ZprávyV Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti...

V Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti záplav

Několik tisíc převážně mladých lidí se dnes sešlo v centru Berlína před budovou kancléřství, aby protestovali proti klimatické politice německé vlády. Akci svolala ekologická organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), podobné demonstrace se konaly ve více než stovce dalších německých měst. Podle organizátorů se protestů zúčastnilo celkem 75.000 lidí, úřady oficiální odhad účasti nezveřejnily. Protestující v Berlíně drželi minutu ticha za obětí povodní ve střední Evropě, včetně Česka. Nynější záplavy jsou podle nich důkazem, že je třeba zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám.

„Zatímco nové zprávy o záplavách, bouřích a požárech dokazují denně rozměr klimatické krize, německá vláda námi vybojovaný zákon na ochranu klimatu rozmělnila,“ uvedlo ve výzvě k demonstraci hnutí. „To je nejen lehkovážné, ale postrádá to respekt vůči všem těm, kteří klimatickou změnou trpí,“ dodalo.

Trojice mladých dívek z pódia před kancléřstvím v Berlíně na začátku demonstrace vyzvala německé politiky, aby dělali víc pro ochranu klimatu. Požadovala mimo jiné více peněz na opatření proti změnám klimatu, k nimž podle vědců přispívá lidská činnost. Povodně, které v posledních dnech postihly Česko a další země střední Evropy, jsou podle řečnic „jen špičkou ledovce“. „Jsem tak zatraceně naštvaná,“ řekla jedna z dívek k údajné nečinnosti německé vlády.

Proti kabinetu kancléře Olafa Scholze a jeho údajně nedostatečné snaze o boj s klimatickými změnami přišli ale dnes v hlavním městě protestovat lidé všech věkových skupin, i když děti a mládež převažovaly. Z pódia proti politikům strany Alternativa pro Německo (AfD), z nichž mnozí popírají změnu klimatu či bagatelizují její důsledky, burcovala třeba i důchodkyně Maja z organizace Omas for Future (Babičky pro budoucnost). „Chceme, aby i naše vnučky a vnuci mohli zajít na procházku do lesa,“ řekla.

Hnutí Fridays for Future sdružuje převážně mladé ekologické aktivisty. Protesty výrazně inspirovala tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, která v roce 2018 začala za lepší ochranu klimatu demonstrovat před švédským parlamentem. Po politicích protestující požadují razantnější kroky k omezení emisí skleníkových plynů, které podle názoru drtivé většiny vědců způsobují na naší planetě dalekosáhlé klimatické změny. Pravidelné páteční demonstrace v poslední době už nelákají tolik lidí jako dříve. Podle mluvčí Fridays for Future v Německu Clary Reemtsmaové je to i proto, že různých krizí ve světě je teď mnoho, včetně války na Ukrajině či krize životních nákladů. Před pandemií se na pátečních protestech scházeli po celém Německu až statisíce lidí.

Na dnešek aktivisté svolali protesty do zhruba stovky měst a obcí v Německu, kromě Berlína také třeba do Mnichova, Hamburku či Drážďan. Podobné akce se konaly i jinde ve světě, ohlášeny byly například v Bruselu, New Yorku, Riu de Janeiro či v Dillí.

Doporučujeme

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.

Putin přiznal nedostatek paliva v některých ruských regionech

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters.

BIS varuje před investiční bublinou kolem umělé inteligence

Masivní výdaje technologických firem na umělou inteligenci mohou podle Banky pro mezinárodní platby skončit dlouhým investičním útlumem. Pokud se očekávané výnosy nenaplní, hrozí rychlé ochlazení financování AI firem a otřesy na finančních trzích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama