Protext ČTKUrsula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci....

Ursula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci. Hodně štěstí!

Počítáme, zda může předsedkyně Evropské komise získat druhé funkční období. Bude se rozhodovat až do konce. Napsal těsně před uzavřením volebních místností bruselský insider Politico.

Ursula von der Leyenová si v roce 2019 zajistila post předsedkyně Evropské komise jen díky těsné většině v Evropském parlamentu: devíti hlasům. Letos se zdá, že hra s čísly, potřebná k zajištění druhého funkčního období, bude od potenciálně mnohem nepřátelštějšího Evropského parlamentu ještě těžší. Existuje reálná šance, že německá konzervativní politička hlasy nezíská.

Aby mohla von der Leyenová získat další post v čele EU z 13. patra bruselského paláce Berlaymont, musí překonat dvě velké politické překážky.

Nejprve musí získat podporu kvalifikované většiny 27 vedoucích představitelů EU u stolu Evropské rady na povolebním zasedání koncem června. Za druhé musí získat alespoň 361 hlas od 720 poslanců Evropského parlamentu, aby potvrdila volbu vedoucích představitelů během následného tajného hlasování v parlamentu.

V Radě EU je situace jednodušší. Von der Leyenové domovská středopravicová Evropská lidová strana (EPP) má ve svých řadách 12 šéfů států a vlád EU, u nichž lze očekávat, že se za ní všichni spojí. Vždy však existuje nebezpečí, že se něco zvrtne. Francouz Emmanuel Macron by se mohl přiklonit k jinému kandidátovi a německý kancléř Olaf Scholz pochází z tábora socialistů (S & D). Prozatím jí však národní lídři nedělají rozpolcenou politickou migrénu: tou je europarlament.

Průzkumy naznačují, že von der Leyenové EPP bude po volbách se 170 křesly největší samostatnou skupinou v parlamentu. Aby si vytvořila většinu, bude muset v povolebním handlování nabídnout dobroty ostatním velkým centristickým skupinám – socialistům a liberálům. Tyto dohody budou záviset na tom, které země získají vrcholné funkce v Bruselu – viz obchodní a ekonomické funkce v komisi ­– a které politické strany získají vedoucí funkce v parlamentních výborech. 

I v tomto případě je třeba vytáhnout kalkulačky a propočítat, jak se čísla skládají. Můžete se vsadit, že von der Leyenová bude dělat právě to.

Pokud by se jí podařilo získat podporu EPP, liberální skupiny Renew Europe a socialistů a demokratů, znamenalo by to podle prognóz průzkumu Politico přibližně 390 křesel. 

Tím by překročila hranici 361 mandátů, ale tak jednoduché to není. Experti a političtí insideři varují, že i když jim stranické vedení nařídí von der Leyenovou podpořit, je pravděpodobné, že něco přes deset procent zákonodárců v každé z těchto skupin bude buď proti ní, nebo se v daný den zdrží hlasování.

Při desetiprocentním úbytku by se celkový počet poslanců von der Leyenové snížil na 351, což je o deset méně než je kritický počet. A to je velkorysý odhad. 

Podle politických insiderů, s nimiž Politico hovořilo, bude míra rebelie téměř jistě vyšší než tato desetina, a to i uvnitř vlastní EPP von der Leyenové. V předchozích hlasováních se rebelové, kteří se vzepřeli stranické linii, pohybovali mezi 13 a 28 procenty. Ještě v roce 2019 získala von der Leyenová většinu devíti hlasů díky podpoře EPP, Renew  Europe a S & D. Získala také řadu hlasů od strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Tentokrát tyto dva tábory v žádném případě nezíská. Na PiS a Fidesz tvrdě tlačila kvůli jejich nedostatkům v oblasti právního státu, a její administrativa je označila za „černé ovce“ bloku.

Pokud jde o socialisty a liberály, stále více jejich europoslanců může letos von der Leyenovou odmítnout, protože se obávají, že je ochotna uvažovat o spojenectví s italskou krajně pravicovou premiérkou Giorgií Meloniovou. Obviňují ji také z oslabování zelené agendy EU.

Navíc existují signály nebezpečí, že počet rebelů v jejích vlastních řadách v EPP by mohl být opravdu vysoký. Francouzští Les Républicains – očekává se, že budou mít šest europoslanců – ji nepodporují a zasvěcenci EPP se obávají vratké podpory mezi svými italskými, španělskými a slovinskými delegacemi. Zlověstné je, že na březnovém sjezdu EPP, který ji měl nominovat v Bukurešti, řeklo von der Leyenové „ne“ 18 procent ze 499 delegátů, kteří hlasovali.

Na vědomí této obavy o získání plné podpory řadových členů EPP v tajném hlasování jeden z vysoce postavených informátorů EPP pod podmínkou anonymity uvedl, že šéfka musí vyrazit na lobbistickou jízdu k Občanské koalici Donalda Tuska v Polsku a španělské Partido Popular.

„Ona (von der Leyenová) si musí vyhrnout rukávy a obvolat všechny. Musí to dělat až do konce kampaně. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Španělsko prosadilo. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Polsko stalo skutečností. Chce to plánování,“ řekl zasvěcený člen EPP.

Ve francouzském táboře odpůrců EPP prohlásil François Xavier Bellamy, člen strany Les Républicains, že pokud předsedkyně Evropské komise nebude znovu zvolena, „bude to díky boji, který jsme vedli a který ji dostal do menšiny v její vlastní straně“. Bellamy zastupuje pouze malý počet zákonodárců, ale jeho náznak, že se proti von der Leyenové mohou postavit i další národní delegace – spolu s nepříliš velkou podporou pro ni během březnové nominační konference v Bukurešti – naznačuje riziko značného úbytku.

Von der Leyenová se usilovně dvoří italské premiérce Giorgiii Meloniové, jejíž podporu bude potřebovat jak u stolu Rady EU, tak v parlamentu. Ale zdá se, že tato strategie by se jí mohla vymstít. Čím více se bude Meloniová blížit Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), tím více hlasů jí budou odebírat socialisté a liberálové. Meloniové podpora bude pro nominaci von der Leyonové v Radě EU klíčová, jenže její hodnota je méně zřejmá v parlamentu, kde má její strana Bratři Itálie šanci získat jen asi 23 křesel. Tyto hlasy by téměř jistě převážila ztráta hlasů socialistů, z nichž mnozí, zejména v Scholzově Sociálnědemokratické straně Německa, by se obrátili proti von der Leyenové právě kvůli jejímu laškování s Meloniovou.

Socialisté a demokraté (S & D), Renew a Zelení už prohlásili, že nepodpoří znovuzvolení von der Leyenové, pokud uzavře jakoukoli dohodu s Meloniovou a spojenci z řad tvrdé pravice v parlamentu. To může, ale nemusí být planá hrozba – podmínky takové dohody nesmí být zveřejněny a hlasování je tajné, ale i tak to vyvolává obavy o míru podpory v parlamentu.

A pokud se von der Leyenová vzdá naděje na podporu ECR, bude potřebovat podporu nejen od Renew Europe a S & D, ale také od Zelených, aby tento výpadek nahradila. Se Zelenými by předpokládaná základna podpory von der Leyenové činila 432 hlasů, což je více než dost na to, aby překročila práh i při zohlednění značného úbytku hlasů.

Není však nic méně předvídatelného než to, jakou podporu může očekávat od Zelených, kteří von der Leyenovou v roce 2019 nijak systémově nepodpořili. V rozhovoru pro Politico německý zákonodárce za Zelené Daniel Freund upozornil, že Zelení s von der Leyenovou úzce spolupracovali po celou dobu jejího působení u moci a mohli by ještě nabídnout podporu pro její znovuzvolení, i když by taková podpora přišla výměnou za „seznam požadavků“. Otázka zní: Co získáme, když se s ní dohodneme na spolupráci,  ptá se. „Jako Zelení máme dlouhý seznam požadavků na věci, které bychom chtěli změnit.“ Tyto závazky by se přitom mohly ukázat jako toxické pro podporu von der Leyenové mezi konzervativci, kteří se v posledním roce jejího mandátu bouřili proti klíčovým aspektům Green Deal, konkrétně proti postupnému vyřazování spalovacích motorů a zákonu o obnově přírody. 

K nejistotě přispívá i to, že von der Leyenová bude muset pravděpodobně uzavřít veškeré dohody při zběsilých jednáních, která budou následovat po zasedání Evropské rady. Několik politických skupin prosazuje, aby se potvrzení příštího předsedy komise uskutečnilo v červenci, během posledního plenárního zasedání před letními prázdninami – což jí ponechává extrémně úzký prostor pro sestavení pravděpodobně velmi složité koaliční dohody mezi Obnovou, S&D, EPP a Zelenými.

Zatímco ostatní frakce prosazovaly, aby dohoda byla uzavřena v červenci, Freund ze Zelených naznačil, že je otevřený prodloužení termínu do září, což prosazoval i předseda EPP Manfred Weber. Více času by mohlo von der Leyenové poskytnout prostor, aby se vyhnula ponížení v parlamentu. „Von der Leyenová nerada riskuje,“ podotkl Freund. „Nebude chtít, aby si z parlamentu odnesla ostudu.“

 

Doporučujeme

Srbská policie zastřelila útočníka před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Země vyhlásila nejvyšší stupeň teroristické hrozby

Srbská policie ve středu brzy ráno zastřelila mladého muže, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě zaútočil dvěma noži na policistu. Úřady incident označily za teroristický útok a v celé zemi vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostního ohrožení.

Ve Španělsku se srazily dva vysokorychlostní vlaky. Zahynulo přes šedesát lidí, desítky zraněných

Nejméně 64 mrtvých a dalších 80 zraněných si podle dosavadních informací vyžádala středeční srážka dvou vysokorychlostních vlaků ve středním Španělsku. K tragédii došlo nedaleko města Toledo, jižně od Madridu. Jde o jednu z nejhorších železničních nehod v historii země. Příčina srážky zatím není známá, železniční doprava mezi španělskou metropolí a jihem země byla přerušena.

Arsenal senzačně vypadl z Ligového poháru. Vyřadil ho tým ze čtvrté ligy

Fotbalisté Arsenalu zažili jeden z největších šoků v historii anglického Ligového poháru. Úřadující šampioni Premier League nestačili v osmifinále na Fleetwood Town ze čtvrté ligy. Po remíze 1:1 prohráli penaltový rozstřel 3:5. Anglická média mluví o historické ostudě a kritika míří také na trenéra Mikela Artetu.

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama