Protext ČTKUrsula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci....

Ursula von der Leyenová potřebuje 361 hlas, aby si udržela svou funkci. Hodně štěstí!

Počítáme, zda může předsedkyně Evropské komise získat druhé funkční období. Bude se rozhodovat až do konce. Napsal těsně před uzavřením volebních místností bruselský insider Politico.

Ursula von der Leyenová si v roce 2019 zajistila post předsedkyně Evropské komise jen díky těsné většině v Evropském parlamentu: devíti hlasům. Letos se zdá, že hra s čísly, potřebná k zajištění druhého funkčního období, bude od potenciálně mnohem nepřátelštějšího Evropského parlamentu ještě těžší. Existuje reálná šance, že německá konzervativní politička hlasy nezíská.

Aby mohla von der Leyenová získat další post v čele EU z 13. patra bruselského paláce Berlaymont, musí překonat dvě velké politické překážky.

Nejprve musí získat podporu kvalifikované většiny 27 vedoucích představitelů EU u stolu Evropské rady na povolebním zasedání koncem června. Za druhé musí získat alespoň 361 hlas od 720 poslanců Evropského parlamentu, aby potvrdila volbu vedoucích představitelů během následného tajného hlasování v parlamentu.

V Radě EU je situace jednodušší. Von der Leyenové domovská středopravicová Evropská lidová strana (EPP) má ve svých řadách 12 šéfů států a vlád EU, u nichž lze očekávat, že se za ní všichni spojí. Vždy však existuje nebezpečí, že se něco zvrtne. Francouz Emmanuel Macron by se mohl přiklonit k jinému kandidátovi a německý kancléř Olaf Scholz pochází z tábora socialistů (S & D). Prozatím jí však národní lídři nedělají rozpolcenou politickou migrénu: tou je europarlament.

Průzkumy naznačují, že von der Leyenové EPP bude po volbách se 170 křesly největší samostatnou skupinou v parlamentu. Aby si vytvořila většinu, bude muset v povolebním handlování nabídnout dobroty ostatním velkým centristickým skupinám – socialistům a liberálům. Tyto dohody budou záviset na tom, které země získají vrcholné funkce v Bruselu – viz obchodní a ekonomické funkce v komisi ­– a které politické strany získají vedoucí funkce v parlamentních výborech. 

I v tomto případě je třeba vytáhnout kalkulačky a propočítat, jak se čísla skládají. Můžete se vsadit, že von der Leyenová bude dělat právě to.

Pokud by se jí podařilo získat podporu EPP, liberální skupiny Renew Europe a socialistů a demokratů, znamenalo by to podle prognóz průzkumu Politico přibližně 390 křesel. 

Tím by překročila hranici 361 mandátů, ale tak jednoduché to není. Experti a političtí insideři varují, že i když jim stranické vedení nařídí von der Leyenovou podpořit, je pravděpodobné, že něco přes deset procent zákonodárců v každé z těchto skupin bude buď proti ní, nebo se v daný den zdrží hlasování.

Při desetiprocentním úbytku by se celkový počet poslanců von der Leyenové snížil na 351, což je o deset méně než je kritický počet. A to je velkorysý odhad. 

Podle politických insiderů, s nimiž Politico hovořilo, bude míra rebelie téměř jistě vyšší než tato desetina, a to i uvnitř vlastní EPP von der Leyenové. V předchozích hlasováních se rebelové, kteří se vzepřeli stranické linii, pohybovali mezi 13 a 28 procenty. Ještě v roce 2019 získala von der Leyenová většinu devíti hlasů díky podpoře EPP, Renew  Europe a S & D. Získala také řadu hlasů od strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a polské konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Tentokrát tyto dva tábory v žádném případě nezíská. Na PiS a Fidesz tvrdě tlačila kvůli jejich nedostatkům v oblasti právního státu, a její administrativa je označila za „černé ovce“ bloku.

Pokud jde o socialisty a liberály, stále více jejich europoslanců může letos von der Leyenovou odmítnout, protože se obávají, že je ochotna uvažovat o spojenectví s italskou krajně pravicovou premiérkou Giorgií Meloniovou. Obviňují ji také z oslabování zelené agendy EU.

Navíc existují signály nebezpečí, že počet rebelů v jejích vlastních řadách v EPP by mohl být opravdu vysoký. Francouzští Les Républicains – očekává se, že budou mít šest europoslanců – ji nepodporují a zasvěcenci EPP se obávají vratké podpory mezi svými italskými, španělskými a slovinskými delegacemi. Zlověstné je, že na březnovém sjezdu EPP, který ji měl nominovat v Bukurešti, řeklo von der Leyenové „ne“ 18 procent ze 499 delegátů, kteří hlasovali.

Na vědomí této obavy o získání plné podpory řadových členů EPP v tajném hlasování jeden z vysoce postavených informátorů EPP pod podmínkou anonymity uvedl, že šéfka musí vyrazit na lobbistickou jízdu k Občanské koalici Donalda Tuska v Polsku a španělské Partido Popular.

„Ona (von der Leyenová) si musí vyhrnout rukávy a obvolat všechny. Musí to dělat až do konce kampaně. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Španělsko prosadilo. Musí tvrdě tlačit na to, aby se Polsko stalo skutečností. Chce to plánování,“ řekl zasvěcený člen EPP.

Ve francouzském táboře odpůrců EPP prohlásil François Xavier Bellamy, člen strany Les Républicains, že pokud předsedkyně Evropské komise nebude znovu zvolena, „bude to díky boji, který jsme vedli a který ji dostal do menšiny v její vlastní straně“. Bellamy zastupuje pouze malý počet zákonodárců, ale jeho náznak, že se proti von der Leyenové mohou postavit i další národní delegace – spolu s nepříliš velkou podporou pro ni během březnové nominační konference v Bukurešti – naznačuje riziko značného úbytku.

Von der Leyenová se usilovně dvoří italské premiérce Giorgiii Meloniové, jejíž podporu bude potřebovat jak u stolu Rady EU, tak v parlamentu. Ale zdá se, že tato strategie by se jí mohla vymstít. Čím více se bude Meloniová blížit Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), tím více hlasů jí budou odebírat socialisté a liberálové. Meloniové podpora bude pro nominaci von der Leyonové v Radě EU klíčová, jenže její hodnota je méně zřejmá v parlamentu, kde má její strana Bratři Itálie šanci získat jen asi 23 křesel. Tyto hlasy by téměř jistě převážila ztráta hlasů socialistů, z nichž mnozí, zejména v Scholzově Sociálnědemokratické straně Německa, by se obrátili proti von der Leyenové právě kvůli jejímu laškování s Meloniovou.

Socialisté a demokraté (S & D), Renew a Zelení už prohlásili, že nepodpoří znovuzvolení von der Leyenové, pokud uzavře jakoukoli dohodu s Meloniovou a spojenci z řad tvrdé pravice v parlamentu. To může, ale nemusí být planá hrozba – podmínky takové dohody nesmí být zveřejněny a hlasování je tajné, ale i tak to vyvolává obavy o míru podpory v parlamentu.

A pokud se von der Leyenová vzdá naděje na podporu ECR, bude potřebovat podporu nejen od Renew Europe a S & D, ale také od Zelených, aby tento výpadek nahradila. Se Zelenými by předpokládaná základna podpory von der Leyenové činila 432 hlasů, což je více než dost na to, aby překročila práh i při zohlednění značného úbytku hlasů.

Není však nic méně předvídatelného než to, jakou podporu může očekávat od Zelených, kteří von der Leyenovou v roce 2019 nijak systémově nepodpořili. V rozhovoru pro Politico německý zákonodárce za Zelené Daniel Freund upozornil, že Zelení s von der Leyenovou úzce spolupracovali po celou dobu jejího působení u moci a mohli by ještě nabídnout podporu pro její znovuzvolení, i když by taková podpora přišla výměnou za „seznam požadavků“. Otázka zní: Co získáme, když se s ní dohodneme na spolupráci,  ptá se. „Jako Zelení máme dlouhý seznam požadavků na věci, které bychom chtěli změnit.“ Tyto závazky by se přitom mohly ukázat jako toxické pro podporu von der Leyenové mezi konzervativci, kteří se v posledním roce jejího mandátu bouřili proti klíčovým aspektům Green Deal, konkrétně proti postupnému vyřazování spalovacích motorů a zákonu o obnově přírody. 

K nejistotě přispívá i to, že von der Leyenová bude muset pravděpodobně uzavřít veškeré dohody při zběsilých jednáních, která budou následovat po zasedání Evropské rady. Několik politických skupin prosazuje, aby se potvrzení příštího předsedy komise uskutečnilo v červenci, během posledního plenárního zasedání před letními prázdninami – což jí ponechává extrémně úzký prostor pro sestavení pravděpodobně velmi složité koaliční dohody mezi Obnovou, S&D, EPP a Zelenými.

Zatímco ostatní frakce prosazovaly, aby dohoda byla uzavřena v červenci, Freund ze Zelených naznačil, že je otevřený prodloužení termínu do září, což prosazoval i předseda EPP Manfred Weber. Více času by mohlo von der Leyenové poskytnout prostor, aby se vyhnula ponížení v parlamentu. „Von der Leyenová nerada riskuje,“ podotkl Freund. „Nebude chtít, aby si z parlamentu odnesla ostudu.“

 

Doporučujeme

Orbán nabídl rezignaci z vedení strany, rozhodne o ní sněm

Končící maďarský premiér Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz, ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany, Erik Banki.

Katar varoval před zamrzlým konfliktem v Perském zálivu

Katar dnes varoval před možností zamrzlého konfliktu v Perském zálivu. Prohlášení katarské diplomacie přichází v době, kdy se mírové rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy zdají být ve slepé uličce, píše agentura AFP. V saúdskoarabské Džiddě se dnes koná mimořádný summit Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Ten je prvním setkáním lídrů arabských monarchií od propuknutí regionální války, kterou zažehly americko-izraelské útoky na Írán.

Obžalovaný z teroru ve Vídni se přiznal, chtěl útočit na fanoušky

Stín terorismu nad vídeňskou zastávkou turné Eras Tour začíná mít u soudu jasnější obrysy. Jednadvacetiletý rakouský občan, který se hlásil k radikálnímu Islámskému státu, se v úterý na začátku hlavního líčení doznal k přípravě útoku. Mladík plánoval zmasakrovat tisíce fanoušků před stadionem Ernsta Happela, což loni v srpnu vedlo k náhlému zrušení tří vyprodaných vystoupení americké popové hvězdy.

Česko se podle Sybihy připojilo k dohodě o zvláštním tribunálu pro Rusko

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha dnes na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.

Zelenskyj kritizuje Izrael za přijímání ruských lodí s kradeným obilím

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar obvinění odmítl, píše server The Times of Israel (TOI). Zelenskyj podle ministra ke svým tvrzením nepředložil žádné důkazy.

Soud mezi Muskem a Altmanem může ovlivnit budoucnost AI

Dlouholetý spor dvou technologických miliardářů se přesouvá ze sociálních sítí do soudní síně. Výsledek může zasáhnout nejen OpenAI, ale i celé odvětví umělé inteligence.

OpenAI nenaplnila očekávání investorů

Investoři do umělé inteligence právě zažívají studenou sprchu. Naděje vkládané do raketového růstu OpenAI dostaly trhlinu, když vyšlo najevo, že ambiciózní startup v letošním roce zaostává za svými plány. Firma nedokázala naplnit stanovené cíle v oblasti prodejů ani počtu nových uživatelů, což na burzách okamžitě vyvolalo nervozitu.

Islámský stát zabíjel v Nigérii. Vláda slíbila odvetu

Ozbrojení útočníci zabili nejméně 29 lidí při brutálním útoku na vesnici Guyaku v nigerijském státě Adamawa, uvedly místní úřady i svědci. Útok trval několik hodin a zanechal za sebou spálené domy, zničené motocykly i místa modliteb. Podle výpovědí obyvatel ozbrojenci přepadli fotbalové hřiště, kde se lidé shromáždili, a začali bezhlavě střílet. Za útokem stál Islámský stát (IS).

Svět hladoví. Potravinovou bezpečnost zhoršují změny klimatu a války

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.

Ruské drony na Ukrajině zabily nejméně dva lidi a dalších deset zranily

Ruské noční vzdušné útoky na Ukrajinu si vyžádaly nejméně dva mrtvé a deset zraněných. Informovaly o tom dnes ukrajinské úřady. Rusko zase po ukrajinských dronových úderech oznámilo tři mrtvé. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou i noční dronové a raketové útoky. S pomocí dronů a raket útočí na Rusko také Ukrajina, která tvrdí, že tak chce zničit vojenská a energetická zařízení používaná Ruskem k podpoře invaze.

Rubio přirovnal blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přirovnal íránskou blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani. Právě blokáda, kterou se Írán chlubí, je podle něj důvodem, proč režim nemůže mít jadernou zbraň. Tato klíčová vodní trasa zůstává neprůjezdná. Ceny ropy stále rostou. Drží se u hranice sta dolarů za barel.

Cole Tomas Allen byl obviněn z pokusu o atentát na Trumpa

Cole Tomas Allen, který se podle úřadů pokusil proniknout na večeři Asociace korespondentů Bílého domu ozbrojený střelnými zbraněmi a noži, byl obviněn z pokusu o atentát na prezidenta USA Donalda Trumpa. Soud zároveň rozhodl, že zůstane minimálně dočasně ve vazbě.

Taylor Swift podala žádosti o ochranné známky kvůli AI

Taylor Swift podnikla právní kroky, kterými chce ochránit svůj hlas i podobu před zneužitím. Reaguje tak na rostoucí množství obsahu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který může bez jejího souhlasu napodobovat její identitu.

Merz kritizuje neschopnost USA vyjednávat s Íránem

Německý kancléř Friedrich Merz podrobil ostré kritice Spojené státy americké v souvislosti s jejich postupem v probíhajícím konfliktu s Íránem. Podle jeho slov íránské vedení Washington ponižuje a nedaří se nalézt jasnou strategii, jak válku ukončit. Tento otevřený slovní výpad odhalil hluboké trhliny v jednotě mezi USA a jejich evropskými spojenci v NATO, které se prohlubují už od zahájení společných útoků Američanů a Izraele na íránské cíle koncem února letošního roku.

Sněhové bouře si v Rusku vyžádaly dva mrtvé a desítky raněných

Nejméně dva mrtvé a více než tři desítky zraněných si vyžádaly rozmary počasí v Rusku, kde mokrý sníh a silný vítr pokácely stovky stromů, které poškodily desítky aut. Bez proudu se ocitlo 76.000 lidí, uvedla dnes agentura Interfax. V Samaře padající stromy zabily mladou dívku a muže, dodala s odvoláním na prokuraturu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama