Válka na UkrajiněÚtok v Charkově byl válečný zločin, řekl Zelenskyj

Útok v Charkově byl válečný zločin, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů po leteckých úderech, mimo jiné na centrální náměstí ve druhém největším městě země. Informuje o tom BBC.

Při zásahu opery, koncertního sálu a vládních úřadů na náměstí Svobody v Charkově zahynulo nejméně 10 lidí a 35 bylo zraněno. Později byla zasažena hlavní televizní věž v kyjevské metropoli, což vyřadilo média z vysílání. Záběry na sociálních sítích ukazovaly kouř valící se z ocelové konstrukce. Ukrajinští představitelé uvedli, že při útoku zemřelo pět lidí, ale věž zůstala stát.

Prezident Zelenskyj přednesl z úkrytu pro Evropský parlament projev, v němž obvinil Rusko z válečných zločinů a terorismu. Vyzval EU, aby dokázala, že je s Ukrajinou.

„To je cena za svobodu,“ řekl pan Zelenskyj. „Je to teror proti Ukrajině. Na náměstí nebyly žádné vojenské cíle – nejsou ani v těch obytných čtvrtích Charkova, které jsou pod raketovou dělostřeleckou palbu,“ dodal.

V projevu, za který mu poslanci Evropského parlamentu tleskali ve stoje, Zelenskyj poděkoval Evropské unii za podporu při vyzbrojování. „Bez vás zůstane Ukrajina sama,“ řekl. „Dokázali jsme svou sílu. Dokažte, že jste s námi, dokažte, že nás nenecháte padnout.“

Později Parlament uvedl, že se bude zabývat žádostí Ukrajiny o status kandidátské země EU.

Při stejném úderu byl poškozen i nedaleký památník obětem holocaustu. Rokle Babyn Jar je největším evropským masovým hrobem holocaustu, kde nacisté zastřelili 70 000 až 100 000 lidí, převážně Židů.

Zelenskyj na Twitteru uvedl, že útok je „opakováním historie“. „Jaký smysl má říkat 80 let ‚nikdy více‘, když svět mlčí, když na stejné místo v Babyn Jaru spadne bomba?“ zeptal se.

Obavy z konvoje

Mezitím se objevily nové satelitní snímky obrovského ruského vojenského konvoje, který se již několik dní nachází před Kyjevem, v obavách z totálního útoku na hlavní město. Kyjev zatím ruskému náporu odolává.

Konvoj zahrnuje obrněná vozidla, tanky, dělostřelectvo a logistická vozidla a údajně se nachází necelé tři kilometry od města.

Ruské ministerstvo obrany vyzvalo občany ve vojensky citlivých oblastech Kyjeva, aby opustili své domovy.

Ministerstvo, které citovala tisková agentura Tass, uvedlo, že ruská armáda necílí na města, pouze na vojenskou infrastrukturu a že civilnímu obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí.

Videozáznam nicméně ukázal, jak raketa zasáhla budovu místní vlády a explodovala, což způsobilo mohutnou ohnivou kouli a vyrazilo okna okolních budov. Náměstí Svobody je druhým největším náměstím v centru města a jeho dominantou.

„Včera došlo k velmi intenzivnímu ostřelování obytných oblastí,“ uvedla Maria Avdějevová, mezinárodní bezpečnostní expertka, která je v současné době v Charkově. „Bylo to vlastně poprvé, kdy Rusko záměrně cílilo na domy, v nichž žijí lidé,“ řekla v pořadu Newsday BBC.

„Vodu stále máme, v domě teče. Ale kdykoli může Rusko zasáhnout zařízení kritické infrastruktury. Už teď je nedostatek potravin,“ dodala paní Avdějevová.

Půjde Rusko před soud?

Stále častěji se objevují tvrzení, že se Rusko dopouští válečných zločinů a sílí mezinárodní výzvy k vyšetření útoků.

Rusko již dříve popřelo, že by útočilo na obytné oblasti, ale Mezinárodní trestní soud (ICC), který zkoumá válečné zločiny, chce zahájit vyšetřování.

Hlavní žalobce Karim Khan ještě potřebuje souhlas soudců ICC, aby mohl začít pracovat, ale prozatím požádal svůj tým, aby začal shromažďovat důkazy o zneužívání, například o útocích na civilisty.

Podle OSN uprchlo ze svých domovů před boji více než 600 000 lidí po celé Ukrajině a od čtvrtka bylo na Ukrajině zabito více než 130 civilistů, včetně 13 dětí.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama