Protext ČTKUrsula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci....

Ursula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci. Hodně štěstí!

Počítáme, zda může předsedkyně Evropské komise získat druhé funkční období. Bude se rozhodovat až do konce. Napsal těsně před uzavřením volebních místností bruselský insider Politico.

Ursula von der Leyenová si v roce 2019 zajistila post předsedkyně Evropské komise jen díky těsné většině v Evropském parlamentu: devíti hlasům. Letos se zdá, že hra s čísly, potřebná k zajištění druhého funkčního období, bude od potenciálně mnohem nepřátelštějšího Evropského parlamentu ještě těžší. Existuje reálná šance, že německá konzervativní politička hlasy nezíská.

Aby mohla von der Leyenová získat další post v čele EU z 13. patra bruselského paláce Berlaymont, musí překonat dvě velké politické překážky.

Nejprve musí získat podporu kvalifikované většiny 27 vedoucích představitelů EU u stolu Evropské rady na povolebním zasedání koncem června. Za druhé musí získat alespoň 361 hlas od 720 poslanců Evropského parlamentu, aby potvrdila volbu vedoucích představitelů během následného tajného hlasování v parlamentu.

V Radě EU je situace jednodušší. Von der Leyenové domovská středopravicová Evropská lidová strana (EPP) má ve svých řadách 12 šéfů států a vlád EU, u nichž lze očekávat, že se za ní všichni spojí. Vždy však existuje nebezpečí, že se něco zvrtne. Francouz Emmanuel Macron by se mohl přiklonit k jinému kandidátovi a německý kancléř Olaf Scholz pochází z tábora socialistů (S & D). Prozatím jí však národní lídři nedělají rozpolcenou politickou migrénu: tou je europarlament.

Průzkumy naznačují, že von der Leyenové EPP bude po volbách se 170 křesly největší samostatnou skupinou v parlamentu. Aby si vytvořila většinu, bude muset v povolebním handlování nabídnout dobroty ostatním velkým centristickým skupinám – socialistům a liberálům. Tyto dohody budou záviset na tom, které země získají vrcholné funkce v Bruselu – viz obchodní a ekonomické funkce v komisi ­– a které politické strany získají vedoucí funkce v parlamentních výborech. 

I v tomto případě je třeba vytáhnout kalkulačky a propočítat, jak se čísla skládají. Můžete se vsadit, že von der Leyenová bude dělat právě to.

Pokud by se jí podařilo získat podporu EPP, liberální skupiny Renew Europe a socialistů a demokratů, znamenalo by to podle prognóz průzkumu Politico přibližně 390 křesel. 

Tím by překročila hranici 361 mandátů, ale tak jednoduché to není. Experti a političtí insideři varují, že i když jim stranické vedení nařídí von der Leyenovou podpořit, je pravděpodobné, že něco přes deset procent zákonodárců v každé z těchto skupin bude buď proti ní, nebo se v daný den zdrží hlasování.

Při desetiprocentním úbytku by se celkový počet poslanců von der Leyenové snížil na 351, což je o deset méně než je kritický počet. A to je velkorysý odhad. 

Podle politických insiderů, s nimiž Politico hovořilo, bude míra rebelie téměř jistě vyšší než tato desetina, a to i uvnitř vlastní EPP von der Leyenové. V předchozích hlasováních se rebelové, kteří se vzepřeli stranické linii, pohybovali mezi 13 a 28 procenty. Ještě v roce 2019 získala von der Leyenová většinu devíti hlasů díky podpoře EPP, Renew  Europe a S & D. Získala také řadu hlasů od strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Tentokrát tyto dva tábory v žádném případě nezíská. Na PiS a Fidesz tvrdě tlačila kvůli jejich nedostatkům v oblasti právního státu, a její administrativa je označila za „černé ovce“ bloku.

Pokud jde o socialisty a liberály, stále více jejich europoslanců může letos von der Leyenovou odmítnout, protože se obávají, že je ochotna uvažovat o spojenectví s italskou krajně pravicovou premiérkou Giorgií Meloniovou. Obviňují ji také z oslabování zelené agendy EU.

Navíc existují signály nebezpečí, že počet rebelů v jejích vlastních řadách v EPP by mohl být opravdu vysoký. Francouzští Les Républicains – očekává se, že budou mít šest europoslanců – ji nepodporují a zasvěcenci EPP se obávají vratké podpory mezi svými italskými, španělskými a slovinskými delegacemi. Zlověstné je, že na březnovém sjezdu EPP, který ji měl nominovat v Bukurešti, řeklo von der Leyenové „ne“ 18 procent ze 499 delegátů, kteří hlasovali.

Na vědomí této obavy o získání plné podpory řadových členů EPP v tajném hlasování jeden z vysoce postavených informátorů EPP pod podmínkou anonymity uvedl, že šéfka musí vyrazit na lobbistickou jízdu k Občanské koalici Donalda Tuska v Polsku a španělské Partido Popular.

„Ona (von der Leyenová) si musí vyhrnout rukávy a obvolat všechny. Musí to dělat až do konce kampaně. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Španělsko prosadilo. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Polsko stalo skutečností. Chce to plánování,“ řekl zasvěcený člen EPP.

Ve francouzském táboře odpůrců EPP prohlásil François Xavier Bellamy, člen strany Les Républicains, že pokud předsedkyně Evropské komise nebude znovu zvolena, „bude to díky boji, který jsme vedli a který ji dostal do menšiny v její vlastní straně“. Bellamy zastupuje pouze malý počet zákonodárců, ale jeho náznak, že se proti von der Leyenové mohou postavit i další národní delegace – spolu s nepříliš velkou podporou pro ni během březnové nominační konference v Bukurešti – naznačuje riziko značného úbytku.

Von der Leyenová se usilovně dvoří italské premiérce Giorgiii Meloniové, jejíž podporu bude potřebovat jak u stolu Rady EU, tak v parlamentu. Ale zdá se, že tato strategie by se jí mohla vymstít. Čím více se bude Meloniová blížit Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), tím více hlasů jí budou odebírat socialisté a liberálové. Meloniové podpora bude pro nominaci von der Leyonové v Radě EU klíčová, jenže její hodnota je méně zřejmá v parlamentu, kde má její strana Bratři Itálie šanci získat jen asi 23 křesel. Tyto hlasy by téměř jistě převážila ztráta hlasů socialistů, z nichž mnozí, zejména v Scholzově Sociálnědemokratické straně Německa, by se obrátili proti von der Leyenové právě kvůli jejímu laškování s Meloniovou.

Socialisté a demokraté (S & D), Renew a Zelení už prohlásili, že nepodpoří znovuzvolení von der Leyenové, pokud uzavře jakoukoli dohodu s Meloniovou a spojenci z řad tvrdé pravice v parlamentu. To může, ale nemusí být planá hrozba – podmínky takové dohody nesmí být zveřejněny a hlasování je tajné, ale i tak to vyvolává obavy o míru podpory v parlamentu.

A pokud se von der Leyenová vzdá naděje na podporu ECR, bude potřebovat podporu nejen od Renew Europe a S & D, ale také od Zelených, aby tento výpadek nahradila. Se Zelenými by předpokládaná základna podpory von der Leyenové činila 432 hlasů, což je více než dost na to, aby překročila práh i při zohlednění značného úbytku hlasů.

Není však nic méně předvídatelného než to, jakou podporu může očekávat od Zelených, kteří von der Leyenovou v roce 2019 nijak systémově nepodpořili. V rozhovoru pro Politico německý zákonodárce za Zelené Daniel Freund upozornil, že Zelení s von der Leyenovou úzce spolupracovali po celou dobu jejího působení u moci a mohli by ještě nabídnout podporu pro její znovuzvolení, i když by taková podpora přišla výměnou za „seznam požadavků“. Otázka zní: Co získáme, když se s ní dohodneme na spolupráci,  ptá se. „Jako Zelení máme dlouhý seznam požadavků na věci, které bychom chtěli změnit.“ Tyto závazky by se přitom mohly ukázat jako toxické pro podporu von der Leyenové mezi konzervativci, kteří se v posledním roce jejího mandátu bouřili proti klíčovým aspektům Green Deal, konkrétně proti postupnému vyřazování spalovacích motorů a zákonu o obnově přírody. 

K nejistotě přispívá i to, že von der Leyenová bude muset pravděpodobně uzavřít veškeré dohody při zběsilých jednáních, která budou následovat po zasedání Evropské rady. Několik politických skupin prosazuje, aby se potvrzení příštího předsedy komise uskutečnilo v červenci, během posledního plenárního zasedání před letními prázdninami – což jí ponechává extrémně úzký prostor pro sestavení pravděpodobně velmi složité koaliční dohody mezi Obnovou, S&D, EPP a Zelenými.

Zatímco ostatní frakce prosazovaly, aby dohoda byla uzavřena v červenci, Freund ze Zelených naznačil, že je otevřený prodloužení termínu do září, což prosazoval i předseda EPP Manfred Weber. Více času by mohlo von der Leyenové poskytnout prostor, aby se vyhnula ponížení v parlamentu. „Von der Leyenová nerada riskuje,“ podotkl Freund. „Nebude chtít, aby si z parlamentu odnesla ostudu.“

 

Doporučujeme

Trump přicestuje na červencový summit NATO v Ankaře, potvrdil Rubio

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat na začátku července v Ankaře, potvrdil dnes podle agentur ministr zahraničí USA Marco Rubio. Mohlo by se podle něj jednat o nejdůležitější schůzku v historii NATO, jelikož je prý třeba některé věci objasnit a napravit. O Trumpově plánu přicestovat na summit dnes už psala turecká média s odkazem na své zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan rovněž uvedl, že s Trumpovou účastí na jednání Turecko počítá.

Světová zdravotnická organizace potřebuje na boj s ebolou 115 milionů dolarů

Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy Kč), prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starost mimořádné situace. Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) propuknutí epidemie eboly v konžské provincii Ituri potvrdilo 15. května.

Leclerc zůstává ve Ferrari, slavná spolupráce bude pokračovat

Charles Leclerc spojí svou budoucnost s Ferrari i v dalších sezonách. Italská stáj oznámila prodloužení smlouvy krátce před Velkou cenou Monaka. Osmadvacetiletý Monačan tak pokračuje v příběhu, který začal už před deseti lety v jezdecké akademii Ferrari.

Dronový útok na autobus v okupované části Ukrajiny si vyžádal osm mrtvých

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších deset utrpělo zranění při útoku dronu na osobní autobus v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní média s odvoláním na Denise Pušilina, Moskvou dosazeného představitele regionu.

Britské bankovky mohou nově upozornit na ohroženou přírodu

Britská centrální banka představila osmnáct druhů živočichů, které mohou v budoucnu zdobit nové bankovky. Výběr zahrnuje řadu ohrožených nebo chráněných druhů a podle Bank of England nabízí příležitost připomenout bohatství britské přírody i význam ochrany domácích ekosystémů.

Zdraví oceánů závisí na mikrobech v rybách

Běžný mechanismus, který vědcům dlouho vrtal hlavou, má konečně jasnější obrysy. Mořské ryby sice pomáhají regulovat chemii světových oceánů a globální koloběh uhlíku, ale na tuto těžkou práci rozhodně nejsou samy. Nové důkazy ukazují, že jim s produkcí klíčového minerálu výrazně pomáhají neviditelní podnájemníci v jejich vlastních střevech.

Varšava navrhla zřídit stálou základnu amerických vojsk v Polsku

Polsko předalo americkému ministrovi obrany návrh na zřízení nové, stálé základny amerických vojsk v Polsku, oznámil polský ministr Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Zapojení Spojených států do bezpečnosti Polska neklesá, naopak může být ještě větší, napsal na sociální síti.

Evropa chce snížit závislost na amerických technologiích

Evropská unie chce posílit vlastní technologické firmy a omezit závislost na dodavatelích ze zahraničí. Nový balík opatření míří hlavně na cloud, umělou inteligenci, čipy a digitální služby, které dnes tvoří základ moderní ekonomiky. Brusel zdůrazňuje, že nejde o uzavírání trhu ani přímý útok na americké giganty, ale o dlouhodobou strategii. Evropa si chce vybudovat silnější domácí zázemí a získat větší kontrolu nad citlivými systémy.

Nick Jonas dál patří k Jonas Brothers, ale hraje i sám za sebe

Nick Jonas má za sebou víc než dvacet let kariéry a pořád zůstává jednou třetinou Jonas Brothers. Zároveň ale čím dál víc ukazuje, že nechce být jen členem slavné sourozenecké kapely. Letos se soustředí na hudbu, herectví a další projekty, díky nimž si buduje vlastní jméno.

Na jihozápadě Anglie havaroval vrtulník britského námořnictva

Na poli na jihozápadě Anglie dnes havaroval vrtulník britského námořnictva, informovala britská média a agentura Reuters s odvoláním na policii. Podle serveru BBC britský premiér Keir Starmer označil incident za hluboce znepokojivý pro zasažené rodiny.

KOMENTÁŘ: Má hodnotu bilion dolarů a míří na burzu. Chvíle, která ukáže, jestli je AI bublina

Společnost Anthropic podala u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států prospekt potřebný k veřejnému úpisu akcií. Započala tím tak tažení, které může do pár týdnů vyvrcholit startem na burze. Svět tak nahlédne pod pokličku jedné z největších AI společností světa. A konečně zjistí, jestli příběh kolem AI doprovází i reálný finanční profit.

Nikdo z nás nespí. Námořníci uvěznění v Hormuzském průlivu popisují hrůzy války

Moře je tak klidné, že pákistánský kapitán Hassan Khan občas zapomene, že jeho loď zůstala uvězněná ve válečné zóně. V Hormuzském průlivu nebo okolních přístavech uvízlo zhruba 20 tisíc námořníků. Nad jejich hlavami létají stíhačky, rakety a drony, pod vlnami číhají miny. Všichni mají strach.

Při dronových útocích na Petrohrad utrpělo zranění několik lidí

Při dronových útocích na Petrohrad utrpělo dnes zranění několik lidí, napsala agentura TASS s odvoláním na ruské úřady, podle nichž bezpilotní letouny poškodily několik objektů infrastruktury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že drony mířily na důležité cíle včetně petrohradského ropného terminálu. Ve druhém největším ruském městě dnes začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský prezident Vladimir Putin.

Válka skončila, řekl Rubio, zatímco USA a Írán obnovily útoky

Americké Ústřední velení (CENTCOM) zlikvidovalo několik íránských raket a dronů a zahájilo vlastní údery na cíle spojené s Íránem. Ten odpálil na sousední země několik balistických střel, žádná z nich však nezasáhla zamýšlené cíle. Dvě rakety nedosáhly cíle nebo se rozpadly a tři rakety mířící na Bahrajn zachytila americká a bahrajnská protivzdušná obrana.

Mezinárodní letiště v Kuvajtu zasáhl íránský útok, je několik zraněných

Mezinárodní letiště v Kuvajtu dnes zasáhl íránský dronový a raketový útok. Několik lidí utrpělo zranění a musel být přerušen provoz, píší agentury Reuters a AFP s odvoláním na kuvajtský úřad pro civilní letectví a kuvajtskou armádu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama