10 C
Czech
Středa 10. prosince 2025
Válka na UkrajiněV Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Macron i Merz uvedli před jednáním, že budou chtít další rozsáhlé sankce na Rusko, pokud Moskva nepřistoupí na návrh 30denního příměří, který v březnu předložily Spojené státy.

V prohlášení k jednání koalice ochotných podobný postoj vyjádřila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jsme připraveni pokračovat ve velkém tlaku na Rusko a zavést další ostré sankce v případě porušení příměří,“ uvedla. Podle ní záleží nyní na Rusku, jak se rozhodne. Von der Leyenová vyzvala k zavedení 30denního příměří bez dodatečných podmínek.

Zavedením 30denního příměří začíná cesta směrem k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Podle něj je nutné podporovat tyto snahy „nepřetržitou a konkrétní pomoci“. „Z našeho dnešního jednání je jasné, že jsme zavázáni a budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Rutte, podle Reuters.

Merz, Macron i Starmer dnes ráno přicestovali do Kyjeva. Historická společná návštěva lídrů klíčových evropských zemí, dokládající jejich pokračující podporu bránící se Ukrajině, se odehrála den po obří vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí. Na ní ruský prezident Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 na Ukrajinu vpadla, přivítal některé především asijské a africké politiky, mezi nimi hlavně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. V Moskvě byl z šéfů států či vlád zemí EU přítomen jen slovenský premiér Robert Fico.

Před schůzí v kyjevském prezidentském paláci politici uctili minutou ticha padlé ukrajinské obránce na známém náměstí Nezávislosti. Aktu se účastnil také Zelenskyj.

Po jednání je podle francouzské stanice TF1 naplánována tisková konference.

Takzvaná koalice ochotných je skupina států, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Ukrajiny, součástí diskusí jsou i úvahy o bezpečnostních zárukách a případných mírových silách na Ukrajině. Členem skupiny je i Česká republika. Podle nejmenovaného zdroje stanice TF1 by se dnešního kyjevského jednání mohl zúčastnit i zástupce Spojených států.

Reklama

Doporučujeme

Nové hodnocení The Economist posílá Slovensko mezi nejslabší ekonomiky

Nový žebříček The Economist ukázal velké rozdíly mezi vyspělými ekonomikami. Zatímco jih Evropy zažil další silný rok a Česko i Polsko si polepšily, Slovensko skončilo mezi posledními posledními. Důvodem jsou slabé ekonomické výsledky, přetrvávající inflace a malý zájem investorů.

Nobelovu cenu za mír převzala dcera Machado

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machado, dnes v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosa, píší tiskové agentury. Ta poté pronesla tradiční přednášku laureátů místo nepřítomné matky. Přednáška je dostupná na webových stránkách Nobelova institutu.

Ve čtvrtek se sejdou lídři koalice ochotných, poté se chystá další schůzka

Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.

KOMENTÁŘ: Centrální banka USA znovu hýbe zemí. Proč investory fascinují úrokové sazby?

Bankéři, investoři, správci fondů, šéfové amerických firem – ti všichni budou v týdnu sledovat, jakým způsobem rozhodne centrální banka USA o dalším vývoji úrokových sazeb. Očekává se totiž další snížení. Proč investoři rozhodnutí Fedu tolik prožívají?

SpaceX chce v rámci vstupu na burzu získat přes 30 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska hodlá v příštím roce v rámci vstupu na burzu získat více než 30 miliard dolarů (zhruba 625 miliard Kč). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Vstup firmy SpaceX na burzu by se tak mohl stát největší primární veřejnou nabídkou akcií (IPO) v historii.

Rakouská vláda jedná o osudu hraničních kontrol, týkají se i Česka

Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.

Evropa už o snižování závislosti na Číně jen nemluví, postupuje k činům

Čína má nadbytečnou produkci a slabou domácí poptávku, Evropa je na ní závislá a americká obchodní politika ještě zvýšila čínský dovoz na starý kontinent. Evropská unie (EU) se ale od pandemie snaží diverzifikovat dodavatelský řetězec. Brzy už nepůjde jen o řeči, ale i činy, tvrdí Jens Eskelund, prezident Obchodní komory EU v Číně.

Papež zkritizoval Trumpa za výroky o Evropě, varoval před rozkladem

Papež Lev XIV. v úterý po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zkritizoval Donalda Trumpa za jeho výroky na adresu Evropy a snahu ji obejít při jednání s Ruskem o míru na Ukrajině. Podle hlavy katolické církve není takový přístup realistický.

Rok 2025 se řadí mezi nejteplejší v historii

Rok 2025 potvrzuje trend poslední dekády. Teploty stoupají, extrémy sílí a vědecké týmy hlásí další rekordy, které posouvají planetu dál od podmínek, na které byla zvyklá. Data ukazují, že letošek patří mezi nejteplejší roky vůbec.

Zelenskyj: Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům "upřesněné dokumenty" týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj poblahopřál Babišovi ke jmenování premiérem a popřál mu mnoho úspěchů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X pogratuloval Andrejovi Babišovi ke jmenování premiérem, popřál mu mnoho úspěchů a uvedl, že se těší na další posílení spolupráce obou zemí. Zmínil přitom působení českých firem na Ukrajině nebo spolupráci s nimi. Napsal, že se rád v blízké budoucnosti s novým předsedou české vlády setká. Předsedovi hnutí ANO pogratulovala také premiérka Julija Svyrydenková, která ho pozvala na Ukrajinu.

Ruské útoky proměnily ukrajinský Cherson v město duchů

Oleksij Melnyčenko servíroval obyvatelům jihoukrajinského Chersonu kávu a s ní dávky normálnosti uprostřed ruské dělostřelecké palby a vzdušných útoků tak dlouho, jak mohl. Nakonec kavárnu nazvanou Prostir (Prostor) zavřel. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž osud kavárny svědčí o tom, jak se život ve městě stal nebezpečnějším než dříve. Agentura AP před časem upozornila, že místní a vojáci hovoří v souvislosti s ruskými útoky v Chersonu jako o takzvaném lidském safari.

Trump označil Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi

Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.

Litva vyhlásila stav nouze kvůli stovkám pašeráckých balónů z Běloruska

Litva čelí nezvyklé hrozbě. Stovky balónů vypouštěných z Běloruska narušují její vzdušný prostor, ochromují dopravu a podle vlády představují součást hybridního tlaku ze strany Minského režimu. Kabinet proto sáhl k vyhlášení celostátního nouzového stavu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama