ZprávyV Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti...

V Berlíně lidé demonstrovali za klima a drželi minutu ticha za oběti záplav

Několik tisíc převážně mladých lidí se dnes sešlo v centru Berlína před budovou kancléřství, aby protestovali proti klimatické politice německé vlády. Akci svolala ekologická organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), podobné demonstrace se konaly ve více než stovce dalších německých měst. Podle organizátorů se protestů zúčastnilo celkem 75.000 lidí, úřady oficiální odhad účasti nezveřejnily. Protestující v Berlíně drželi minutu ticha za obětí povodní ve střední Evropě, včetně Česka. Nynější záplavy jsou podle nich důkazem, že je třeba zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám.

„Zatímco nové zprávy o záplavách, bouřích a požárech dokazují denně rozměr klimatické krize, německá vláda námi vybojovaný zákon na ochranu klimatu rozmělnila,“ uvedlo ve výzvě k demonstraci hnutí. „To je nejen lehkovážné, ale postrádá to respekt vůči všem těm, kteří klimatickou změnou trpí,“ dodalo.

Trojice mladých dívek z pódia před kancléřstvím v Berlíně na začátku demonstrace vyzvala německé politiky, aby dělali víc pro ochranu klimatu. Požadovala mimo jiné více peněz na opatření proti změnám klimatu, k nimž podle vědců přispívá lidská činnost. Povodně, které v posledních dnech postihly Česko a další země střední Evropy, jsou podle řečnic „jen špičkou ledovce“. „Jsem tak zatraceně naštvaná,“ řekla jedna z dívek k údajné nečinnosti německé vlády.

Proti kabinetu kancléře Olafa Scholze a jeho údajně nedostatečné snaze o boj s klimatickými změnami přišli ale dnes v hlavním městě protestovat lidé všech věkových skupin, i když děti a mládež převažovaly. Z pódia proti politikům strany Alternativa pro Německo (AfD), z nichž mnozí popírají změnu klimatu či bagatelizují její důsledky, burcovala třeba i důchodkyně Maja z organizace Omas for Future (Babičky pro budoucnost). „Chceme, aby i naše vnučky a vnuci mohli zajít na procházku do lesa,“ řekla.

Hnutí Fridays for Future sdružuje převážně mladé ekologické aktivisty. Protesty výrazně inspirovala tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, která v roce 2018 začala za lepší ochranu klimatu demonstrovat před švédským parlamentem. Po politicích protestující požadují razantnější kroky k omezení emisí skleníkových plynů, které podle názoru drtivé většiny vědců způsobují na naší planetě dalekosáhlé klimatické změny. Pravidelné páteční demonstrace v poslední době už nelákají tolik lidí jako dříve. Podle mluvčí Fridays for Future v Německu Clary Reemtsmaové je to i proto, že různých krizí ve světě je teď mnoho, včetně války na Ukrajině či krize životních nákladů. Před pandemií se na pátečních protestech scházeli po celém Německu až statisíce lidí.

Na dnešek aktivisté svolali protesty do zhruba stovky měst a obcí v Německu, kromě Berlína také třeba do Mnichova, Hamburku či Drážďan. Podobné akce se konaly i jinde ve světě, ohlášeny byly například v Bruselu, New Yorku, Riu de Janeiro či v Dillí.

Doporučujeme

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama