Bidenova administrativa potvrdila, že Spojené státy se nezapojí do odvetných úderů proti Íránu, přestože pomáhaly Izraeli při obraně proti masivnímu útoku ze strany Teheránu zahrnujícímu stovky bezpilotních letounů a raket. Toto oznámení přichází v době, kdy světoví lídři odsuzují íránskou agresi a vyzývají k opatrnosti, aby se zabránilo eskalaci konfliktu.
V neděli se sešel izraelský válečný kabinet, ale svou plánovanou reakci zatím nezveřejnil. Mezitím konflikt mezi Izraelem a Gazou, který trvá již šest měsíců, nadále zvyšuje napětí v regionu.
US will not take part in any Israeli retaliatory action against Iran https://t.co/9w0Ef6Dey7 pic.twitter.com/v9d9OwWhbs
— CNA (@ChannelNewsAsia) April 14, 2024
Dne 7. října zahájili bojovníci Hamásu bezprecedentní útok na Izrael z druhé strany hranice, jehož součástí bylo i zajetí civilních rukojmích. V reakci na to Izrael vyhlásil Hamásu válku a zahájil pozemní invazi, která vedla k největšímu vysídlení v regionu od vzniku Izraele v roce 1948.
V pásmu Gazy vyústilo válečné úsilí Izraele v jeden z nejničivějších konfliktů 21. století, který vedl k úmrtí desítek tisíc lidí a polovinu obyvatelstva uvrhl do podmínek podobných hladomoru. Navzdory tlaku západních spojenců se Izrael zdráhá vpustit do regionu více humanitární pomoci.
Spojené státy, navzdory určitému politickému napětí s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, nadále podporují Izrael balíčky zbraní a finanční pomoci. USA rovněž vetovaly rezoluce OSN o příměří nebo se hlasování o nich zdržely.
Izraelsko-palestinský konflikt má hluboké a složité kořeny a vznikl již před založením státu Izrael v roce 1948.
Většina členů Rady bezpečnosti OSN útok Íránu odsoudila a vyzvala ke zdrženlivosti. Očekává se, že izraelský premiér dnes bude o situaci jednat se svým americkým protějškem.
Izraelský generálporučík Herzi Halevi varoval, že na íránský raketový útok a útok bezpilotním letounem „bude reagováno“, ačkoli další podrobnosti neuvedl, napsal web Euro News.
