Reklama
9.6 C
Czech
Středa 1. dubna 2026
ZprávyV Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti...

V Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti záplav

Několik tisíc převážně mladých lidí se dnes sešlo v centru Berlína před budovou kancléřství, aby protestovali proti klimatické politice německé vlády. Akci svolala ekologická organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), podobné demonstrace se konaly ve více než stovce dalších německých měst. Podle organizátorů se protestů zúčastnilo celkem 75.000 lidí, úřady oficiální odhad účasti nezveřejnily. Protestující v Berlíně drželi minutu ticha za obětí povodní ve střední Evropě, včetně Česka. Nynější záplavy jsou podle nich důkazem, že je třeba zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám.

„Zatímco nové zprávy o záplavách, bouřích a požárech dokazují denně rozměr klimatické krize, německá vláda námi vybojovaný zákon na ochranu klimatu rozmělnila,“ uvedlo ve výzvě k demonstraci hnutí. „To je nejen lehkovážné, ale postrádá to respekt vůči všem těm, kteří klimatickou změnou trpí,“ dodalo.

Trojice mladých dívek z pódia před kancléřstvím v Berlíně na začátku demonstrace vyzvala německé politiky, aby dělali víc pro ochranu klimatu. Požadovala mimo jiné více peněz na opatření proti změnám klimatu, k nimž podle vědců přispívá lidská činnost. Povodně, které v posledních dnech postihly Česko a další země střední Evropy, jsou podle řečnic „jen špičkou ledovce“. „Jsem tak zatraceně naštvaná,“ řekla jedna z dívek k údajné nečinnosti německé vlády.

Proti kabinetu kancléře Olafa Scholze a jeho údajně nedostatečné snaze o boj s klimatickými změnami přišli ale dnes v hlavním městě protestovat lidé všech věkových skupin, i když děti a mládež převažovaly. Z pódia proti politikům strany Alternativa pro Německo (AfD), z nichž mnozí popírají změnu klimatu či bagatelizují její důsledky, burcovala třeba i důchodkyně Maja z organizace Omas for Future (Babičky pro budoucnost). „Chceme, aby i naše vnučky a vnuci mohli zajít na procházku do lesa,“ řekla.

Hnutí Fridays for Future sdružuje převážně mladé ekologické aktivisty. Protesty výrazně inspirovala tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, která v roce 2018 začala za lepší ochranu klimatu demonstrovat před švédským parlamentem. Po politicích protestující požadují razantnější kroky k omezení emisí skleníkových plynů, které podle názoru drtivé většiny vědců způsobují na naší planetě dalekosáhlé klimatické změny. Pravidelné páteční demonstrace v poslední době už nelákají tolik lidí jako dříve. Podle mluvčí Fridays for Future v Německu Clary Reemtsmaové je to i proto, že různých krizí ve světě je teď mnoho, včetně války na Ukrajině či krize životních nákladů. Před pandemií se na pátečních protestech scházeli po celém Německu až statisíce lidí.

Na dnešek aktivisté svolali protesty do zhruba stovky měst a obcí v Německu, kromě Berlína také třeba do Mnichova, Hamburku či Drážďan. Podobné akce se konaly i jinde ve světě, ohlášeny byly například v Bruselu, New Yorku, Riu de Janeiro či v Dillí.

Reklama

Doporučujeme

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.

Trump zvažuje stažení USA z NATO kvůli nezapojení spojenců do války s Íránem

Americký prezident Donald Trump řekl britskému deníku The Daily Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin.

Ruský dronový útok poničil průmyslový areál v západoukrajinském Lucku

Ruský útok v noci na dnešek poškodil průmyslovou oblast v západoukrajinském městě Luck, kde vyhořel terminál soukromé poštovní společnosti Nova pošta a sklad potravin. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu města Ihora Poliščuka. Ten na síti Telegram napsal, že zranění nejsou hlášeni. Ukrajinské letectvo dnes ráno mezitím oznámilo, že Ukrajina v noci čelila útoku 339 ruských dronů, z nichž 298 se podařilo sestřelit, případně jinak neutralizovat.

Ceny ropy jdou dolů. Očekává se Trumpův projev k národu

Ceny ropy klesly pod 100 dolarů za barel po signálech, že se válka možná chýlí ke konci. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že konflikt skončí do dvou až tří týdnů bez nutnosti vyjednat dohodu. Jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján vyjádřil ochotu ukončit konflikt, ale pouze za předpokladu bezpečnostních záruk.

Trump odebral dotace veřejnoprávním médiím v rozporu s ústavou, rozhodl soudce

Výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa o odebrání federálních dotací veřejnoprávní rozhlasové stanici NPR a veřejnoprávní televizi PBS je protiústavní, rozhodl v úterý federální soudce. Trump loni v květnu nařídil federálním agenturám zastavit financování veřejnoprávních médií s odůvodněním, že jsou zaujatá, a neměla by proto dostávat finance z daní Američanů. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Válka brzy skončí, tvrdí Trump. Írán jednání s USA popírá

Americký prezident Donald Trump novinářům sdělil, že válka s Íránem skončí do dvou až tří týdnů. Nestanovujeme si žádné limity, přičemž se budeme bránit, dokud to bude nutné, reagoval na toto prohlášení íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Max Verstappen ztrácí motivaci a zvažuje budoucnost ve Formuli 1

Max Verstappen otevřeně kritizuje novou podobu Formule 1 pro rok 2026. Označuje ji za „anti-racing“ a přirovnává ji k „Mario Kartu“ nebo „Formula E na steroidech“. Jeho slova nejsou jen frustrací z výkonu. Naznačují hlubší problém.

V Korálovém moři objevili přes 110 nových druhů

Vědci odhalili v hlubinách Korálového moře více než 110 dosud neznámých druhů ryb a bezobratlých. Počet může výrazně vzrůst, protože část organismů čeká na detailní analýzu. Výzkum vedla australská agentura CSIRO spolu s iniciativou Nippon Foundation Nekton Ocean Census.

Král Karel a Camilla zamíří do USA na oslavy 250 let nezávislosti

Král Karel III. a královna Camilla potvrdili návštěvu USA, kde se zúčastní oslav 250 let od vyhlášení americké nezávislosti. Cesta ale nepřichází jen v duchu tradice, odehraje se i v době citlivých politických vztahů.

Německo: Vlk zaútočil na ženu přímo v centru Hamburku

Neobvyklý incident otřásl v pondělí večer jednou z hlavních nákupních ulic v Hamburku. V rušné ulici Grosse Bergstrasse ve čtvrti Altona, nedaleko obchodního domu Ikea, zaútočil na ženu vlk.

Skupiny napojené na Rusko a Írán využívají kryptoměny k nákupu dronů, ukázala analýza

Proruské a proíránské skupiny stále častěji využívají kryptoměny k financování nákupu levných vojenských dronů a jejich součástek, které hrají klíčovou roli v aktuálních světových konfliktech. Vyplývá to ze zprávy společnosti Chainalysis, která se specializuje na analýzu blockchainu.

Dopady války: Američané si připlatí za zboží z Číny

Zablokovaný Hormuzský průliv způsobil šok na trhu s ropou. Celý svět to pociťuje prostřednictvím růstu cen pohonných hmot a energií, hrozí ale i zdražování potravin a základních potřeb. Situace není jiná ani v USA. Podraží i výrobky z Číny, varoval majitel čínské exportní firmy Huijin Trade. Ceny ropy se v úterý téměř nezměnily.

Guvernér Floridy podepsal zákon o přejmenování letiště v Palm Beach po Trumpovi

Guvernér státu Florida Ron DeSantis v pondělí podepsal zákon o přejmenování letiště v Palm Beach po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Návrh zákona o změně názvu v únoru schválili floridští zákonodárci. Trump v pondělí rovněž představil vizualizaci mrakodrapu v Miami, který má být sídlem jeho prezidentské knihovny. Píší o tom tiskové agentury.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama