Ve středu byla v ranních hodinách popravená vražedkyně Lisa Montgomeryová (52). Smrtící injekci dostala ve federální věznici Terry Haute v Indianě. Byla jedinou ženou v cele smrti a první ženou, kterou americká vláda popravila po roce 1953, píše BBC a další servery.
Hrůzný čin, který Montgomeryová spáchala, neměl v historii amerického zločinu obdoby. V roce 2004 se na online chatu seznámila s třiadvacetiletou chovatelkou psů Bobbie Jo Stinnettovou. Obě zdánlivě pojil společný zájem o teriéry a nějaký čas spolu konverzovaly. Nic netušící Stinnettová se Lise svěřila, že je těhotná. Vražedkyně se potom vetřela do jejího bytu pod záminkou koupě štěněte. Mladou, osm měsíců těhotnou ženu začala zezadu škrtit a když nejevila známky života, vyřízla z jejího těla nenarozené dítě, které unesla. Než Bobbie Jo objevila její matka, vykrvácela na podlaze svého bytu. Matka oběti později uvedla, že vypadala, jako by ji v břiše něco vybuchlo.
Její dítě přežilo a tehdy šestatřicetiletá Montgomeryová jej unesla dítě na svou farmu do Kansasu, kde tvrdila, že porodila. Vyšetřovatelé prakticky ihned zjistili, že těsně před vraždou si obě ženy psaly. Vražedkyně byla zatčena doma, když k ní vešla policie, koukala na televizi a držela holčičku v náručí. DNA test potvrdil, že jde o dceru Stinnettové.
Právníci Montgomeryové dlouho bojovali za to, aby byla prohlášena za duševně nemocnou. Poukazovali na to, že vražedkyně byla jako dítě zneužívána otčímem a že je mentálně opožděná. Její poprava byla odložena dvakrát: poprvé kvůli pandemii covid-19, podruhé se právníci pokusili na poslední chvíli odvolat k Nejvyššímu soudu. Celkem 41 právníků a několik lidskoprávních organizací se vyslovilo pro to, že Montgomeryová nebyla v době vraždy za svůj čin odpovědná.
Bitvu ale prohráli, zamítavé stanovisko Nejvyššího soudu přišlo den před její popravou. Podle svědků jí těsně před smrtí žena, která popravu prováděla, sundala roušku a zeptala se jí, jestli chce říct poslední slova. „Ne,“ odpověděla jen Montgomeryová. Poté už nic nebránilo smrtícímu vpichu. Za mrtvou byla prohlášena přibližně v půl druhé ráno místního času. „Všichni, kdo jste se na její popravě podíleli, byste se měli stydět,“ citovala BBC její právničku Kelley Henryovou.
„Americká vláda neudělala nic, aby zabránila zabití psychicky narušené a nesvéprávné ženy,“ řekla Henryová v prohlášení. „Poprava Lisy Montgomeryové neměla nic společného se spravedlností.“
„Moje sestřička udělala příšernou věc, ale neměli jsme ji za to zabít,“ prohlásila její o čtyři roky starší sestra Dianne Matinglyová. Rodina oběti naopak trvala na tom, že Lisa si za tak hrůznou vraždu trest smrti zasloužila i jako mentálně zaostalá.
Od roku 1976 bylo v USA popraveno celkem 16 žen, ale všechny jednotlivými státy. Poslední žena před Montgomeryovou, kterou na smrt poslala federální vláda, byla Bonnie Headyová, která v roce 1953 zemřela v plynové komoře za únos a vraždu šestiletého chlapce. Nastupující prezident USA Joe Biden už připustil, že by trest smrti na federální úrovni zrušil.
