3.9 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyUSA jsou připraveny s Íránem jednat o návratu k jaderné dohodě

USA jsou připraveny s Íránem jednat o návratu k jaderné dohodě

V roce 2015 uzavřel Írán se šesti světovými mocnostmi jadernou dohodu. Po odstoupení USA od dohody v roce 2018, však porušil několik jejích stěžejních omezení. Ve čtvrtek Spojené státy uvedly, že jsou připraveny s Íránem jednat o návratu k dohodě. Informovala o tom agentura Reuters.

USA odstoupily od mezinárodní jaderné dohody v roce 2018 a bývalý americký prezident Donald Trump navíc Íránu opětovně uložil ochromující ekonomické sankce. V roce 2019 pak Írán začal dohodu o omezení íránského jaderného programu porušovat.

V minulém týdnu prezident Hassan Rouhani (Hasan Rúhání) sdělil pro agenturu Reuters, že v okamžiku, kdy země dodrží své závazky vyplývající z dohody, i Írán se bude těchto závazků držet.

Nyní Spojené státy uvedly, že jsou připraveny hovořit s Íránem o návratu k dohodě. Jedná se tak o změnu v postoji americké administrativy. Dohodu známou jako Společný komplexní akční plán (JCPOA) tehdy vyjednalo šest zemí – Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a Spojené státy.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken myšlenku jednání ohledně návratu Washingtonu k dohodě předložil během videokonference s ministry zahraničí Británie, Francie a Německa – skupiny známé jako E3, kteří se sešli v Paříži. Írán však na toto sdělení reagoval chladně.

„Pokud se Írán vrátí k přísnému dodržování svých závazků vyplývajících z JCPOA, Spojené státy učiní totéž a jsou připraveny za tímto účelem zahájit diskuse s Íránem,“ uvedly ve společném prohlášení všechny čtyři národy.

íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif uvedl, že Washington by měl učinit první krok.

Americký úředník uvedl pro agenturu Reuters, že by Washington přijal případné pozvání Evropské unie k jednání mezi Íránem a dalšími účastníky původní dohody.

V reakci na prohlášení čtyř zemí íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif uvedl, že Washington by měl učinit první krok. Opatření Íránu jsou dle něho reakcí na porušení dohody z americké a evropské strany. Vyzval také na Twitteru ke konci Trumpova odkazu hospodářského terorismu (#EconomicTerrorism).

Oba státy se tak nacházejí tak trochu ve slepé uličce ohledně toho, kdo by se měl jako první k dohodě navrátit, zdali USA uvolněním svých ekonomických sankcí nebo Írán dodržováním omezení svého atomového programu.

Teherán však stanovil termín příští týden, do kterého má Biden zahájit zrušení sankcí uvalených Trumpem. Írán tvrdí, že jinak podnikne svůj největší krok k porušení dohody – vypovědění části spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), která se stará o inspekce. Británie, Francie, Německo a Spojené státy vyzvaly Írán, aby od tohoto kroku upustil.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama