ZprávyV Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti...

V Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti záplav

Několik tisíc převážně mladých lidí se dnes sešlo v centru Berlína před budovou kancléřství, aby protestovali proti klimatické politice německé vlády. Akci svolala ekologická organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), podobné demonstrace se konaly ve více než stovce dalších německých měst. Podle organizátorů se protestů zúčastnilo celkem 75.000 lidí, úřady oficiální odhad účasti nezveřejnily. Protestující v Berlíně drželi minutu ticha za obětí povodní ve střední Evropě, včetně Česka. Nynější záplavy jsou podle nich důkazem, že je třeba zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám.

„Zatímco nové zprávy o záplavách, bouřích a požárech dokazují denně rozměr klimatické krize, německá vláda námi vybojovaný zákon na ochranu klimatu rozmělnila,“ uvedlo ve výzvě k demonstraci hnutí. „To je nejen lehkovážné, ale postrádá to respekt vůči všem těm, kteří klimatickou změnou trpí,“ dodalo.

Trojice mladých dívek z pódia před kancléřstvím v Berlíně na začátku demonstrace vyzvala německé politiky, aby dělali víc pro ochranu klimatu. Požadovala mimo jiné více peněz na opatření proti změnám klimatu, k nimž podle vědců přispívá lidská činnost. Povodně, které v posledních dnech postihly Česko a další země střední Evropy, jsou podle řečnic „jen špičkou ledovce“. „Jsem tak zatraceně naštvaná,“ řekla jedna z dívek k údajné nečinnosti německé vlády.

Proti kabinetu kancléře Olafa Scholze a jeho údajně nedostatečné snaze o boj s klimatickými změnami přišli ale dnes v hlavním městě protestovat lidé všech věkových skupin, i když děti a mládež převažovaly. Z pódia proti politikům strany Alternativa pro Německo (AfD), z nichž mnozí popírají změnu klimatu či bagatelizují její důsledky, burcovala třeba i důchodkyně Maja z organizace Omas for Future (Babičky pro budoucnost). „Chceme, aby i naše vnučky a vnuci mohli zajít na procházku do lesa,“ řekla.

Hnutí Fridays for Future sdružuje převážně mladé ekologické aktivisty. Protesty výrazně inspirovala tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, která v roce 2018 začala za lepší ochranu klimatu demonstrovat před švédským parlamentem. Po politicích protestující požadují razantnější kroky k omezení emisí skleníkových plynů, které podle názoru drtivé většiny vědců způsobují na naší planetě dalekosáhlé klimatické změny. Pravidelné páteční demonstrace v poslední době už nelákají tolik lidí jako dříve. Podle mluvčí Fridays for Future v Německu Clary Reemtsmaové je to i proto, že různých krizí ve světě je teď mnoho, včetně války na Ukrajině či krize životních nákladů. Před pandemií se na pátečních protestech scházeli po celém Německu až statisíce lidí.

Na dnešek aktivisté svolali protesty do zhruba stovky měst a obcí v Německu, kromě Berlína také třeba do Mnichova, Hamburku či Drážďan. Podobné akce se konaly i jinde ve světě, ohlášeny byly například v Bruselu, New Yorku, Riu de Janeiro či v Dillí.

Doporučujeme

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama