Protext ČTKUrsula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci....

Ursula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci. Hodně štěstí!

Počítáme, zda může předsedkyně Evropské komise získat druhé funkční období. Bude se rozhodovat až do konce. Napsal těsně před uzavřením volebních místností bruselský insider Politico.

Ursula von der Leyenová si v roce 2019 zajistila post předsedkyně Evropské komise jen díky těsné většině v Evropském parlamentu: devíti hlasům. Letos se zdá, že hra s čísly, potřebná k zajištění druhého funkčního období, bude od potenciálně mnohem nepřátelštějšího Evropského parlamentu ještě těžší. Existuje reálná šance, že německá konzervativní politička hlasy nezíská.

Aby mohla von der Leyenová získat další post v čele EU z 13. patra bruselského paláce Berlaymont, musí překonat dvě velké politické překážky.

Nejprve musí získat podporu kvalifikované většiny 27 vedoucích představitelů EU u stolu Evropské rady na povolebním zasedání koncem června. Za druhé musí získat alespoň 361 hlas od 720 poslanců Evropského parlamentu, aby potvrdila volbu vedoucích představitelů během následného tajného hlasování v parlamentu.

V Radě EU je situace jednodušší. Von der Leyenové domovská středopravicová Evropská lidová strana (EPP) má ve svých řadách 12 šéfů států a vlád EU, u nichž lze očekávat, že se za ní všichni spojí. Vždy však existuje nebezpečí, že se něco zvrtne. Francouz Emmanuel Macron by se mohl přiklonit k jinému kandidátovi a německý kancléř Olaf Scholz pochází z tábora socialistů (S & D). Prozatím jí však národní lídři nedělají rozpolcenou politickou migrénu: tou je europarlament.

Průzkumy naznačují, že von der Leyenové EPP bude po volbách se 170 křesly největší samostatnou skupinou v parlamentu. Aby si vytvořila většinu, bude muset v povolebním handlování nabídnout dobroty ostatním velkým centristickým skupinám – socialistům a liberálům. Tyto dohody budou záviset na tom, které země získají vrcholné funkce v Bruselu – viz obchodní a ekonomické funkce v komisi ­– a které politické strany získají vedoucí funkce v parlamentních výborech. 

I v tomto případě je třeba vytáhnout kalkulačky a propočítat, jak se čísla skládají. Můžete se vsadit, že von der Leyenová bude dělat právě to.

Pokud by se jí podařilo získat podporu EPP, liberální skupiny Renew Europe a socialistů a demokratů, znamenalo by to podle prognóz průzkumu Politico přibližně 390 křesel. 

Tím by překročila hranici 361 mandátů, ale tak jednoduché to není. Experti a političtí insideři varují, že i když jim stranické vedení nařídí von der Leyenovou podpořit, je pravděpodobné, že něco přes deset procent zákonodárců v každé z těchto skupin bude buď proti ní, nebo se v daný den zdrží hlasování.

Při desetiprocentním úbytku by se celkový počet poslanců von der Leyenové snížil na 351, což je o deset méně než je kritický počet. A to je velkorysý odhad. 

Podle politických insiderů, s nimiž Politico hovořilo, bude míra rebelie téměř jistě vyšší než tato desetina, a to i uvnitř vlastní EPP von der Leyenové. V předchozích hlasováních se rebelové, kteří se vzepřeli stranické linii, pohybovali mezi 13 a 28 procenty. Ještě v roce 2019 získala von der Leyenová většinu devíti hlasů díky podpoře EPP, Renew  Europe a S & D. Získala také řadu hlasů od strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Tentokrát tyto dva tábory v žádném případě nezíská. Na PiS a Fidesz tvrdě tlačila kvůli jejich nedostatkům v oblasti právního státu, a její administrativa je označila za „černé ovce“ bloku.

Pokud jde o socialisty a liberály, stále více jejich europoslanců může letos von der Leyenovou odmítnout, protože se obávají, že je ochotna uvažovat o spojenectví s italskou krajně pravicovou premiérkou Giorgií Meloniovou. Obviňují ji také z oslabování zelené agendy EU.

Navíc existují signály nebezpečí, že počet rebelů v jejích vlastních řadách v EPP by mohl být opravdu vysoký. Francouzští Les Républicains – očekává se, že budou mít šest europoslanců – ji nepodporují a zasvěcenci EPP se obávají vratké podpory mezi svými italskými, španělskými a slovinskými delegacemi. Zlověstné je, že na březnovém sjezdu EPP, který ji měl nominovat v Bukurešti, řeklo von der Leyenové „ne“ 18 procent ze 499 delegátů, kteří hlasovali.

Na vědomí této obavy o získání plné podpory řadových členů EPP v tajném hlasování jeden z vysoce postavených informátorů EPP pod podmínkou anonymity uvedl, že šéfka musí vyrazit na lobbistickou jízdu k Občanské koalici Donalda Tuska v Polsku a španělské Partido Popular.

„Ona (von der Leyenová) si musí vyhrnout rukávy a obvolat všechny. Musí to dělat až do konce kampaně. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Španělsko prosadilo. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Polsko stalo skutečností. Chce to plánování,“ řekl zasvěcený člen EPP.

Ve francouzském táboře odpůrců EPP prohlásil François Xavier Bellamy, člen strany Les Républicains, že pokud předsedkyně Evropské komise nebude znovu zvolena, „bude to díky boji, který jsme vedli a který ji dostal do menšiny v její vlastní straně“. Bellamy zastupuje pouze malý počet zákonodárců, ale jeho náznak, že se proti von der Leyenové mohou postavit i další národní delegace – spolu s nepříliš velkou podporou pro ni během březnové nominační konference v Bukurešti – naznačuje riziko značného úbytku.

Von der Leyenová se usilovně dvoří italské premiérce Giorgiii Meloniové, jejíž podporu bude potřebovat jak u stolu Rady EU, tak v parlamentu. Ale zdá se, že tato strategie by se jí mohla vymstít. Čím více se bude Meloniová blížit Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), tím více hlasů jí budou odebírat socialisté a liberálové. Meloniové podpora bude pro nominaci von der Leyonové v Radě EU klíčová, jenže její hodnota je méně zřejmá v parlamentu, kde má její strana Bratři Itálie šanci získat jen asi 23 křesel. Tyto hlasy by téměř jistě převážila ztráta hlasů socialistů, z nichž mnozí, zejména v Scholzově Sociálnědemokratické straně Německa, by se obrátili proti von der Leyenové právě kvůli jejímu laškování s Meloniovou.

Socialisté a demokraté (S & D), Renew a Zelení už prohlásili, že nepodpoří znovuzvolení von der Leyenové, pokud uzavře jakoukoli dohodu s Meloniovou a spojenci z řad tvrdé pravice v parlamentu. To může, ale nemusí být planá hrozba – podmínky takové dohody nesmí být zveřejněny a hlasování je tajné, ale i tak to vyvolává obavy o míru podpory v parlamentu.

A pokud se von der Leyenová vzdá naděje na podporu ECR, bude potřebovat podporu nejen od Renew Europe a S & D, ale také od Zelených, aby tento výpadek nahradila. Se Zelenými by předpokládaná základna podpory von der Leyenové činila 432 hlasů, což je více než dost na to, aby překročila práh i při zohlednění značného úbytku hlasů.

Není však nic méně předvídatelného než to, jakou podporu může očekávat od Zelených, kteří von der Leyenovou v roce 2019 nijak systémově nepodpořili. V rozhovoru pro Politico německý zákonodárce za Zelené Daniel Freund upozornil, že Zelení s von der Leyenovou úzce spolupracovali po celou dobu jejího působení u moci a mohli by ještě nabídnout podporu pro její znovuzvolení, i když by taková podpora přišla výměnou za „seznam požadavků“. Otázka zní: Co získáme, když se s ní dohodneme na spolupráci,  ptá se. „Jako Zelení máme dlouhý seznam požadavků na věci, které bychom chtěli změnit.“ Tyto závazky by se přitom mohly ukázat jako toxické pro podporu von der Leyenové mezi konzervativci, kteří se v posledním roce jejího mandátu bouřili proti klíčovým aspektům Green Deal, konkrétně proti postupnému vyřazování spalovacích motorů a zákonu o obnově přírody. 

K nejistotě přispívá i to, že von der Leyenová bude muset pravděpodobně uzavřít veškeré dohody při zběsilých jednáních, která budou následovat po zasedání Evropské rady. Několik politických skupin prosazuje, aby se potvrzení příštího předsedy komise uskutečnilo v červenci, během posledního plenárního zasedání před letními prázdninami – což jí ponechává extrémně úzký prostor pro sestavení pravděpodobně velmi složité koaliční dohody mezi Obnovou, S&D, EPP a Zelenými.

Zatímco ostatní frakce prosazovaly, aby dohoda byla uzavřena v červenci, Freund ze Zelených naznačil, že je otevřený prodloužení termínu do září, což prosazoval i předseda EPP Manfred Weber. Více času by mohlo von der Leyenové poskytnout prostor, aby se vyhnula ponížení v parlamentu. „Von der Leyenová nerada riskuje,“ podotkl Freund. „Nebude chtít, aby si z parlamentu odnesla ostudu.“

 

Reklama

Doporučujeme

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.

Stín, nebo smrt. Vedra už překračují naše limity, šokovalo vědce

Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.

Kolem jednání USA a Íránu panuje nejistota, Teherán žádá klid zbraní v Libanonu

Nejistota stále panuje kolem na dnešek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Stanice NBC dnes informovala, že poblíž pákistánské letecké základny Nur Chán byl spatřen transportní letoun amerického letectva.

Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských nočních útocích

Ruské útoky v noci na dnešek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, oznámil ráno na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je po ruském dronovém útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama