Válka na UkrajiněÚtok v Charkově byl válečný zločin, řekl Zelenskyj

Útok v Charkově byl válečný zločin, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů po leteckých úderech, mimo jiné na centrální náměstí ve druhém největším městě země. Informuje o tom BBC.

Při zásahu opery, koncertního sálu a vládních úřadů na náměstí Svobody v Charkově zahynulo nejméně 10 lidí a 35 bylo zraněno. Později byla zasažena hlavní televizní věž v kyjevské metropoli, což vyřadilo média z vysílání. Záběry na sociálních sítích ukazovaly kouř valící se z ocelové konstrukce. Ukrajinští představitelé uvedli, že při útoku zemřelo pět lidí, ale věž zůstala stát.

Prezident Zelenskyj přednesl z úkrytu pro Evropský parlament projev, v němž obvinil Rusko z válečných zločinů a terorismu. Vyzval EU, aby dokázala, že je s Ukrajinou.

„To je cena za svobodu,“ řekl pan Zelenskyj. „Je to teror proti Ukrajině. Na náměstí nebyly žádné vojenské cíle – nejsou ani v těch obytných čtvrtích Charkova, které jsou pod raketovou dělostřeleckou palbu,“ dodal.

V projevu, za který mu poslanci Evropského parlamentu tleskali ve stoje, Zelenskyj poděkoval Evropské unii za podporu při vyzbrojování. „Bez vás zůstane Ukrajina sama,“ řekl. „Dokázali jsme svou sílu. Dokažte, že jste s námi, dokažte, že nás nenecháte padnout.“

Později Parlament uvedl, že se bude zabývat žádostí Ukrajiny o status kandidátské země EU.

Při stejném úderu byl poškozen i nedaleký památník obětem holocaustu. Rokle Babyn Jar je největším evropským masovým hrobem holocaustu, kde nacisté zastřelili 70 000 až 100 000 lidí, převážně Židů.

Zelenskyj na Twitteru uvedl, že útok je „opakováním historie“. „Jaký smysl má říkat 80 let ‚nikdy více‘, když svět mlčí, když na stejné místo v Babyn Jaru spadne bomba?“ zeptal se.

Obavy z konvoje

Mezitím se objevily nové satelitní snímky obrovského ruského vojenského konvoje, který se již několik dní nachází před Kyjevem, v obavách z totálního útoku na hlavní město. Kyjev zatím ruskému náporu odolává.

Konvoj zahrnuje obrněná vozidla, tanky, dělostřelectvo a logistická vozidla a údajně se nachází necelé tři kilometry od města.

Ruské ministerstvo obrany vyzvalo občany ve vojensky citlivých oblastech Kyjeva, aby opustili své domovy.

Ministerstvo, které citovala tisková agentura Tass, uvedlo, že ruská armáda necílí na města, pouze na vojenskou infrastrukturu a že civilnímu obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí.

Videozáznam nicméně ukázal, jak raketa zasáhla budovu místní vlády a explodovala, což způsobilo mohutnou ohnivou kouli a vyrazilo okna okolních budov. Náměstí Svobody je druhým největším náměstím v centru města a jeho dominantou.

„Včera došlo k velmi intenzivnímu ostřelování obytných oblastí,“ uvedla Maria Avdějevová, mezinárodní bezpečnostní expertka, která je v současné době v Charkově. „Bylo to vlastně poprvé, kdy Rusko záměrně cílilo na domy, v nichž žijí lidé,“ řekla v pořadu Newsday BBC.

„Vodu stále máme, v domě teče. Ale kdykoli může Rusko zasáhnout zařízení kritické infrastruktury. Už teď je nedostatek potravin,“ dodala paní Avdějevová.

Půjde Rusko před soud?

Stále častěji se objevují tvrzení, že se Rusko dopouští válečných zločinů a sílí mezinárodní výzvy k vyšetření útoků.

Rusko již dříve popřelo, že by útočilo na obytné oblasti, ale Mezinárodní trestní soud (ICC), který zkoumá válečné zločiny, chce zahájit vyšetřování.

Hlavní žalobce Karim Khan ještě potřebuje souhlas soudců ICC, aby mohl začít pracovat, ale prozatím požádal svůj tým, aby začal shromažďovat důkazy o zneužívání, například o útocích na civilisty.

Podle OSN uprchlo ze svých domovů před boji více než 600 000 lidí po celé Ukrajině a od čtvrtka bylo na Ukrajině zabito více než 130 civilistů, včetně 13 dětí.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama