Donald Trump prohlásil, že USA a Írán v sobotu zahájí „přímé rozhovory“ o možné jaderné dohodě. Setkání potvrdil i íránský ministr zahraničí, ten však uvedl, že rozhovory budou „nepřímé“ – přesto je označil za „příležitost i zkoušku zároveň“. Informovala o tom agentura Reuters i server BBC.
Trump v pondělí prohlásil, že rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem proběhnou na „velmi vysoké úrovni“. Zároveň varoval, že pokud nedojde k dohodě, „bude to pro Írán velmi špatný den“ a země se ocitne „ve velkém nebezpečí“.
Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí přitom ještě minulý měsíc veřejně odmítl možnost přímého dialogu. Trump tehdy v reakci naznačil, že přichází v úvahu i vojenské řešení.
O plánovaných rozhovorech Trump informoval po schůzce s izraelským prezidentem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Ten v minulosti také opakovaně varoval před možným útokem na Írán, pokud by se země dostala příliš blízko k vývoji jaderných zbraní.
V projevu v Oválné pracovně Trump uvedl: „V sobotu nás čeká velmi důležitá schůzka s Íránem a budeme s nimi jednat přímo… A možná bude uzavřena dohoda – to by bylo skvělé.“
Příležitost, nebo zkouška? Míč je podle Íránu na straně USA
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí potvrdil, že rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem se mají uskutečnit 12. dubna v Ománu. Na síti X napsal: „Je to stejně tak příležitost jako zkouška. Míč je na straně Ameriky.“
US President Trump announces direct nuclear talks with Iran amid rising tensions, but Tehran insists on indirect negotiations@ShivanChanana and @SaroyaHem bring you this report pic.twitter.com/ehPud3sMLf
— WION (@WIONews) April 8, 2025
Podle íránských státních médií povedou jednání právě Arakčí a americký zástupce Steve Witkoff. Jako prostředník má vystupovat ománský ministr zahraničí Badr al-Busaidi.
Trump už v březnu poslal íránskému vedení prostřednictvím zástupce ze Spojených arabských emirátů dopis, v němž vyjádřil ochotu jednat. Írán tehdy nabídku odmítl, ačkoli následně naznačil, že by mohl být otevřen jednání skrze třetí stranu. Jeho představitelé ale tehdy dodali, že „Teherán se nenechá k jednání přemluvit“.
Spojené státy dříve od dohody ustoupily
Západ se snaží omezit schopnost Íránu vyvíjet jaderné zbraně už desítky let. Klíčovým krokem byla dohoda z roku 2015, kterou s Teheránem uzavřel tehdejší americký prezident Barack Obama. Írán se tehdy zavázal omezit své jaderné aktivity a vpustit do země mezinárodní inspektory, aby ověřili, že zařízení slouží výhradně k civilním účelům.
Výměnou měly být zrušeny mezinárodní sankce, které výrazně oslabily íránskou ekonomiku. O tři roky později však Trump jako prezident od dohody jednostranně odstoupil.
