spolu přestali chodit, se McLaughlin podle soudních záznamů objevovala v kanceláři na předměstí St. Louis, kde Guenther pracovala. Někdy se schovávala uvnitř budovy. Guenther získala zákaz přiblížení a policisté ji občas po práci doprovázeli k autu.

To jí však nepomohlo. V noci 20. listopadu 2003, když se Guenther nevrátila domů, její sousedé zavolali policii. Policisté se vydali do budovy úřadu, kde u jejího auta našli zlomenou rukojeť nože a krvavou stopu. O den později McLaughlin zavedla policii na místo poblíž řeky Mississippi v St Louis, kde bylo tělo pohozeno.

McLaughlin byla v roce 2006 odsouzena za vraždu prvního stupně. Soudce vynesl rozsudek smrti poté, co se porota při rozhodování o výši trestu nedohodla. Komp uvedl, že Missouri a Indiana jsou jediné státy, které umožňují, aby k trestu smrti odsoudil někoho soudce, a nikoli porota.

Soud v roce 2016 nařídil nové projednání rozsudku, ale senát federálního odvolacího soudu v roce 2021 trest smrti obnovil.

McLaughlin začala proces tranzice asi před třemi lety, připomněla Jessica Hicklin. Třiačtyřicetiletá Hicklin zažalovala missourské oddělení nápravných zařízení a napadla politiku, která zakazovala hormonální terapii vězňům, kteří ji nepodstupovali před uvězněním. V roce 2018 soudní spor vyhrála a stala se mentorkou dalších transgenderových vězňů, včetně McLaughlin.

Velmi plachá osoba

Hicklin, která strávila 26 let ve vězení za zabití spojené s drogami, než byla před rokem propuštěna, popsala McLaughlinovou jako bolestně plachou osobu, která „vystoupila ze své ulity poté, co se rozhodla pro tranzici“.

Úřad pro statistiku justice odhaduje, že v národních věznicích a věznicích je 3 200 transgender vězňů.

Pravděpodobně nejznámější je případ Chelsey Manning, bývalé analytičky armádní zpravodajské služby. Ta si odseděla sedm let ve federálním vězení za vyzrazení vládních dokumentů serveru Wikileaks, dokud prezident Barack Obama v roce 2017 trest nezmírnil. Armáda v roce 2015 souhlasila s tím, že Manning zaplatí hormonální léčbu. McLaughlin hormonální léčbu nepodstoupila, uvedl Komp.

Jak píše CBS News, jedinou ženou popravenou v Missouri byla Bonnie B. Heady. Ta byla odsouzena k smrti 18. prosince 1953 za únos a zabití šestiletého chlapce. Headyová byla popravena v plynové komoře po boku druhého únosce a vraha Carla Austina Halla.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama